Čerpání eurodotací: drtivá většina nesrovnalostí se k soudu nedostane

Evropský Úřad pro boj proti podvodům (OLAF) eviduje v České republice ročně desítky „podvodných nesrovnalostí“ u projektů v hodnotě stovek milionů korun. Jen u několika málo případů se daří podvody prokázat a pachatele postavit před soud.

I vyšetřování dotace na Čapí hnízdo začalo jako pouhá nesrovnalost. „V našem systému (…) k případu Čapího hnízda není nic. V MSC2007 jsem dohledala pouze nesrovnalost z roku 2011,“ napsala v e-mailu, který loni zveřejnil časopis Reportér, referentka ministerstva financí Barbora Boschat. Pro svého nadřízeného měla v databázích potají zjistit, jak se rozjíždí vyšetřování dotačního podvodu kolem Čapího hnízda. Právě kvůli němu poslanci ve středu vydali policii k trestnímu stíhání šéfa ANO Andreje Babiše a jeho pravou ruku Jaroslava Faltýnka.

Slovo nesrovnalost vypadá nenápadně – pro experty, kteří hlídají, zda příjemci dotací utrácejí evropské peníze poctivě, má ovšem významy, které nemusejí být obecně známé.

Od opomenutí po trestný čin

Nesrovnalosti jsou „porušení právních předpisů, která vedou nebo by mohla vést ke ztrátě v souhrnném rozpočtu EU nebo ve veřejném rozpočtu ČR“.

Patří mezi ně zdánlivé drobnosti, jako například nepřesnosti v účetnictví či nedodržení lhůt, ale také falšování dokumentů, podplácení, vykázání fiktivního pozemku či případy, kdy se skutečný příjemce dotace vydává za někoho jiného, aby formálně splnil podmínky pro její přidělení.

Aby drobná administrativní opomenutí oddělili od vážných případů, rozlišují hlídači eurofondů běžné nesrovnalosti a nesrovnalosti podvodného charakteru. Hlavní rozdíl mezi nimi je úmyslné jednání.

Běžných nesrovnalostí české úřady loni nahlásily víc než pět set, týkaly se projektů celkem za 3,8 miliardy korun.

Oproti minulým letům nejde o nijak výjimečný počet případů. Zatím nejvíce běžných nesrovnalostí napočítali úředníci v roce 2013, kdy Česko evropskému žebříčku finančních přešlapů kralovalo. Tehdy šlo o 1060 nesrovnalostí u projektů za 359 milionů eur, tedy za 9,3 miliardy korun.

Na vině byl pravděpodobně spěch kvůli končícímu dotačnímu období 2007-2013 a také nedostatek kvalifikovaných úředníků. Nesrovnalosti se totiž neobjevují jen u příjemců dotací, ale také u jejich administrátorů.

Jak je vidět z grafů, nesrovnalosti podvodného charakteru, tedy ty úmyslné, tvoří ze všech českými úřady nahlášených nesrovnalostí jen malý zlomek.

Evropská komise varuje před zjednodušenou interpretací, podle které vysoký počet podvodných nesrovnalostí ukazuje automaticky na země, v nichž se s eurofondy nejvíc podvádí: "Počet nahlášených nesrovnalostí podvodného charakteru měří výsledky, jichž dosahují členské státy v boji proti podvodům a dalším protiprávním činnostem, které poškozují finanční zájmy EU. Neměl by být vykládán jako míra podvodovosti na území daného členského státu," píše se v každé výroční zprávě Evropské komise o boji proti podvodům.

Většinu nesrovnalostí sice tvoří právě různá administrativní opomenutí, například chybné datum na některé z předložených listin, i taková zdánlivá drobnost může ovšem vést k odhalení podvodu. Analýza, kterou Evropská komise v červenci předložila Evropskému parlamentu, uvádí příklad z Chorvatska: zemědělské družstvo tam při žádosti o dotaci z eurofondů mělo jen o měsíc posunuté datum na potvrzení o daňové bezdlužnosti. Jen díky němu vyšetřovatelé Evropského úřadu pro boj proti podvodům (známého pod zkratkou OLAF) zjistili, že celý dokument je zfalšovaný, a případ skončil odsouzením padělatele a vrácením dotace.

