Příběh vyměněných lukrativních parcel v Brně budí podezření z účelové transakce, říká reportér Radiožurnálu

Vojtěch Srnka, investigativní reportér Radiožurnálu. Ahoj, Vojto.
Ahoj.

Vojto. Ty jsi pátral po okolnostech převodu pozemků, které patřily až do roku 2017 městu Brnu. Magistrát je potom vyměnil se soukromými vlastníky za jiné pozemky, jiné parcely, ale podle kritiků ta transakce vyvolává pochybnosti. Můžeš na úvod shrnout, co jsi zjistil?
Ve zkratce jsem zjistil to, že ty pozemky skončily ve firmách, které mají vazbu na miliardáře Pavla Hubáčka. A ten že je známým tehdejšího náměstka Richarda Mrázka za ANO. Právě ten měl na starosti jednání o těchto směnách.

Podle kritiků kvůli tomu, že pozemky skončily tam, kde skončily. A kvůli vazbám mezi Hubáčkem a Mrázkem ty směny vyvolávají pochybnosti, jestli k nim nedošlo účelově a jestli tímto způsobem nebyly nějakým způsobem vyvedeny ty pozemky z majetku města Brno.

Co je nutné zdůraznit, je to, že ty pozemky jsou opravdu velmi lukrativní, protože v Brně, podobně jako v Praze a dalších městech v Česku, je taková situace, že je velmi málo stavebních pozemků, na kterých by se daly vybudovat nějaké větší developerské projekty.

A ty pozemky, které směnilo Brno, jsou takovými pozemky. Což znamená, že získat takový pozemek je velmi zajímavá příležitost pro každého developera. Proto jsou tak lukrativní, což říkají i experti na brněnský trh s nemovitostmi.

Já jsem o tom mluvil například s realitním makléřem Pavlem Hladíkem.

Celkem jde o tři pozemky. Dva z nich jsou v širším centru Brna a jeden z nich je na okraji Brna. Město je vyměňovalo s tím, že za ně získá jiné parcely, o kterých tehdy tvrdilo, že je potřebuje pro vlastní projekty. Těmi projekty měla být stavba tramvaje, stavba atletické haly a stavba hokejového stadionu. Jenže do dneška se začala stavba pouze na jednom z těchto pozemků, a to na pozemku, který město směnilo pro stavbu tramvaje.

A můžeme, Vojto, ještě připomenout také politický kontext? Za jakých okolností se v roce 2017 ta výměna pozemků odehrála. Kdo tehdy radnici vedl?
Nejsilnější stranou tehdy v Brně bylo hnutí ANO. V koalici tehdy s nimi také vládla strana KDU-ČSL, hnutí Žít Brno a také Strana zelených. Magistrát tehdy z postu primátora vedl Petr Vokřál, náměstkem pro majetek byl Richard Mrázek, oba z hnutí ANO.

Právě Richard Mrázek měl tehdy na starosti směnu několika pozemků, které se Brno chystalo využít pro stavbu tramvaje a sportovišť. A on tehdy měl jako náměstek pro majetek v gesci jednání o tom, jak Brno ty pozemky, o kterých tehdy tvrdil, že je potřebuje pro tyto projekty, získá. A ve všech třech případech Mrázek přišel s tím, že je potřeba tyto pozemky vyměnit za jiné.

Tento plán se ne vždy setkal s pozitivní reakcí opozice, především v případě výměny pozemků pro atletickou halu. Tehdy opoziční zastupitelé vystoupili s docela tvrdou kritikou, protože město tehdy získávalo pozemky na okraji města. Pozemky, na kterých bylo možné stavět jen nějaké sportoviště. A vyměňovalo je za několik různých parcel v centru.

Tehdejší opoziční zastupitel z ČSSD Oliver Pospíšil tehdy právě tvrdil, že město by vydělalo mnohem více, kdyby pozemky prodalo, a ne je vyměňovalo. Což si ostatně myslí i experti na brněnský trh s nemovitostmi. Ti to zdůvodňují tím, jak moc lukrativní a jedinečné tyto pozemky v Brně byly. A vlastně i dnešní vedení radnice, to znamená náměstek Jiří Oliva z ČSSD, který má dnes na starosti majetek města, tento postup hodnotí kriticky.

Jde o tři směny tří různých pozemků, které tehdy byly ve vlastnictví města Brno. Všechny se udály v průběhu roku 2017.  A město za to získalo tři jiné parcely, o kterých tvrdilo, že je potřebuje k vlastním projektům.

