Policie chce „zpřístupnit šest bodů kamerového systému“, potvrdil serveru iROZHLAS.cz šéf bezpečnostní komise pražského magistrátu Petr Hlubuček (STAN). „Jedná se o velmi citlivou záležitost,“ dodal s tím, že se město nyní obrací na Úřad pro ochranu osobních údajů s žádostí o stanovisko.

Úřad přitom na konci léta odmítl, aby se technologie rozpoznávání obličejů (face recognition – pozn. red.) používala k identifikaci fotbalových chuligánů na stadionech. Podle úředníků „nelze najít dostatečný právní důvod ke zpracování biometrických osobních údajů návštěvníků fotbalového utkání.“

Způsob masového sledování lidí

Podle Hlubučka policie v žádosti mluví o „pilotním ověření funkcionality face recognition“ a odvolává se na tři roky starou koncepci rozvoje městského kamerového systému. Jak plyne z registru smluv, v souladu s plánem Praha v minulých letech modernizovala svůj kamerový systém, kamery nyní umožňují záznam ve vysokém rozlišení a vidí i ve tmě.

Dokument z dílny detektivní agentury Pinkerton na straně 17 věnované Velké Británii uvádí, že „systém identifikace lidských tváří (facial recognition system) umožňuje najednou rozpoznat tisíce obličejů konkrétních osob bez jejich vědomí. Kombinací CCTV (kamerového systému – pozn. red.) a této softwarové nadstavby je vyvíjen způsob pro masové sledování lidí.“

Detektivní agentura dále ve zprávě navrhuje, aby byl pražský kamerový systém během následující dekády rozšířen právě o software „umožňující vyhledávání hledaných osob podle obličeje“, což by mělo zvýšit efektivitu při hledání pachatelů trestných činů či ztracených osob.

Jenom hračka

Právě ve Velké Británii přitom mají s kamerovými systémy rozsáhlé zkušenosti. Podle nezávislé studie z letošního léta systém na rozpoznávání obličejů, testovaný v Londýně, chybně označil podezřelého v 81 procentech případů. Londýnská policie tvrdí, že se kamery spletou jen v jednom z tisíce případů. Přiznává ale, že „pro výpočet používá jinou metodu“ než výzkumníci. Americké San Francisco použití takové technologie rovnou zakázalo z obavy z jejího zneužívání.

O efektivitě pochybuje i advokát Jan Vobořil, který se ve sdružení Iuridicum remedium věnuje ochraně soukromí. „Snižuje se počet trestných činů, tak proč se má zavádět automatické sledování občanů?“ namítá.

Gumový zákon

Právě díky zlepšující se bezpečnostní situaci posilování policejního dohledu neobstojí. „Státní správa má postupovat tak, aby to bylo přiměřené, měla by zvažovat subsidiaritu nasazování jednotlivých opatření,“ řekl serveru iROZHLAS.cz s tím, že podle jeho názoru je sledování obličejů „pro policii jenom hračka“.

Hlavní problém je podle Vobořila fakt, že zákon o policii jasně neříká, jak mohou bezpečnostní složky monitorovat veřejný prostor. Situace je tak podle něj obdobná jako u dosavadní policejní praxe, kdy automatické kamery ukládají čas a místo průjezdu jednotlivých vozidel, stejně jako fotografie řidiče a spolujezdce. Na tento případ zákon nepamatuje a policie svou praxi obhajuje pouze pokynem policejního prezidenta.

S tím souhlasí i člen městské komise pro kamerový systém Oldřich Kužílek, podle kterého „je potřebné, aby se podrobněji vyjasnilo postavení městského kamerového systému.“ Nyní totiž není jasné, „kdo je zpracovatelem údajů, kdo má jaká oprávnění, jaké jsou účely kamerového sledování a kdo je smí realizovat a jaký je osud získaných údajů,“ uzavírá.

Policie otevírá diskusi

„V rámci komunikace s Magistrátem hlavního města Prahy pražská policie navrhla zamyslet se do budoucna nad možností otevření tématu ohledně systému rozpoznávání obličejů a jeho využitelnosti v rámci městského kamerového systému,“ napsal tiskový mluvčí pražského krajského ředitelství policie Jan Daněk na dotaz, jaké informace policie hodlá sbírat a k čemu je plánuje použít. Podle něj se „nejedná o žádný pilotní projekt, ale o otevření tohoto tématu k diskusi.“

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít