Schůzky ústavních činitelů? Zavedly se kvůli Zemanově zahraniční politice, říká ústavní právník Kysela

Prezident Miloš Zeman oznámil, že nebude nadále zvát předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na pravidelné schůzky nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice. Reaguje tak na jeho cestu na Tchaj-wan, kterou mu představitelé nedoporučovali. „Schůzka není nijak právně zavazná. Zavedly se v minulosti právě kvůli sporné zahraniční politice Miloše Zemana,“ upozornil v rozhovor pro server iROZHLAS.cz ústavní právník Jan Kysela.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela v Interview Plus

Jan Kysela, vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas Plus

Je tato schůzka vůbec nějak právně závazná?
Ne, není. Před několika lety se koordinační schůzky zavedly kvůli tomu, že významná část politické reprezentace cítila potřebu korigovat výstupy prezidenta Zemana ve vztahu k zahraničí.

VIDEO: Vystrčilova cesta byla klukovská provokace, čínský ministr Wang to trochu přehnal, řekl Zeman

Číst článek

Smysl koordinačních schůzek byl podle mě spíše v umírňování prezidenta republiky, nicméně je pořádá právě on, protože je hlavou státu. Schůzky mají volnou debatní úroveň. Nijak institucionalizované to není, právně závazné tím méně.

Prezident Zeman to tedy může udělat, nic mu v tom nebrání.
Když prezident republiky přestane zvát všechny účastníky, tak se schůzky prostě konat nebudou. Mohly by být nahrazeny iniciativou někoho jiného – předsedy vlády či předsedů parlamentních komor. Nicméně prapůvodním smyslem nebylo ladit počínání parlamentních komor, vlády či ministra zahraničí, jakkoliv i taková koordinace je žádoucí a probíhá na pracovní úrovni.

Smyslem bylo modifikovat či zmírňovat názory, které prezident republiky s oblibou vyjadřoval a které byly vnímány jako rozporné s celkovým směřováním zahraniční politiky.

Může to mít nějaké dopady na zahraniční politiku, nebo se tím vlastně nic nemění?
To bychom museli ověřit experimentálně, co by se v minulosti dělo, kdyby k občasným schůzkám nedošlo. Jsem ale poměrně skeptický. Mám pocit, že kdyby chtěl jeden z těch účastníků něco zásadního udělat, tak ho ti ostatní od toho asi neodvrátí. Stejně jako se to nyní stalo u předsedy Senátu Vystrčila.

Nejvyšší státní vyznamenání pro Kuberu? Vdova po šéfovi Senátu ho odmítá od Zemana převzít

Číst článek

Nezdá se mi ani, že by se prezident Zeman stal v posledních letech dokonale umírněným komentátorem dění ve světě. Takže určitě není od věci, když se činovníci scházejí a informace si vyměňují, ale že by to mělo nějaký zásadní vliv, to si myslím, že spíš ne.

Měly tyto schůzky tradici v historii, nebo byly zavedeny až za prezidenta Zemana?
Pravidelným formátem se to stalo až za Zemana před několika lety, jinak samozřejmě probíhaly konzultace individuální a ad hoc.

Potřeba mít podobné schůzky dříve pociťována nebyla. Ne snad pro to, že by bývalí prezidenti Václav Klaus a Václav Havel neměli svůj vlastní zahraničně politický kurz, ale tento kurz byl vnímán ještě jako akceptovatelný pro celkovou podobu české zahraniční politiky.

Až poté, kdy se Miloš Zeman začal výrazným způsobem profilovat ve vztahu k Rusku a Číně, tak v rámci vlády Bohuslava Sobotky (z ČSSD) vznikla poptávka, zda na to nějakým způsobem nereagovat. Nezapomeňme, že původně to byli tři sociální demokraté a prezident republiky, zatímco nyní se poměry změnily. Z původní platformy k mírnění prezidenta se stala platforma, na níž se zřejmě spíše pokouší prosazovat své priority.

Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme