Expertní analýza: o dostavbě Dukovan se dohadují Babiš a ČEZ, kritici nedostávají prostor

Premiér chce, aby dva nové reaktory zaplatil ČEZ. Ten by rád, aby je platil stát. Oba se bojí riskovat, že se stavba prodlouží, prodraží a nevyplatí. Zastánci obnovitelných zdrojů a minoritní akcionáři ČEZ, kteří na to upozorňují, přitom v médiích téměř nejsou slyšet.

Kdo prosazuje dostavbu jaderných bloků v Dukovanech a kdo je proti? Zmapovali to analytici think-tanku The Prague Security Studies Institute (PSSI). Přes monitoring médií sledovali, kdo se loni k tématu vyjadřoval.

„Premiér Andrej Babiš opakovaně navrhl variantu, kdy by ČEZ ze svých peněz financoval dostavbu a stát by mohl být pouze druhým ručitelem v pořadí. Tomu se brání vedení ČEZ, neboť dostavba jednoho reaktoru by vyšla na více než 150 miliard Kč. Zároveň při výběru tohoto investorského modelu existuje riziko, že by se stavba výrazně zdržela kvůli žalobám minoritních akcionářů, vlastnících 30 procent akcií ČEZ, kteří s takto financovanou dostavbou Dukovan nesouhlasí,“ upozorňují spoluautoři analýzy Jonáš Syrovátka a Filip Lukáš.

„Proti výstavbě se v médiích ozývají hlasy ekologických nevládních organizací, zástupců obnovitelných zdrojů a minoritní akcionář ČEZ, energetický analytik a poradce skupiny J&T Michal Šnobr,“ dodávají. „Podle nich je dostavba ekonomicky nevýhodná a možná i protiprávní z důvodu cíleně zvolené nerentabilní investice.“

„Úplně přitom chybí diskuse nad nutností dostavby jako takové – v drtivé většině textů se již automaticky počítá s vypsáním tendru, rozebírají se pouze jednotlivé investorské modely a vhodnost jednotlivých kandidátů na výstavbu. Rozhodování o variantě financování bez adekvátní diskuse o samotné nutnosti výstavby kritizují pouze ekologové,“ upozorňují autoři studie.

Citace ekologů, včetně rakouských odpůrců jádra, podle analytiků tvoří šest procent debaty o dostavbě, názory menšinových akcionářů ČEZ kolem pěti procent. Dvě třetiny citací se věnují průběhu a financování tendru na dostavbu, případně možnosti prodloužení životnosti současných reaktorů.

V grafu autoři studie ukazují, jakou pozici zastávají klíčoví hráči. Umístění na vodorovné ose říká, kdo má stavbu zaplatit: vlevo jsou zastánci tvrzení, že stavět má ČEZ, vpravo ti, podle kterých má platit stát. Svislá osa zase říká, kdy se má podle jednotlivých aktérů s dostavbou začít. Velikost bubliny označuje mediální dosah jejich citací. Po najetí myší na jméno si můžete přečíst krátké textové shrnutí, jaké názory daný politik nebo expert zastává.

Metodika: Do analýzy bylo zahrnuto 1066 mediálních výstupů s 2426 citacemi konkrétních aktérů, které vrátilo vyhledávání klíčových výrazů „Dukovany + Stavba“ v monitoringu médií Monitora.cz. Při kódování byly z výběru vyřazeny příspěvky, které se netýkaly přímo dostavby, nejčastěji články o výběru lokace úložiště jaderného odpadu.

Do grafu byli vybráni všichni aktéři s více než 15 citacemi. U tiskových mluvčích byly výroky přiřazeny nejvyšším reprezentantům daných institucí.

Velikost bubliny označuje celkový „zásah“ jejich citací. U online zdrojů vycházíme z denní návštěvnosti webu, v případě tištěných titulů se jedná o náklad periodika, u televizních pořadů byla započtena jejich sledovanost, u rozhlasových relací průměrná denní poslechovost stanice.

Aktéři byli rozřazeni do šesti skupin. Vládní představitelé: zástupci současné a minulé vlády Andreje Babiše. ČEZ: členové představenstva, ředitel JE Dukovany, největší minoritní akcionář Michal Šnobr. Miloš Zeman: Miloš Zeman. Odborníci na jádro: Dana Drábová (SÚJB), Ján Štuller (bývalý vládní zmocněnec pro jádro, nyní energetický poradce A. Babiše), Vladimír Wagner (Ústav jaderné fyziky AV). Ekologové: Karel Polanecký (Hnutí Duha), Edvard Sequens (Calla), Štěpán Chalupa (Komora obnovitelných zdrojů energie). Ekonomie a hospodářství: Jan Raška, Jiří Gavor (analytici), Vladimír Dlouhý (Hospodářská komora ČR), Jaroslav Hanák (Svaz průmyslu a dopravy ČR), Vítězslav Jonáš (Energetické Třebíčsko).

„Zajímavé je, jak v průběhu roku měnili názor zásadní hráči: premiér Babiš i prezident Zeman,“ upozorňuje analytik Tomáš Titěra. „Prezident na začátku roku 2018 vehementně podporoval model dostavby, který Maďaři zvolili v případě elektrárny Paks – tedy stavbu ruským Rosatomem z ruské půjčky. Později podpořil variantu dostavby za peníze ČEZ bez účasti státu. Minimálně v jednom případě ale vyjádřil podporu i řediteli ČEZ Benešovi, který naopak prosazuje financování stavby státem.“

„Andrej Babiš zase většinou opakuje, že je třeba rozhodnout co nejdříve, a že by dostavbu měl plně financovat ČEZ,“ pokračuje Titěra. „Konkrétnější vyjádření neposkytuje. Načas změnil názor na konci října, kdy začal podporovat prodloužení životnosti stávajících bloků o deset let a odložení výstavby. Tato vyjádření se ale nesetkala s pochopením části odborné veřejnosti, takže se vrátil k původní variantě a opět prosazuje rozhodnutí o dostavbě za peníze ČEZ.“

Odborníci na jádro – tedy zejména Drábová, Štuller a Wagner – byli nejhlasitější právě v reakci na premiérovy snahy stavbu odložit. Není podle nich vůbec jisté, že životnost stávajících bloků půjde prodloužit i po roce 2035, dokdy mají sloužit současné dukovanské reaktory. Z toho důvodu prosazují brzkou výstavbu a přiklánějí se k financování státem. ČEZ coby soukromý subjekt nedosáhne na tak výhodné podmínky úvěru a nemůže zajistit úspěšné dokončení dostavby.

„Většina expertů, kteří dostavbě rozumí po energetické stránce, je namačkaná v pravém horním rohu,“ uzavírá svou část analýzy Tomáš Titěra. „Rozhodovat o dostavbě nicméně bude levý horní roh, který se stará o finanční a politickou stránku věci.“

Jaderná lobby: starostové na Třebíčsku nebo klon ruského webu

Analytici objevili také aktéry, o kterých se příliš nemluví – přinejmenším na celostátní úrovni. Jedním z nich je spolek starostů obcí v okolí Dukovan. Ti by nejraději začali stavět hned.

„Nejviditelnějším lokálním aktérem je Vítězslav Jonáš působící ve spolku Energetické Třebíčsko, podporujícím dostavbu JE Dukovany,“ upozorňuje expertka Veronika Špalková. „Společně s dalšími regionálními aktéry podepsali takzvanou Dukovanskou výzvu II, která žádá rychlejší rozhodování vlády při výběru investorského a obchodního modelu.“

Starostové na Třebíčsku jsou přesvědčeni, že dostavba by posílila ekonomiku regionu – další bloky elektrárny by přinesly nová pracovní místa, stát také zvažuje investici do obchvatu Třebíče, aby byla zajištěna dostatečně kapacitní dopravní cesta pro dodávky nadrozměrných komponent na stavbu elektrárny.

