Konvalinka: Letní vlna je největší za celou dobu, nemá smysl čekat na nové vakcíny

Epidemie koronaviru znovu zrychluje. Věta, kterou jsme si zvykli slýchat velmi často v minulých dvou letech, ale uprostřed léta, tak to je přece jenom novinka. Překvapilo vás to?
Trochu ano. Překvapilo mě to, nebudu dělat chytrého generála po bitvě. Je to tak. Na druhou stranu minulá léta, ta epidemie začínala narůstat vždycky v srpnu a v září už jsme tady měli pořádný nárůst, takže tady jsme posunuti o pár týdnů. Není to tak, že by v létě vůbec virus nefungoval. A současně jedněmi z nejpostiženějších zemí světa jsou země jako Paraguay nebo Peru nebo Ekvádor, které jsou takřka na rovníku, je tam hodně horko a spousta sluníčka. Čili to, že by slunce virus úplně zlikvidovalo a že by se v létě nemohl šířit, víme, že není pravda.

Tak si říkám, když se na ta čísla v posledních dnech, týdnech dívám, jestli nejsou zrovna v létě mnohem víc podhodnocená než jindy. Třeba už jenom tím, že se lidé nechodí moc testovat, jsou to tisíce denně. A třeba i s ohledem na to, že v odpadních vodách v hlavním městě, tak jak zjišťuje pravidelně VŠCHT, je ta virová nálož obrovská. Rekordní.
Přesně tak. Není jen obrovská. Je vůbec největší, jakou jsme kdy měli. A ten nárůst je dramatický. Je velmi rychlý. To jsou práce kolegy Bartáčka z VŠCHT. A to mě přesvědčuje, že to, co vidíme, není ani špička ledovce, že to je opravdu taková sněhová kulička na vrcholu velké ledovcové hory. To je ta špatná zpráva. Toho viru je tady strašná spousta. Promořenost je obrovská.

Dobrá zpráva je, že ačkoli máme víc lidí v nemocnicích, než jsme měli v této době loni a předloni. Čili to zase není tak, že by to lidé prostě procházeli úplně bez příznaků. Máme tady některé lidi, které může koronavirus opravdu potrápit, tak s největší pravděpodobností díky tomu, že jsme hodně promoření a já vždycky dodávám – bohužel…

Určitě...
…zaplatili jsme za to velikou cenu, ale jsme promořeni a proočkováni, tak to nemá tak strašlivé katastrofální důsledky, jako by to mělo ještě loni nebo předloni. Tady ale na to hodně koukáme z pohledu té české kotliny. Tady je hodně důležité se podívat mimo. A západní Evropa už má tu vlnu buď za sebou, nebo u nich vrcholí. Hezký příklad je třeba Portugalsko, které má asi 10 milionů lidí, podobně jako my. A tam ta vlna už skončila. Na jejím vrcholu, té vlny BA.4, BA.5, to té varianty omikron, tak umíralo 30 nebo 40 lidí denně. A je třeba říci, že Portugalsko je pravděpodobně podobně promořené jako my a je mnohem víc proočkované. Čili já bych tak úplně klidný nebyl. Rozhodně nechci dělat paniku. Nemyslím si, že se tady budou opakovat scény z jara roku 2021, ale že bych byl úplně klidný a že by se nemuselo nic dělat, to si teda nemyslím.

Čím je ta subvarianta omikronu BA.5 nebo ta BA.4 tak nebezpečná? Kde se to v ní vzalo?
Krásná věc na biochemii a virologii a molekulární biologii je, že máme spoustu otázek, a dokonce máme i nějaké odpovědi. A toto teď víme, protože máme struktury proteinů, známe přesně sekvence, vidíme ten evoluční strom. Starý pan Darwin by měl radost. Opravdu je to nádhera. Vidíme, jak se to vyvíjí, a vidíme na snímcích přesně, jak se povrchový protein, ten spike protein koronaviru váže na svůj receptor. Takže víme, co dělají mutace, které způsobují větší infektivitu a ony vždy zlepšují vazbu toho viru na receptor. Jako byste ubrousili u klíče trošku přebývajícího kovu tak, aby krásně zajel do klíčové dírky a dalo se s ním lépe otáčet. To je přesně, co se děje. Receptor se lépe váže na spike protein, který se malinko pozmění tak, aby se tam mohl navázat. A při té příležitosti se z něj vyberou varianty, na které si nevážou protilátky. Takže on se jednak pevněji váže a současně, syčák jeden, uniká té protilátkové vazbě.

A může to mít vliv třeba i na postinfekční imunitu, že by se zkracovala? Že bychom pak byli mnohem náchylnější, pokud bychom nebyli očkovaní, k tomu se znovu nakazit právě těmi mutacemi v subvariantách?
To se docela určitě děje. Na to už také máme data. Týká se to nejenom očkování, že se můžete nakazit, ačkoliv jste očkován, poměrně brzo po očkování. Ale bohužel se to týká i prodělané choroby. Ani ta nechrání před nakažením omikronem. Můžete se nakazit po několika týdnech nebo měsících dokonce tou novou variantou. A právě proto, kolik toho viru tady máme a vlastně, popravdě řečeno, nemáme dobré způsoby, jak jeho šíření zastavit nebo zpomalit, pokud nejsme teda v Číně a nechceme tu společnost zase úplně zavřít, což proboha nedoporučuji.

Ale ani tam to moc nefunguje, mimochodem.
Přesně tak, ani tam to příliš nefunguje. Tak bohužel máme jako velkou virovou nálož, takže dáváme tomu viru spoustu prostoru pro to, aby mohl se množit, dělat chyby a těmi chybami vznikají mutace, ze kterých se právě vybírají ty, které jsou nebezpečné. Takže toto je bohužel předpis na to, aby nám vznikaly nové virové varianty, které zase na podzim mohou proniknout protilátkovou obranou. Ale to všechno vypadá hrozivě a pesimisticky. Já bych rád dořekl to B. Je pravda, že dokonce i to očkování, které bylo vyvinuto už na jaře roku 2020 proti původnímu wuhanskému viru, tak sice nebrání nakažení, snižuje pravděpodobnost nakažení, ale nebrání mu. Ale pořád velmi dobře z 85 nebo 90 procent chrání před těžkým průběhem, před tím, abyste leželi někde s trubicí v krku na JIP nebo před tím, abyste zemřeli na tu infekci. Čili očkování, dokonce i tou původní variantou toho viru, dává veliký smysl a chrání životy a zdraví.

Limitem České republiky ale je, že dokončené očkování, tedy očkování dvěma dávkami, má jen 64 procent Čechů.
Já si myslím, že toto je časovaná bomba. Podle mě to je velká chyba. Já mohu jenom doufat, bohužel na to nemáme dobrá data, že velká část těch zbylých prodělala chorobu a nešli se očkovat, protože vědí, že prodělali chorobu. To by byla ta lepší varianta. Pokud nejsou očkováni, neprodělali chorobu v posledním roce, tak jsou opravdu ohrožení. Pokud jim je víc než 65 let, tak jsou velmi ohrožení. Před tím omikronem se neschovají. Infektivita opravdu se blíží spalničkám. A takoví lidé opravdu hrají loterii s velkou pravděpodobností těžkého průběhu nebo smrti. Takže to asi nejdůležitější, co bychom měli dělat, by bylo apelovat na lidi, kteří ještě nebyli očkováni, aby si rozhodně běželi pro očkování hned teď. Ať na nic nečekají. Ještě jednou – nemá smysl čekat na ty nové vakcíny. Už ty současné chrání velmi dobře před vážným průběhem.

Vlna je tady teď. Je to největší vlna, jakou jsme kdy měli, co se týče toho viru. Možná, že podzimní bude menší nebo nepřijde vůbec, a když máme epidemickou vlnu a máme tady ohrožené lidi, tak bychom je měli chránit. A máme velmi přesvědčivá data z Izraele, který to teda masivně udělal. Už v lednu tohoto roku dávali třetí a čtvrté dávky, tak vidíme, že lidé, kteří jsou očkováni čtyřmi dávkami, jsou prostě chráněni lépe. Hovořím o ohrožených, o seniorech, diabeticích, lidech po transplantacích, jsou chráněni lépe než lidi se třemi nebo dvěma dávkami. Čili dává to smysl a zachraňuje to lidské životy. Já bych do toho šel.