Toto všechno se dělo během roku 2017 a už tehdy ty transakce vyvolávaly kritiku v rámci brněnského magistrátu. Jak to náměstek Mrázek vysvětloval, že je potřeba ty pozemky vyměňovat?
On tehdy přišel se dvěma hlavními argumenty. Ten první argument bylo to, že město ty pozemky potřebuje získat rychle, aby mohlo rychle začít realizovat vlastní projekty. Ale dodnes se začal stavět pouze jeden z těchto tří projektů, to znamená pouze ta tramvaj. Na zahájení stavby atletické haly se stále čeká a stavba hokejové haly v současné chvíli je dost ve hvězdách.

A druhý argument náměstka Mrázka tehdy byl takový, že soukromníci, kteří vlastnili pozemky, které město tehdy chtělo získat, trvali na směně proto, že městské pozemky plánovali dále využít. Realita se ovšem opět ukázala poněkud odlišná, protože všechny tři pozemky, které město směnilo, do několika měsíců po směně opět změnily majitele.

Takže v průběhu roku 2017 se magistrát rozhodl některé své pozemky vyměnit. My víme, jak jsi to teď připomněl, že už tehdy kritizovala ty transakce opozice, která zasedala na radnici, především tedy z ČSSD. Teď jsme o čtyři roky dál a ty lukrativní pozemky, které město vyměnilo, mají ale jiného majitele. Komu patří?
Tyto tři pozemky nyní patří třem různým firmám. Všechny tři firmy ale mají vazby na miliardáře Pavla Hubáčka.

A právě miliardář Pavel Hubáček je známý náměstka Richarda Mrázka. V minulosti například server Seznam Zprávy uvedl, že Mrázek bydlel v Hubáčkově bytě. Nám se zase podařilo zjistit, že spolu byli na golfu Španělsku. A tudíž se podle analytika Milana Eibla z organizace Transparency International nabízí otázka, jestli ty pozemky nebyly z majetku města vyňaty účelově.

Můžeme popsat, Vojto, kdo je podnikatel Pavel Hubáček podrobně? Jakou roli hraje v brněnském byznysu?
Pavel Hubáček je miliardář, jeden z nejbohatších lidí v Česku. Původem je z Olomouce. A je to především majitel banky Creditas a finanční skupiny Unicapital. Právě finanční skupina Unicapital se v poslední době velmi zaměřuje na developerské projekty, má několik projektů v Praze a chystá se také stavět právě i v Brně.

Pavel Hubáček je také známý svými vztahy s několika politiky ANO. Kromě už zmiňovaného Richarda Mrázka je znám také tím, že má velmi blízko k vlivnému poslanci Jaroslavu Faltýnkovi. V minulosti například média upozorňovala na to, že Hubáček s Faltýnkem se zúčastňují společenských akcí. Faltýnek dokonce v minulosti žil hned ve dvou bytech v Praze, které předtím koupil manažer Hubáčkovi banky Creditas.

A z byznysu miliardáře Hubáčka vedou vazby k těm firmám, které nyní vlastní bývalé městské brněnské pozemky. Jak jsem již zmínil, Pavel Hubáček vlastní banku Creditas. A tato banka napůjčovala desítky milionů právě těmto třem firmám.

Což znamená, že všechny tři pozemky jsou ve prospěch banky Creditas zajištěny, což vyplývá z katastru. A z katastru vyplývá také to, že právě Hubáčkova skupina Unicapital má na všech třech těchto pozemcích věcné břemeno, na základě kterého bude moct Unicapital distribuovat elektřinu svým zákazníkům.

A podařilo se ti, Vojto, zjistit, co se tedy s těmi původně městskými pozemky děje? K jakým účelům mají sloužit?
Nejdál jsou další plány v případě pozemku v brněnských Bohunicích. Zde se pomalu chystá developerský projekt nazvaný Západní brána Brno. V rámci toho by mělo vzniknout několik set nových bytů pro více než 1400 lidí.

To znamená, že to je opravdu velmi rozsáhlý projekt. A já jsem několik měsíců pátral po tom, čí by ten projekt mohl být. A podařilo se mi zjistit, že sice podle katastru a obchodního rejstříku tento projekt vlastní olomoucký právník, nicméně mnoho indicií nasvědčuje tomu, že by k tomuto projektu mohl mít velmi blízko také právě Unicapitol.

A co se ti podařilo tedy zjistit?
Tento projekt podle obchodního rejstříku a katastru nemovitostí vlastní olomoucký právník Ivo Sklenář. Jde o pětatřicetiletého právníka, který podle svého profilu na sociální síti LinkedIn pracuje ve firmách poskytujících nebankovní půjčky. Ivo Sklenář sám bydlí v bytě, který si koupil za dva a půl milionu a dodnes na něm splácí hypotéku. Přesto tedy je psán jako majitel projektu, který také může přijít na několik miliard korun.

V reálu ale firmu vlastnící tyto pozemky zastupuje někdo jiný, a tím je Jiří Martinák. A sám Martinák přiznává, že pracuje právě pro skupinu Unicapital, která patří Pavlu Hubáčkovi. Zároveň však říká, že v tomto případě skupinu Unicapital nezastupuje. Mně se ovšem podařilo získat několik indicií, které nasvědčují, že to může být i jinak.

Architektonická kancelář Free Architects, která má tento projekt na starosti, například měla na svém webu dříve uvedenou informaci, že projekt připravuje právě pro Unicapital. Tuto informaci pak kancelář z webu smazala, nicméně já mám původní informaci zálohovanou. A když jsem mluvil s projektovým manažerem této kanceláře Andrejem Sedmákem, tak on mi na otázku, zda Jiří Martinák pracuje pro Unicapital, odpověděl, že ano.

Já jsem se pokoušel spojit také právě s právníkem Ivo Sklenářem. Nejdříve jsem volal do firmy, která pozemky vlastní, ale k panu Sklenáři jsem se nedostal. Jel jsem proto i do Olomouce do firmy a zde taky se mnou pan Sklenář odmítl mluvit. A posléze jsem se znovu dovolal do firmy, kde mi řekli, že pan Sklenář se mnou mluvit nebude.

Pátrání po tom, jestli ty pozemky se nechystá využít spíše skupina Unicapital, je důležité kvůli tomu, že právě mezi majitelem Unicapitalu a náměstkem Mrázkem existují přátelské vztahy. Což nás znovu vrací k té prvotní pochybnosti. To znamená to, co zmiňoval právě Milan Eibl z Transparency International – zda k tomu vyvedení pozemků z majetku města Brno nedošlo účelově.

Ty jsi pátral po tom, jaké přesně vztahy jsou mezi bývalým náměstkem Richardem Mrázkem a podnikatelem Pavlem Hubáčkem. Co se ti podařilo zjistit? Existuje odůvodněné podezření, že bývalý zaměstnanec magistrátu se mohl snažit podnikateli přihrát lukrativní pozemky?
Já jsem se snažil zmapovat vztahy mezi Richardem Mrázkem a Pavlem Hubáčkem. Jak jsem už zmínil, jsou dlouholetí známí. Kromě toho, že už v minulosti server Seznam Zprávy napsal, že Mrázek bydlel v Hubáčkově bytě v Brně, tak se mi ze zdrojů blízkých právě Mrázkovi podařilo zjistit také to, že v květnu 2014 zaslal Hubáček na Mrázkův účet částku 5,6 milionu korun. Bylo to tehdy několik měsíců po Mrázkově vstupu do hnutí ANO. Ostatně půl roku na to se Mrázek stal náměstkem na magistrátu.

 A jak ti to potom pan Mrázek vysvětloval? Ty jsi mluvil i s ním…
Já jsem se snažil získat rozhovor právě s Richardem Mrázkem, požádal jsem ho o schůzku. Na otázku, proč mu miliardář Hubáček zaslal tyto peníze, sice připustil, že peníze od Hubáčka obdržel, nicméně schůzku odmítl.

Bavit se o tom nechtěl s tím, že je to jeho soukromá věc. Nicméně to, že by pozemky z majetku města Brno vyňal účelově, odmítl.

Ty ses snažil o celé věci mluvit i s podnikatelem Hubáčkem. Jaký je jeho pohled? Co ti řekl on?
Tam ten průběh byl velmi podobný jako v případě náměstka Mrázka. To znamená, že jsem se ho snažil nejdříve kontaktovat telefonicky, což nebylo úspěšné. Potom jsem se obrátil na jeho mluvčí s tím, že bych chtěl udělat právě rozhovor na toto téma. Pan Hubáček to odmítl, tak jsem zaslal několik otázek, které se týkají právě těchto developerských projektů v Brně. A žádné odpovědi jsem nedostal. A i mluvčí Pavla Hubáčka Lucie Brunclíková mi potvrdila, že žádné odpovědi čekat nemám.

A existuje tedy podezření ze všech dalších zdrojů, které jsi byl schopný získat nebo oslovit, že ty projekty by mohly být spojené s podnikáním pana Hubáčka?
Jak jsem již zmiňoval, tak já jsem se snažil opravdu najít maximum možných indicií, které by ukazovaly na to, komu ty pozemky patří, respektive kdo se je chystá nějakým způsobem využít.