Analýza odhalila také odborný web atominfo.cz, který je v debatě o dostavbě Dukovan aktivní. Podle autorů analýzy je doména serveru atominfo.cz registrována společností PR-aspekt international, která vydává i ruskojazyčný Pražský telegraf. Je také napojen na sesterský web atominfo.ru.

„Přímo na webu nejsou žádné informace o redaktorech, kontakty ani nic, co by jakkoli naznačovalo, kdo za tím webem stojí,“ tvrdí Špalková. „Přes profily na jiných serverech jsme našli šéfeditora webu, tím je Vladislav Větrovec. Podle článků například na Parlamentních listech je přesvědčen, že Česko jádro potřebuje, v tom souhlasí s českým prezidentem.“

„Zajímavé je, že přímo web atominfo.cz se zvlášť prorusky neprofiluje,“ dodává Špalková. „Je ale taky docela možné, že jsou tu prostě jenom proto, aby se o jádru vůbec mluvilo. Aby se debata nepřehoupla od tématu, jak dostavět Dukovany, třeba k tomu, jestli má jádro vůbec smysl, jestli nejde nahradit jinými zdroji.“

Větrovce jsme se pokusili kontaktovat, na e-mail ale nereagoval.

O dostavbu Dukovan se zajímá půltucet zahraničních firem: čínský China General Nuclear Power Group, francouzsko-japonský ATMEA, čistě francouzský EDF, korejský Korea Hydro & Nuclear Power, ruský Rosatom a americký Westinghouse.

Právě Rusové a Číňané mají ovšem v souboji o dostavbu Dukovan nevýhodu: bezpečnostní experti je považují za riziko. Otevřeně se proti nim vyjádřil například generál Petr Pavel, diplomat Tomáš Pojar nebo přímo Bezpečnostní informační služba.

Experti: v české energetice je obtížné cokoliv předvídat

Proti dostavbě se výrazněji nevyjadřovala parlamentní opozice. Podle analytiků to ukazuje, že na dostavbě panuje politická shoda. Upozorňují také na to, že navzdory novým trendům, podporujícím obnovitelné zdroje, nutnost dostavby příliš nezpochybňují ani média.

Navzdory shodě se podle nich Česko rozhodnutí o stavbě reaktorů příliš nepřiblížilo. V roce 2018 tak pokračovalo období nejistoty, jakým směrem se má česká energetika vydat.

Nejnovější plány představil premiér Andrej Babiš na parlamentní konferenci k jádru z minulého týdne. Stavbu reaktorů chce nově svěřit dceřiné společnosti ČEZ Dukovany II, která má být založena pro tento účel. Se společností Dukovany II pak uzavře speciální smlouvu namísto poskytnutí státní garance. Tato smlouva by umožnila státu firmu kontrolovat a při změnách na trhu i převzít výstavbu.

„Budeme se snažit, aby byla smlouva uzavřena ještě letos,“ doplnil ho čerstvý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. „Vypsání tendru je možné v roce 2020, realističtější je ale první polovina roku 2021.“ První etapa přípravy podle něj vyvrcholí v roce 2024, což proti minulým plánům znamená rozvolnění.

„Slyšeli jsme velmi sofistikovaný a marketingově perfektní odklad stavby jaderných zdrojů v Česku. Rozhodne až nová generace politiků a manažerů ČEZ,“ reagoval Michal Šnobr, zástupce minoritních akcionářů z finanční skupiny J&T.

„Definitivní rozhodnutí o investičním modelu dostavby by mělo dle nejnovějších informací padnout do konce dubna,“ shrnují analytici PSSI. „Po zkušenostech z minulého roku je ovšem obtížné jakkoliv předvídat budoucí vývoj.“

Jan Boček