K té infektivitě, kterou jste zmiňoval. Totiž to R0 podobné spalničkám, to je, abychom to nějakým způsobem přiblížili – a teď se nechci plést, kdyžtak mě prosím opravte – jeden nakažený nakazí dalších 12 až 14 lidí?
U spalniček je to 14 až 16, jestli si správně pamatuji učebnicovou hodnotu. Tady se to číslo R0 špatně počítá, protože my už těch opravdu naivních lidí, kteří se nepotkali s tou infekcí vůbec v normální populaci moc nemáme, ale odhady jsou, že to je 10, čili jsme těsně pod spalničkami, a to už je opravdu hodně.

Tak se nabízí otázka, jestli pro lidi, kteří, ať už jsou očkovaní nebo prodělali tu infekci, ale mají těžší průběh, byť je to velmi nepravděpodobné po tom očkování několika dávkami, tak jestli nám pro ně nechybí antivirotika. A teď zmiňuji konkrétně lék Paxlovid, o kterém já sám už jsem natáčel někdy v prosinci minulého roku, kdy klinická skupina ministerstva zdravotnictví informovala o tom, že by se měl zvážit jeho nákup a my ho v Česku stále nemáme.
To je podle mě chyba. Já jsem mimochodem o Paxlovidu mluvil, ještě se to nejmenovalo Paxlovid, ale mluvil jsem o tomto typu virostatik hned na jaře pro ČRo s Bárou Tachecí, protože to je můj obor a skoro moje láska. Viry mají proteázy, takové molekulární nůžky, které nastřihají virový polyprotein na kusy. Z těch kusů se složí nová virová částice, a když ty nůžky zablokujete, tak virová částice se nemůže pořádně složit a nemůže tím pádem nakazit další buňku. Čili ano, myslím, že je chyba, že Paxlovid tady nemáme.

Máme tady to druhé nejlepší virostatikum, jmenuje se molnupiravir. Jeho účinnost je poněkud nižší, ale také funguje. Ten máme k dispozici. Ale také podle mých informací trochu vázne informovanost praktických lékařů. Řada z nich neví, že ho mohou rovnou předepsat, neznají ten mechanismus a v řadě lékáren ten lék chybí. Já jsem musel zprostředkovávat některým našim hostům lék v českých lékárnách a nebylo to jednoduché. Čili ani u tohoto léku, který jsme naštěstí dovezli, nefunguje ta distribuce a informovanost lékařů úplně bezproblémově. A druhý lék nemáme vůbec.

Informovanost, to je velké téma. Myslíte si, že stát dělá dost pro to, aby se poučil z těch chyb, které v posledních měsících a letech vedly k rozjetí epidemie v Česku a k desítkám tisíc mrtvých?
Já mám vždycky tendenci hledat chybu v sobě, ve své komunitě, na svém ústavu, u svých kolegů a teprve potom začít nadávat na politiky, což dělá každý a je to laciné. A přiznejme si, že tady odborná veřejnost do velké míry selhala, že jsme nedávali jednotnou informaci, že tady bylo příliš mnoho lidí, jejichž ego bylo silnější než jejich informovanost. Bylo tady příliš mnoho lidí a bohužel, říkám to nerad při velké úctě ke kolegům lékařům, které obdivuji a jejichž práce si hrozně vážím, tak řada z nich prostě léčí a nesleduje světovou literaturu, mají tendenci se vyjadřovat i k oborům, ve kterých nejsou experty. A autorita lékaře, specificky univerzitního profesora medicíny, je prostě obrovská, a to se tady bohužel opakovaně během celých těch dvou let stalo. A řada z těch lidí, kteří byli ale opakovaně úplně mimo a dávali doporučení v naprostém rozporu s doporučeními špičkových světových autorit, tak to dokonce ani nepřiznala. Já jsem dělal chyby, já jsem mnohokrát říkal věci, které se pak nepotvrdily. Dělal jsem to vždy s nejlepším vědomím a svědomím. Ale víte co, tady se hodně často – a zase taky nechci lacině kritizovat sdělovací prostředky, ale velmi často se to traktovalo jako spor Nováka s Novotným nebo Slezáka se Sedlákem. Prostě expert jedna říká toto a expert dvě říká něco jiného a strašně málokdy jsme vykoukli z té české kotliny a podívali se, co říkají experti v Kochově ústavu v Berlíně, na Univesity College London a na Harvardově univerzitě nebo co říkají odborníci CDC. A to, co já jsem zkoušel a řada mých kolegů, nejlépe kolegové z MeSESu, kteří to měli dokonce jako slogan, že prostě chtějí sem do Čech přinést vědecký konsensus ze světa. Takže jsme si četli Nature, Lancet a hovořili jsme s kolegy v Heidelbergu a v Berlíně a v San Franciscu a pokoušeli jsme se to všechno, co ten svět, ty nejlepší mozky této planety, zjistili o novém patogenu, tak jsme se pokoušeli transponovat tady do Čech. A pak se hádáte s lidmi, o kterých víte, že neumí anglicky, že za poslední dva roky nepřečetli jedinou publikaci, ale mají nějakou zkušenost ze své ordinace. Ta zkušenost bohužel u nového patogenu, nového viru, který tady nikdy v dějinách nebyl, je prostě málo platná. Takže teď jsem trochu zeširoka plačtivě odpověděl na vaši otázku.

