„Případ je nařízen na úterý 30. října,“ potvrdil v pátek mluvčí soudu Michal Renda. „Jednání je veřejné,“ uvedl. Kadlec nechtěl spor komentovat s odkazem na celé řízení a usnesení Nejvyššího správního soudu.

Kadlec výpověď napadl žalobou především s odůvodněním, že se žádného trestného činu nedopustil. Propuštěn byl podle svého tvrzení na základě nedostatečných důkazů opírajících se hlavně o nekvalitní odposlechy.

U soudu se hájil tím, že neměl možnost se bránit, neboť nebyli vyslechnuti jím navrhovaní svědci, kteří s ním byli odposloucháváni. Jde o vlivného olomouckého podnikatele Ivana Kyselého, který je s Kadlecem v kauze obviněn, i o bývalého ministra vnitra Ivana Langera, jenž v případu figuruje jako svědek.

Nejvyšší správní soud v postupech policejního prezidenta ohledně odmítnutí navrhovaných svědků spatřil procesní pochybení, podle něj však byly pro propuštění Kadlece bez vyčkání na výsledek trestního řízení silné důvody.

„Tímto důvodem je především specifická povaha trestné činnosti, z níž je Kadlec obviněn. Tato trestná činnost se týká samého jádra jeho činnosti jako vysoce postaveného policejního důstojníka,“ stojí v usnesení Nejvyššího správního soudu. 

Podle něj však nelze odmítnout navrhovanou svědeckou výpověď jen proto, že je předem označena za nadbytečnou. Formulace v rozhodnutí je tak podle soudu nevhodná. Ohledně důkazů se postavil na stranu policejního prezidenta s tím, že o nich nejsou pochybnosti.

„Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že jakkoli se s kritikou vyjádřenou v rozsudku krajského soudu zčásti ztotožňuje, neboť neprovedení navržených výslechů svědků a důkazu trestními spisy měl stěžovatel odůvodnit lépe, na rozdíl od krajského soudu se nedomnívá, že pro tato pochybení mělo být stěžovatelovo rozhodnutí zrušeno,“ stojí v usnesení.

Krajský policejní ředitel propustil Kadlece ze služebního poměru v prosinci 2015 kvůli porušení služebního slibu. Vycházel z usnesení o zahájení trestního stíhání, podle kterého policejní náměstek podnikateli Kyselému pravidelně, dlouhodobě a záměrně poskytoval informace z devíti trestních řízení.

Šlo například o kauzy olomouckého akvaparku, HC Olomouc, závodiště Lazce, ale i o kauzu Tesco SW, které měly zůstat utajeny. Podle žalobců v kauze Vidkun, mělo jít o informace z trestních řízení vedených olomouckými kriminalisty i z trestních řízení vedených u jiných útvarů. Rozhodnutí krajského ředitele poté stvrdil policejní prezident.

Vyšetřování korupční kauzy Vidkun, která se týká podezřelých vazeb mezi policisty, podnikateli a politiky, se po třech letech blíží k závěru.

V případu jsou obviněni čtyři lidé, kromě Kadlece a Kyselého jde o bývalého sociálnědemokratického hejtmana Jiřího Rozbořila a tehdejšího šéfa krajské hospodářské kriminálky Radka Petrůje. Ten byl postaven mimo službu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít