Oddělí Čechy a Moravu hranice? Proti Vondráčkovu návrhu jsou z ministerstev jen obrana a finance
Čechy a Morava budou mít své znaky a opět je symbolicky rozdělí hranice. Počítá s tím připravovaný návrh zákona, za kterým stojí devětasedmdesát poslanců v čele s Radkem Vondráčkem (ANO). K návrhu se během března vyjadřovala jednotlivá ministerstva a proti jsou pouze resorty obrany a financí. „Je to právo zákonodárce, otázkou ale zůstává, jestli je takový předpis nejpotřebnější,“ komentuje zákon právník David Kolumber z Masarykovy univerzity.
Návrh na vyznačení hranice mezi Čechy a Moravou a oficiálním zavedením zemských symbolů prošel během března připomínkovým řízením mezi ministerstvy a ukázalo se, že jsou proti němu pouze dva resorty – obrana a finance. Ostatní ministerstva buď návrh přijímají s výhradami, nebo nemají námitky vůbec žádné.
2:32
Moravská i Česká Třebová v jednom kraji, územní uspořádání má kritiky i po 15 letech
Číst článek
Poslance Vondráčka přitom podle jeho slov stanoviska ministerstev nepřekvapila. „Než jsem návrh zákona podal, tak jsem ho konzultoval na ministerstvu spravedlnosti. Šlo hlavně o to, ať je to věcně správně. Není to natolik kontroverzní téma, aby s ním někdo zásadně nesouhlasil. Podepsalo to 79 poslanců, je tam podepsáno i několik ministrů. Nevím o žádném zákonu, který by měl takovou podporu,“ říká s tím, že jediným problémem teď bude dostat zákon na pořad schůze.
Podle Vondráčka by měl zákon především poskytnout jasný návod těm, kteří chtějí využívat zemské státní symboly. „Zatím je na každém, co si kde vyvěsí. Takhle budeme mít jasnou podobu toho znaku a lidé se tím mohou řídit,“ říká s tím, že případnou zemskou hranici a osazení značkami, o kterém se v zákoně také píše, by řešil až následný prováděcí předpis.
„To (vyznačování hranic – pozn. red.) není vůbec podstata toho zákona. To by mohlo být později upřesněno, má to čas. Důležité je, abychom měli po pár stoletích jasně danou vlajku a znak,“ říká Vondráček.
Naopak David Kolumber z katedry dějin a práva Masarykovy univerzity zákon za natolik důležitý nepovažuje. Podle něj je čistě symbolický a nemá reálný význam. „Sám ten zákon uznává, že se věnuje entitám, které od roku 1949 neexistují. Je to klasický projev postupu zákonodárce, který, když může přijmout takový předpis, tak ho zpravidla přijme,“ vysvětluje.
Podle něj to může vyvolávat nejasnosti vzhledem k aktuálnímu členění státu, které se s historickými zemskými hranicemi neshoduje. „Bude to matoucí pro fyzické osoby. Budou se divit, proč je tady najednou nějaký symbol Moravy třeba v jižních Čechách,“ podotýká.
„Symboly jsou v lidském životě důležité. A když jsou v dnešní době pozitivní, tak je to akorát plus. Představoval bych si to tak, že až se budeme někdy ve Sněmovně hádat, přijde Vondráček a řekne: ‚Pojďme se bavit o něčem hezkém.‘“
Radek Vondráček (poslanec)
Výhrad k zákonu je přitom podle právníka mnohem více. „Na jednu stranu tady zákonodárce ruší deset tisíc předpisů, které považuje za nějaký plevel s právním řádu a souběžně s tím přijímá právní úpravu, u které není nějaká objektivní potřeba ji přijímat. I v tomto směru můžeme mluvit o protikladných přístupech,“ říká.
Server iROZHLAS.cz kontaktoval i ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který je pod zákonem také podepsaný a jehož resort „čištění právního řádu“ od zbytečných předpisů iniciuje. Ten ale na zaslané dotazy nereagoval.
Kritika z vlády
Jako zbytečný chápe zákon i ministerstvo obrany. „Zemské zřízení zaniklo v roce 1948. V současné době jsou země Česká a země Moravskoslezská pouze historickými územími, jejichž postavení ani hranice nejsou v současném právní řádu zakotveny. Z tohoto pohledu tak ministerstvo financí postrádá smysl upravovat symboly takovéhoto území zákonem,“ píše resort financí ve svém stanovisku.
