Po rozpuštění sněmovny bude schvalovat návrhy vlády Senát s převahou ČSSD
Přijímání klíčových zákonů nebude ani po případném rozpuštění sněmovny v ohrožení. Na společném jednání v Kramářově vile se na tom shodli premiér Jiří Rusnok se šéfem Senátu Milanem Štěchem. Zákony sice nebude možné přijímat klasickou cestou, na návrh vlády ale bude moci Senát přijímat takzvaná zákonná opatření.
„My jsme se dohodli na tom, že byť bude rozpuštěna sněmovna, legislativní proces v této zemi je zajištěn. Samozřejmě, že je zajištěn pro přechodné, mimořádné období po dobu, kdy je rozpuštěna sněmovna. To byl závěr z toho našeho jednání, jeho hlavní výsledek a to klíčové pro občany České republiky,“ řekl Rusnok.
„My se toho institutu rozhodně a priori nezříkáme a pokud to bude nutné, tak ho ve vzájemné koordinaci použijeme. Stanovili jsme si i takovou rychlou informační linku, takže pokud budeme jedna nebo druhá strana o něčem takovém vědět, dáme si předem vědět, aby naše legislativní týmy mohly předem se sejít a předjednat takovou situaci,“ vysvětlil premiér.
Jednání Jiřího Rusnoka s Milanem Štěchem v Kramářově vile sledovala Jana Čermáková
„Pokud vláda potřebuje některé věci legislativně změnit a předpokládá formu zákona, tak předloží zákonné opatření. Senát, pokud se s tím ztotožní a ztotožní se s ním i prezident republiky, takový návrh přijme. Ale pak přichází stejně nově ustavená Poslanecká sněmovna, která definitivně rozhodne,“ upřesnil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).
Štěch slíbil, že horní komora co nejrychleji projedná zákony, které ještě před rozpuštěním sněmovny schválí poslanci. V ohrožení jsou například doprovodné normy k občanskému zákoníku. „Shoda, že by občanský zákoník měl od roku 2015 nabýt účinnosti, tady je. My tomu nechceme bránit, byť jsme někteří z nás měli jiné názory,“ uvedl Štěch.
Mimořádná schůze k rozpuštění dolní komory parlamentu se bude konat v úterý 20. srpna. O její svolání požádaly čtyři strany - ČSSD, TOP 09, KSČM a VV. K jejich žádosti se připojilo 126 poslanců. Stalo se tak poté, co takzvaná úřednická vláda Jiřího Rusnoka ve středu 7. srpna ve sněmovně nezískala důvěru.
Rozpuštění dolní komory je možné schválit nejméně třípětinovou většinou všech poslanců, tedy 120 hlasy. Pokud by poslanci rozpuštění schválili, musel by krok ještě potvrdit prezident, na což mu zákon nestanovuje žádnou lhůtu.
Do 60 dnů od rozpuštění by pak musel vyhlásit nové volby. Neodkladná „zákonná opatření“ by mohl vydávat právě senát na návrh vlády, nově zvolená sněmovna by je poté musela potvrdit.
