HN: Všechny sociální dávky by se měly vyplácet na jednom místě
Daně a sociální dávky zřejmě čekají největší změny za posledních deset let, informují Hospodářské novin. Jednou z novinek by měla být výplata sociálních dávek na jenom místě. Vysokoškolští rektoři jsou podle Lidových novin pro placení školného. V kterých firmách v Česku jsou nejvyšší průměrné mzdy? Odpověď přináší Mladá fronta Dnes. Právo si všímá toho, že nabídka obchodů je rok od roku rozmanitější. Věk konzumentů tabáku se snižuje - výjimkou nejsou desetiletí kuřáci, informuje Deník.
Ministři práce a financí připravují nejvýraznější změny daní a sociálních dávek za posledních deset let. Jak píší Hospodářské noviny, Petr Nečas se chystá dostat všechny sociální dávky pod jednu střechu. Lidé by tak už neměli pendlovat mezi úřadem práce a sociálním odborem obecního úřadu a zamezilo by se také zneužívání dávek.
Plán by mohl přinést úspory až deset miliard korun. Podle odhadů dává životu na dávkách před prací přednost až 80 tisíc lidí. Nečasův návrh má ušetřit nejen na zneužitých dávkách, ale i na úřednících, kteří je vyplácejí. A právě na přehled úspor čeká ministr financí Miroslav Kalousek.
Pokud by záleželo na rektorech vysokých škol, studenti by si na studium přispívali ze svého. Tak dopadla anketa Lidových novin ohledně školného. Podle vysokoškolských představitelů je vybavení zastaralé a je málo pedagogů a platby by zvýšily kvalitu výuky. Školné by se nemuselo zavádět plošně - například o technické školy není velký zájem, je proto nutné spíše studenty lákat.
O humanitní obory je ale obrovský zájem, a právě tam by bylo placení studia na místě. Politici se ale většinou zavedení školného brání. Přitom senátorský návrh na výši případného školného z roku 2004 byl ve srovnání s tím, kolik se běžně platí třeba ve Velké Británii, Kanadě nebo Rakousku, směšně malý - maximálně 8 tisíc korun za roční studium.
Britský student zaplatí tři tisíce liber, kanadský pak 4 až 6 tisíc kanadských dolarů, částka se liší podle oborů. Ministryně školství Dana Kuchtová je zatím neústupná - bojí se, že by na případné školné v Česku doplatili sociálně slabší studenti.
Mladá fronta Dnes sestavila žebříček firem, kde je největší průměrný plat. V Česku je nejméně 50 větších podniků, které svým lidem platí v průměru přes 50 tisíc korun měsíčně. Na špičce žebříčku stojí poradenská firma McKinsey & Company, která zaměstnává 70 lidí. Každý z nich si průměrně přijde na 200 tisíc korun ze měsíc.
Lákavá odměna má ale i svou stinnou stránku, protože s firmou její lidé žijí ve dne v noci a volný čas se stává téměř neznámým pojmem. Většina z nich tam proto nevydrží déle než pár let. Kromě vybraných bank, počítačových a poradenských firem se do žebříčku Mladé fronty Dnes dostalo také přes deset prodejců léčiv.
Mrkev z Velké Británie, máslo z Irska, med z Argentiny a vajíčka z Polska. Nabídka obchodů je rok od roku rozmanitější - pochvaluje si deník Právo. Český zákazník ji ale ne vždy vítá s radostí. Setkává se totiž s tím, že když hledá zboží vyrobené a zpracovávané u nás, má často smůlu. Přitom než se potraviny dostanou na český stůl, čeká je dlouhá cesta, urazí i tisíce kilometrů. Jak deník Právo připomíná, české potraviny mají výhodu - jsou minimálně o 48 hodin čerstvější.
Podle regionálního Deníku nechráníme dostatečně naše děti před tabákovou drogou. Nejnovější zjištění říkají, že dětských kuřáků přibývá a snižuje se věk první konzumace. Například v Praze berou cigaretu do úst poprvé už školáci v 10 letech.
Reklama na tabák je sice zakázaná, ale výrobci cigaret se k dětem snaží dostat. Podle odborníků se přitom dospělý člověk rozhoduje na základě racionálních informací, kdežto dítě na obranu rozumem ještě není zralé. Nemá tak šanci přijít na to, že tabák je pro ně jed.