2:32
Moravská i Česká Třebová v jednom kraji, územní uspořádání má kritiky i po 15 letech
Číst článek
Společně s ministerstvem obrany pak pak poukazují na další nedostatky chystaného zákona. Jako příklad uvádí třeba „založení práva užívat zemské znaky a vlajky vhodným a důstojným způsobem“. Ty totiž mohou lidé i úřady využívat už nyní, není třeba to proto stanovovat zákonem.
Jejich „důstojné užívání“ pak podle ministerstev není možné nijak vymáhat. „Porušení tohoto zákonného pravidla není definováno ani jako přestupek, a není tedy postiženo žádnou sankcí. Lze tedy předpokládat, že tento požadavek bude jen obtížně vymahatelný a jeho kodifikace v zákoně tak v podstatě postrádá smysl,“ dodávají finance,
Resort poukazuje i nejasnost nákladů, které budou se zákonem spojené. „Za takové vyjádření nelze považovat konstatování, že ‚je to částka nepatrná‘. Současně pak ministerstvo financí konstatuje, že s ohledem na v podstatě nulový praktický význam tohoto vyznačení považuje za současné ekonomické situace vynakládání prostředků na instalaci zmíněných tabulí za neúčelné a neodůvodněné,“ doplňuje.
„V zákoně se hovoří o Slezsku, čímž kodifikuje nárok České republiky na celé historické území Slezska. V současnosti je většina historického území Slezska nedílnou součástí území Polské republiky. Zákon, tak jak je formulován, by přinesl závažné mezinárodně politické komplikace. Namísto o ‚Slezsku‘ by měl navrhovaný zákon hovořit o ‚Českém Slezsku‘.“
Aleš Knížek (ředitel Vojenského historického ústavu)
Ministerstvo obrany pak kritizuje i vágní formulace vzhledem k vymezení hranic jednotlivých zemí. Resort obrany nechal celou věc posoudit Vojenský historický ústav (VHÚ), který upozorňuje zejména na problematiku vymezení slezské hranice.
„V zákoně se hovoří o Slezsku, čímž kodifikuje nárok České republiky na celé historické území Slezska. V současnosti je většina historického území Slezska nedílnou součástí území Polské republiky. Zákon, tak jak je formulován, by přinesl závažné mezinárodně politické komplikace. Namísto o ‚Slezsku‘ by měl navrhovaný zákon hovořit o ‚Českém Slezsku‘,“ upozorňuje za VHÚ jeho ředitel Aleš Knížek.
Ten zároveň poukazuje i na zavádění „ahistorických vlajek“ a chyby v návrzích znaků a proto ministerstvo nakonec zákon odmítlo. „Zákon v navržené podobě je v rozporu s pravidly heraldiky a vexilologie a není v souladu s právním řádem ČR,“ zní jeho stanovisko.
Nápad nadšenců
S nápadem na vyznačení historických zemských hranic přišli před třemi lety dva historici z Brna, kteří takovouto hranici vyznačili nedaleko Svitav v Pardubickém kraji. Tehdy jim za poškození cizí věci hrozil až rok vězení. Policie nakonec ale trestný čin nezjistila a celou věc předala do Svitav k přestupkovému řízení.
Ačkoliv historici vyvázli bez postihu, jejich nápad zcela nezmizel. Chopili se ho totiž politici. Iniciativu historiků podpořil pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD), který u několika silnic instaloval cedule, které historickou hranici vytyčily.
A v minulém roce nápad, vyznačit zemskou hranici po celém území a uzákonit zemské znaky a vlajky, padl také mezi zákonodárci.
„Minulý rok jsme měli 1200 let od první písemné zmínky o Moravanech v latinsky psané kronice. A tam vznikl ten nápad, protože co se týče vlajky a znaku, tak existuje více názorů a podob. Oficiální podoba vlajky a znaku podle zákona není. Když se to podaří, bude to pro hodně lidí hodně znamenat,“ vysvětluje poslanec Vondráček.
Pod zákon se následně podepsali nejen představitelé opozičních stran, jako třeba Tomio Okamura (SPD), ale i vládní poslanci včetně ministrů Vlastimila Válka (TOP 09), Víta Rakušana (STAN), Mariana Jurečky (KDU-ČSL) či Pavla Blažka (ODS).
Zákon po připomínkách ministerstev bude muset projít třemi čteními ve Sněmovně. Vondráček v přijetí zákona věří. „Jsou pořád nějaké naléhavé agendy, návrhy a hlasování o nedůvěře – může to utrpět tady tímto. Ale když se mi to podaří prosadit na pořad schůze, tak doufám, že už to postoupí rychle dál,“ dodává.
