Počet alkoholových nehod o Velikonocích klesá, řidiči jsou opatrnější
Především na venkově patří k velikonoční pomlázce také alkohol. Jenže když je koledník zároveň řidičem, může to být problém. A i proto jsou policisté dnes více na cestách. Ne každý totiž umí odhadnout, za jak dlouho může sednout za volant.
„To nevadí, že musíš řídit, teď si klidně dej panáka nebo dva, za hodinku se naobědváš, vypiješ kávu a můžeš jet.“ Tuhle větu slyšel určitě nejeden koledník, jenže tak jednoduché to rozhodně není.
„Oběd to až tak výrazně neovlivní. Dva panáky, to se bavíme o pěti centilitrech, dosažení hladiny 0,6 až 0,7 promile, když si je dám rychle za sebou,“ upozorňuje přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Michal Miovský a dodává:
Alkoholových nehod o Velikonocích v posledních dvou letech ubývá. Řidiči si více uvědomují rizika
„Tady se bavíme o minimálních čtyřech, spíš pěti hodinách vylučování z těla ven. To, že si dáte jídlo, v podstatě nic neurychlí.“
Faktorů, které ovlivňují opilost, je totiž hodně a hlavně na každého působí jinak.
„Alkohol se odbourává s určitou rychlostí. Tu může ovlivnit, jak je člověk somaticky zdravý, věk, hmotnost, pohlaví. Ženy metabolizují alkohol hůře, ten rozdíl je téměř 30 procent. Parametrem, kterým to trochu ovlivnit lze, je fyzická námaha,“ vysvětluje Michal Miovský.
Odpověď na to, kdy po vypití piva, vína či destilátu usednout za volant, není jednoznačná. Podle Miovského by většina lidí měla poznat, jestli už alkohol vyprchal, nebo ne.
„Už například úroveň 0,2 až 0,3 promile by měla být hranicí, při které by měl být v podstatě zdravý člověk schopný rozeznat, že přeci jenom cosi vypito má.“
Počet odhalených zbytkových alkoholů klesá
Alkohol především zpomaluje schopnost zareagovat v nenadálé situaci a to může vést k nehodám. V posledních dvou letech se ale situace zlepšuje, počet alkoholových nehod o Velikonocích klesl pod deset procent.
„Auto je i kvůli nákupům i kvůli zaměstnání dneska nutnost. Většinou, když chci druhý den jet, tak nepiju vůbec, můžu si dát nealkoholické pivo,“ říká jeden z řidičů.
I policejní statistiky podle ředitele dopravní policie Tomáše Lercha potvrzují, že dlouhodobě klesá počet odhalených zbytkových alkoholů, tedy do jednoho promile v krvi.
„Rozšíření různých alkotestů přispívá tomu, že řidiči si možná více uvědomují tu nebezpečnost jednání a neusedají za volant, dokud jsou, cítí se ovlivněni,“ potvrzuje Tomáš Lerch.
Naopak přibývá lidí, kteří řídí auto, přestože vědí, že jsou hodně opilí, tedy nad jedno promile alkoholu v krvi. Podle psychologů je to především povahou těchto lidí. Chtějí riskovat, aniž si uvědomují, že ohrožují i druhé.