Kromě toho, že tam působil zmiňovaný Jiří Martinák, a kromě informací z architektonické kanceláře, která má projekt Západní brána na starosti, jsem zjistil také to, že bývalí majitelé okolních pozemků, když se setkali s Jiřím Martinákem, ho vnímali právě jako pracovníka Unicapitalu. Dokonce Lukáš Musil, který je ředitelem jiné developerské firmy, mi řekl, že se Martinák skupinou Unicapital zaštiťoval.

To se stále týká toho prvního projektu, který jsi zmiňoval, kde má tedy vzniknout, řekněme, nová čtvrť, nazvaná Západní brána Brno. Jak je to v případě těch dvou dalších bývalých městských pozemků, teď tedy pozemků ve vlastnictví soukromých firem?
V případě těchto dvou pozemků ještě nejsou konkrétní plány na výstavbu. Nicméně dá se předpokládat, že i zde budou chtít noví majitelé stavět. A i tyto dva pozemky vlastní dvě různé firmy s vazbami na miliardáře Hubáčka. Jeden z nich je podle katastru ve vlastnictví dlouholetého právníka Jiřího Kňávy. Na to již dříve upozornil deník MF DNES. A další pozemek získala v roce 2017 firma tehdy vlastněná právě již zmiňovaným Jiřím Martinákem.

Kromě toho o všech těchto třech pozemcích, které směnilo město Brno, platí to, že jsou zajištěny ve prospěch banky Creditas. To znamená, že banka Creditas všem těm třem firmám dala mnohamilionové půjčky. A oproti těmto půjčkám má právě pozemky podle katastru zastaveny. No a aby toho nebylo málo, tak podle katastru také na těchto třech pozemcích má věcné břemeno ve svůj prospěch zapsána Hubáčkova skupina Unicapital.

A právě toto věcné břemeno jí dává právo distribuovat přes tyto pozemky elektřinu svým potenciálním zákazníkům. Mimochodem právě distribuce elektřiny je kromě developingu dalším důležitým článkem byznysu skupiny Unicapital.

Všechny tyto informace o vazbách mezi současnými majiteli a miliardářem Hubáčkem jsem poté konzultoval i s analytikem Transparency International Milanem Eiblem.

On si myslí, že ty převody by mohly mít za účel skrýt skutečného vlastníka.

No na jiná jednání týkající se pozemků města Brna upozornil před časem i server Seznam Zprávy. Pokud, Vojto, ta zjištění složíme s tím, co se povedlo všechno ověřit a vypátrat tobě, tak co se dozvídáme o povaze vztahů mezi vlivným podnikatelem, miliardářem Hubáčkem a brněnskými politiky?
Server Seznam Zprávy tehdy o miliardáři Hubáčkovi informoval v návaznosti na diář poslance Jaroslava Faltýnka, který tehdy právě Seznam Zprávy zveřejnily.

Poslanec Jaroslav Faltýnek si tehdy podle serveru Seznam Zprávy do svého diáře popsal jednání o jiných brněnských lukrativních pozemcích. A právě v rámci tohoto případu jde o to, že brněnský náměstek Mrázek měl pomáhat Hubáčkovi tyto pozemky získat. Server Seznam Zprávy uvedl, že Mrázek tehdy měl dokonce instruovat tehdejšího majitele tohoto pozemku, že se musí domluvit s bankou Creditas a s Hubáčkem, jinak na svém pozemku nic nepostaví.

Právě Faltýnek je dalším z důležitých pojítek mezi Hubáčkem a Mrázkem. Mrázka do hnutí totiž přivedl právě Faltýnek a Faltýnek je známý svými velmi dobrými vztahy s Hubáčkem.

O trojici Pavel Hubáček, Richard Mrázek a Jaroslav Faltýnek Seznam Zprávy dokonce napsaly s odvoláním na svědky, že Hubáček předával Faltýnkovi větší obnosy peněz v hotovosti. Toto předávání mělo podle serveru probíhat mimo jiné i v restauraci Blue Wagon, která patří Mrázkovi. Jak olomoucký miliardář, tak poslanec hnutí ANO ale informace serveru Seznam Zprávy rezolutně popřeli.

Když to tedy, Vojto, celé na závěr shrneme – jaké otázky tento příběh vyvolává ohledně Brna a hospodaření s městskými pozemky a možného širšího napojení vlivných podnikatelů na politiky?
Ta hlavní otázka je pořád ta, kterou zmiňoval analytik Milan Eibl. To znamená, jestli skutečným účelem všech těch převodů pozemků nebylo to, aby tehdejší náměstek Richard Mrázek pomohl svému dlouholetému známému, miliardáři Hubáčkovi.