Česko na čtvrtém místě v podvodech

Jak moc se tedy v Česku s eurodotacemi podvádí a jak se úřadům daří podezřelé transakce identifikovat? Protože přidělování dotací a vyšetřování eventuálních podvodů trvá měsíce a roky, mezinárodní srovnání dává zatím smysl jen u skončeného programového období 2007-2013.

Čeští příjemci v něm z evropských strukturálních fondů získali 25,8 miliardy eur (přibližně 670 miliard korun). Z nich byla zhruba každá dvacátá proplacená koruna zatížena běžnými nesrovnalostmi. Přesně 88 haléřů z každé stokoruny pak připadá na nesrovnalosti podvodného charakteru.

V podílu nahlášených nesrovnalostí podvodného charakteru je Česko v EU na čtvrtém místě za Slovenskem, Itálií a Lotyšskem. U běžných nesrovnalostí je druhé hned za Slovenskem.

Jen u jednotek případů se daří podvody prokázat a pachatele postavit před soud. Z několika stovek podvodných nesrovnalostí zjištěných od roku 2009 eviduje OLAF (podle jeho vyšetřovatelů) prokázaných podezření na dotační podvody v České republice deset.

"Omezené pravomoce a praktické možnosti našich vyšetřovatelů někdy navzdory jejich velké snaze neumožní shromáždit dostatek důkazů pro trestní řízení," vysvětluje nízká čísla úřad pro boj proti podvodům.

Znovu od nuly

Když už evropští vyšetřovatelé dojdou k závěru, že jde skutečně o podvod, vydají tuzemským orgánům doporučení k zahájení trestního stíhání a k vymáhání podvodně vyplacené dotace. Takové doporučení však nemá v českém právním prostředí o mnoho větší váhu než běžné trestní oznámeni.

Podle poslední výroční zprávy OLAFu spadla zatím většina těchto doporučení pod stůl. Mezi lety 2009 a 2016 čeští vyšetřovatelé a státní zástupci tři doporučení prověřili, ale nezahájili trestní stíhání. Ve čtyřech případech trestní stíhání přerušili a jen dva případy dospěly do stadia obžaloby.

Zatímco v celé Evropské unii skončí před soudem každé druhé doporučení OLAFu, v Česku je to jen každé třetí, ve sledovaném období tedy přesně dva ze šesti.

Protože české právo neumožňuje použít uzavřené vyšetřování OLAFu jako důkaz, musejí čeští vyšetřovatelé a státní zástupci každé podezření vyšetřit od začátku a znovu shromáždit všechny důkazy. Průměrné vyšetřování OLAFu trvá jeden až dva roky, pokud se české úřady rozhodnou na základě jeho doporučení zahájit trestní stíhání, začínají znovu od nuly a celý proces se protáhne o další roky.

"Schopnost služby kriminální policie a vyšetřování je v některých svých oblastech, zejména v odhalování a vyšetřování hospodářské trestné činnosti v rámci trestního řízení, výrazně omezena," píše se v koncepci rozvoje policie České republiky v letech 2016-2020.

"Se stávajícím počtem policistů, kteří se zabývají touto problematikou, nelze obsáhnout celou šíři páchání této trestné činnosti v reálném čase a v potřebné kvalitě. Již v současné době neumožňuje početní stav policistů zařazených na problematice odhalování a vyšetřování trestné činnosti hospodářského charakteru žádnou další činnost, mimo oblast zpracování ohlášených podání. I tato podání jsou zpracovávána ve lhůtách, které nekorespondují se lhůtami uloženými zákonem, zejména pak zákonem o trestním řízení soudním."

Petr Kočí