Dobeš: Srovnávací testy možná přece jen v budoucnu roztřídí děti na střední školy
Už za tři týdny by měli první žáci zasednout k testům, které mají podle ministerstva školství prokázat kvalitu jejich vzdělání. Srovnávací testy si poprvé nanečisto vyzkouší 100 základních škol ve dnech 12. a 13. prosince. Žáky 5. a 9. tříd pak čekají ještě generálky v letech 2012 a 2013. Celoplošné testování bude do té doby nepovinné, pak se ho budou muset zúčastnit všechny základní školy.
Ministr školství Josef Dobeš dnes představil detaily svého plánu srovnávacích zkoušek. Výsledky testů budou sloužit hlavně k tomu, aby se ověřila kvalita vzdělání na jednotlivých školách.
Zkoušet se bude podle takzvaných standardů, na kterých prý pracovalo rok na 70 učitelů prvního i druhého stupně. Ty představují minimum znalostí, které žáci musejí na konci páté, respektive deváté třídy zvládnout, a sice z českého jazyka, matematiky a cizího jazyka.
Ministr školství Josef Dobeš a dětský psycholog Václav Mertin probírají navrhované srovnávací zkoušky pro žáky základních škol
Cílem testování je podle Dobeše zpětná vazba pro školy. Jejich ředitelé tak zjistí, jak pedagogové učí. Ministr však popírá, že by standardy srovnávacích zkoušek nahrazovaly osnovy.
„Osnovy by byly každý rok a byly by velmi do hloubky. Já jsem nechtěl zavádět osnovy, ač hodně učitelů by po tom volalo, já jsem nechtěl rozbít to, co se zde lopotně s velkými problémy nastavovalo, to znamená rámcové vzdělávací programy, ale chtěl jsem sjednotit aspoň v 5. a 9. třídách ty povinné znalosti,“ vysvětluje Dobeš.
„Od roku 2005 platí nový školský zákon, který liberalizoval systém vzdělávání. Odstranily se staré osnovy a školy nemají předepsáno, co kdy kterou hodinu mají učit. Dostaly předepsáno, co mají naučit. To je ale třeba ověřit,“ uvádí náměstek ředitelky České školní inspekce Libor Vacek.
„Každý ředitel by měl mít zpětnou vazbu. My již léta naše žáky testujeme přes firmy Scio a Calibro. Letos třeba testujeme páté, sedmé, osmé a deváté ročníky, a to v různých věcech, hlavních předmětech i kompetencích,“ říká Marie Zimová, ředitelka ZŠ Ohradní v Praze 4 a dodává:
„Trochu se ale obávám toho, aby celá záležitost nebyla šitá horkou jehlou, jako se nám to bohužel děje v mnoha věcech. Zároveň nechci, aby byly školy posuzovány podle toho, jak zrovna jejich žáci dopadli. Mám trochu obavy z plošného srovnávání.“
O testování žáků mluvili na Radiožurnálu Marie Zimová, ředitelka ZŠ Ohradní v Praze 4 a náměstek ministra školství Ladislav Němec.
„Nejde o hodnocení škol jako takové. Jde o to, poskytnout školám zpětnou vazbu, jak si stojí v rámci celého vzdělávacího systému. Aby žáci i školy věděli, jak jsou na tom v porovnání s ostatními školami. Nejde o sestavování žebříčků,“ vyvrací její obavy náměstek ministra školství Ladislav Němec.
Testy budou online
Škola dostane po provedení plošných testů čas na případnou nápravu, tedy aby své žáky v dalším pololetí na úroveň požadovaného minima doučila. „To je to zásadní – doučit ty děti, dotáhnout do toho standardu. Protože tím zastavíme pokles kvality na školách,“ přibližuje Dobeš své představy. Školy tak podle něj zatím nečinily, protože neznaly konkrétní úroveň minimálních znalostí.
Někteří učitelé, ale i psychologové chtějí srovnávací zkoušky zarazit. Nelíbí se jim totiž, že by výsledky testů mohly sloužit k určení toho, na jaký typ školy žák půjde. Ministr Dobeš dnes tuto možnost odmítl. Do budoucnosti ovšem diskuzi na téma využití srovnávacích testů k přestupu na střední školu nevylučuje.
Ministr školství Josef Dobeš a mluvčí spolku EDUin Tomáš Feřtek o výhodách i nevýhodách plošného testování žáků
Otázka by se ale prý musela probrat také se středoškolskými učiteli, například v jakém termínu by se jim zkoušky hodily. „Nehodlám udělat stejnou chybu, když se připravovala státní maturita a nekomunikovalo se s vysokými školami. Kdy jsme si bláhově mysleli první rok, že se to využije, a nastavili jsme špatný harmonogram,“ vysvětluje Dobeš.
Děti budou zkoušky skládat na počítačích. Na vyplnění testu dostanou 60 minut a do 5 až 10 minut od odeslání odpovědí by měly podle ministra obdržet výsledky. Mnohé školy ale nemají dostatečně moderní počítače. Plošné testy by měly vyjít na 6 milionů ročně, říká Dobeš.
Vytvořit dobrý test je těžké
Dětský psycholog Václav Mertin i tak považuje testy za plné nejasností: „Jsem přesvědčený, že jedno testování v pátých a jedno v devátých ročnících nemůže na ty otázky, které pan ministr klade a které jsou vcelku legitimní, odpovědět.“
Žádoucí by podle něj bylo spíše, aby se zjišťovala výchozí úroveň v prvních třídách a aby se každému dítěti mohlo říct, jakou cestu by mělo urazit.
Přivítal nicméně, že ministr alespoň zatím upustil od myšlenky třídit děti podle výsledků testů na budoucí studenty a budoucí učně. Podle něj je to totiž lidsky i odborně nepřijatelné. Nástroje, jak zjišťovat úroveň výuky na jednotlivých školách, prý navíc už existují – právě v podobě rámcových vzdělávacích programů.
Někteří experti navíc upozorňují, že elektronické testy nezhodnotí schopnosti jednotlivých žáků a úroveň jejich vzdělání, ale spíš umění poradit si s určitým typem otázek a testování. Také Mertin je přesvědčen, že ministerstvo nevěnuje přípravě zkoušek dostatečnou pozornost.
Co si od testování slibovat vysvětloval ve Stalo se dnes na Radiožurnálu náměstek ředitelky České školní inspekce Libor Vacek
„Můj názor je, že pokud test nebude důkladně prověřován, a to není záležitost měsíců, tak jediná odpověď bude, že žáci tak a tak splnili úkoly, které jim test zadává. Větší význam to nebude moct mít,“ dodává s tím, že přípravě srovnávacích zkoušek by měl být věnován rok až dva.
Testy kritizuje také spolek EDUin. „Hlavní problém, proč zpochybňujeme plošné testování, je, že plošné testy umí ověřit jenom část standardu. Zjednodušeně možná čtenářskou gramotnost, nějaké znalosti, matematické operace. Samozřejmě spoustu věcí ověřit neumíme,“ myslí si mluvčí spolku Tomáš Feřtek.
Jinde se testy příliš neosvědčily
Standardy jsou podle něj sice potřeba, v zemích, kde se plošné testování v minulých desetiletích zavádělo, se prý ovšem nyní ukazuje, že demotivuje slabé děti i učitele a navíc omezuje výuku jen na to, co je testovatelné.
„My neučíme celý standard, ale často školy učí jen to, co se může ověřovat,“ dodává. Ministr školství mu ale prý neodpověděl, jak podobné situaci zabránit, uzavírá Feřtek.
