Sociolog k projektu Rozděleni svobodou: Každý šestý Čech je v ekonomických a sociálních problémech
Jak vypadá česká společnost 30 let po listopadu 1989? Jak jsou lidé spokojení ve svých pracovních, soukromých nebo společenských rolích - i na tyhle otázky hledal odpovědi jedinečný sociologický průzkum Českého rozhlasu. Ve studiu o něm diskutovali tři z autorů průzkumu - sociologové Paulína Tabery, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění, sociolog Daniel Prokop z analytické společnosti PAQ Research a Martin Buchtík, ředitel agentury STEM.
Průzkum Českého rozhlasu Rozděleni svobodou má dohromady šest tříd – zajištěnou střední třídu, nastupující kosmopolitní třídu, tradiční pracující třídu, třídu místních vazeb, ohroženou třídu a strádající třídu.
„U prvních dvou tříd nám vyšlo, že jsou těmi kapitály zajištěny nejlépe. Liší se ale majetkem, ta zajištěná už ho naakumulovala a ta nastupující ho ještě nemá, ale má zároveň vyšší kulturní a sociální kapitál,“ přibližuje Tabery.
Podle Prokopa pak existují tři třídy, které řadí mezi nižší střední. Tradiční pracující třída má solidní příjem i majetek, ale nižší ostatní kapitály. „Kvůli tomu se cítí ohroženi riziky budoucnosti, například globalizací nebo migrací,“ vysvětluje.
Ohrožená třída oproti tomu podle něj má solidní neekonomické kapitály, ale v Česku je třeba sražena chudobou regionu. Často se mezi nimi objevují matky samoživitelky a tvoří zhruba 22 procent dnešní společnosti. Třída místních vazeb pak žije zejména na venkově a znají spoustu lidí, kteří jim mohou pomoct.
Poslední třída je strádající. „To je asi každý šestý člověk v České republice,“ popisuje Buchtík. „Jsou to lidí, kteří nemají příjem ani majetky, ale nemají ani kontakty, jsou osamělí. Stejně tak jejich kulturní kapitál je nízký. Kumulují se v ní ekonomické a sociální problémy a je těžké říct, kde to začíná a končí. Jsou v neustálých problémech,“ doplňuje s tím, že z této třídy je velmi těžké vystoupit.
Peníze, kontakty i kultura
Důležitou součástí průzkumu je pojem kapitál. „Je to nějaký zdroj, kterým operujeme ve společnosti. Nejčastěji používáme pojem ekonomický kapitál, to je třeba příjem a majetek,“ vysvětluje Prokop.
Příběhy zástupců jednotlivých tříd uslyšíte každý všední den na Radiožurnálu v časech 8.50, 10.40 a 15.40.
„My jsme ale vyšli z toho, že ve společnosti existuje ale třeba i sociální kapitál. To znamená, kolik znáte lidí z jiných profesí, jestli máte někoho, kdo vám může pomoct. Tyhle kontakty totiž můžete využívat k tomu, abyste získali lepší práci, slevy nebo bydlení a můžete z toho vytěžit i ten ekonomický kapitál,“ dodává.
Důležitá je podle něj ale i lidský kapitál, tedy různé kompetence, které zajišťují uplatnitelnost v měnícím se světě. Mezi ně patří počítačové dovednosti nebo znalost jazyků. A také kulturní kapitál, který zahrnuje orientaci v kultuře a trávení času například v divadle, na výstavách a podobně. Díky němu se můžeme později zařadit do vyšších tříd, pokud dosáhneme vyššího majetku.
Podobně pojatý výzkum se podle výzkumníků v Česku nikdy neuskutečnil. Aby získali potřebné informace, ptali se přes internet i osobně 4000 lidí. „Potřebovali jsme to proto, abychom se mohli podívat hlouběji do toho souboru,“ přibližuje Tabery.
Debaty odborníků i politiků
K projektu Rozděleni svobodou připravil Český rozhlas na říjen čtyři debaty, které odvysílá Český rozhlas Plus. V jedné z debat bude např. hlavním tématem školství a vzdělávání. Diskutovat budou vždy odborníci a politici.
Poslední debata, která bude ryze politická, se bude konat 4. října. Politici v ní budou vysvětlovat, jak si s nastolenými problémy chtějí poradit.
Na Českém rozhlasu Plus si můžete poslechnout také deset velkých dokumentů týkajících se projektu. Dokumenty odvysílá Český rozhlas vždy ve středu po osmé hodině večer.