Já s vámi plnohodnotně souhlasím, že jak část odborné veřejnosti, tak určitě část médií by měla projít nějakou reflexí a uznáním určitých chyb. Nicméně ani média, ani váš ústav, ani odborná veřejnost nemůže třeba za to, že na krajských hygienách se musí propouštět, že jsou podfinancované, že tu možná není vidět žádná velká kampaň právě k té čtvrté očkovací dávce. Nemáte pocit, že toto jsou kroky, za které, ať už ta minulá nebo ta současná vláda, prostě má nějakou odpovědnost?
Jednoznačně. Ale ještě jednou, tohle je laciné a říká to každý, ale já vám to potvrdím, a řeknu to také. Samozřejmě věci, které všichni vidíme, byly to, že my jsme tady měli pět ministrů zdravotnictví během největší zdravotnické krize v dějinách této země od roku 1945, což samo o sobě, i kdyby všichni z nich byli géniové, tak by bylo špatně a všichni z nich nebyli géniové. Tak to je první problém. Druhý problém je, je laciné kritizovat bývalou vládu. Ale ne, není to laciné, ona se nemůže vrátit. To, co předváděl bývalý premiér Babiš, bylo ostudné. Byl to mikromanagement, byla tam mizerná komunikace, která byla zčásti hysterická, zčásti nepravdivá. Ta vláda prostě nefungovala dobře a opatření byla krátkodobá, nebyla strategická a velmi často sahala od extrému k extrému. Prostě komunikace byla mizerná a rozhodování bývalé vlády tomu odpovídalo. U té nové vlády se trochu obávám, i když ti lidé jsou vzdělaní a kvalifikovaní, že se rozhodli, že covidová pandemie už je za námi. Mají problém s Ukrajinou a s jinými problémy a můj pocit, doufám, že ne oprávněný, je, že už se rozhodli, že to vlastně nebudou řešit. A ještě jednou, kdyby mě někdo přinutil se sázet, tak si myslím, že to vyjde. Je nejpravděpodobnější, že už k žádné velké tragédii nedojde, ale já bych tu loterii nechtěl hrát.

Na to srovnání vlád míří moje úplně poslední otázka v našem společném rozhovoru, a to, jestli právě nemáte pocit, že z toho, řekněme, ministerstva chaosu se stalo ministerstvo ticha, co se týče covidu?
Co se komunikace týče, tak určitě ano. To si myslím, že komunikaci nezvládají. Myslím si, že realita je o něco lepší, než je image. Než to, jak to vypadá. Profesor Válek je velmi vzdělaný a kvalifikovaný lékař. Pan Pavlovic je vynikající manažer. Myslím, že dělají o něco víc a vypadá to tam reálně lépe, než to působí navenek. Ale ta komunikace je strašně důležitá. A mám pocit, že trochu tu letní vlnu podcenili a že příliš čekají na podzimní, což už může být pozdě.