Foto Profimedia
184 dnů vládnutí bez důvěry:
změny pod taktovkou Babišova kabinetu nekončí. Kdo další musel odejít?
Další výrazné personální změny provázejí kabinet bez důvěry Andreje Babiše (ANO). Server iROZHLAS.cz jeho sliby a personální obměny poprvé spočítal v dubnu, již v květnu přinesl aktualizovanou verzi a nyní přidává další změny. Svoje místo musel prozatím dočasně opustit ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Jiří Šašek, z postu šéfa pražské policie odešel také nadřízený vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo Miloš Trojánek.
Šaška dočasně zprostil výkonu služby ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar (za ANO). Nemohl prý dále čekat, protože za Šaškova vedení mohla vzniknout škoda velkého rozsahu. Skončil také další vrcholný manažer ve státních službách, ředitel Lesů ČR Daniel Szórád. Podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka (za ANO) podnik řídil nekoncepčně a podcenil kůrovcovou kalamitu.
Bez vysvětlení odvolala ministryně obrany v demisi za ANO Karla Šlechtová ředitele Vojenského výzkumného ústavu Bohuslava Šafáře poté, co se vyjádřil ke kauze Novičok. A na vlastní žádost z čela pražské policie odchází Miloš Trojánek, nadřízený vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo. Trojánek se podřízeného Pavla Nevtípila opakovaně zastal, když politici včetně Babiše zpochybňovali jeho práci.
16 manažerů skončilo ve vedení klíčových institucí
Za vlády Andreje Babiše tak už skončilo šestnáct vysokých manažerů státních institucí. Z čela České pošty odešel Martin Elkán, funkce opustila i dvojice ředitelů nemocnic Svatopluk Němeček a Andrea Vrbovská.
Jiří Šašek
ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace
Ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar (za ANO) ho dočasně zprostil výkonu služby kvůli vyšetřování hospodaření této tajné služby, při němž podle ministra mohla vzniknout škoda velkého rozsahu.
Bohuslav Šafář
ředitel Vojenského výzkumného ústavu
Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO) ho odvolala „z mnoha interních důvodů“. Přesné pohnutky sdělit odmítla, Šafáře odvolala krátce poté, co se vyjádřil ke kauze Novičok.
Daniel Szórád
generální ředitel Lesů ČR
Odvolal ho ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO), šéf státního podniku podle něj postupoval nekoncepčně a zanedbal situaci kolem přemnoženého kůrovce.
Miloš Trojánek
ředitel pražské policie
Trojánek odešel na vlastní žádost, míří do čela policie na Vysočině. Trojánek se letos opakovaně zastal vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo Pavla Nevtípila proti zpochybňování jeho práce ze strany politiků včetně Babiše.
Zdeněk Blahuta
ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv
Za vlády Andreje Babiše skončil Blahuta jako první, o odvolání z funkce požádal sám z osobních důvodů.
Karel Kučera
ředitel CzechInvestu
Vládní agenturu pro podporu podnikání a investic vedl Kučera čtyři roky, podle ministra v demisi Tomáše Hünera (za ANO) ale svými nedávnými rozhodnutími destabilizoval její chod.
Andrea Vrbovská
ředitelka Nemocnice Na Bulovce
Důvodem odvolání Vrbovské byla podle ministerstva zdravotnictví závažná zjištění, která se týkala její osoby a řízení nemocnice.
Svatopluk Němeček
ředitel Fakultní nemocnice Ostrava
Němeček vedl podle ministerstva zdravotnictví ostravskou nemocnici špatně, jeho manažerská selhání prý vedla k její destabilizaci.
Jitka Sosnovcová
ředitelka Státního zdravotního ústavu
Sosnovcová rezignovala po prověrce Nejvyššího kontrolního úřadu, ten kvůli pochybením ústavu podal i trestní oznámení.
Martin Elkán
ředitel České pošty
České poště chybí smysluplná vize fungování podniku, zdůvodnil odvolání Elkána ministr v demisi Lubomír Metnar (za ANO).
Pavel Surý
ředitel Správy železniční dopravní cesty
Surý na post ředitele rezignoval sám z osobních důvodů, ve státním podniku nadále zůstane, bude ale působit na jiné pozici.
Svatava Maradová
ředitelka Státního pozemkového úřadu
Maradová avizovala, že rezignuje na svou funkci. Uvolnění pozice podle ní přispěje ke koaličním vyjednáváním o složení vlády.
Michal Murín
ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů
Konec Murína ve funkci žádal premiér v demisi Andrej Babiš (ANO), nemá k němu prý důvěru a zpochybnil i hospodaření inspekce. Murín oznámil, že na funkci rezignuje ke konci dubna.
Josef Bečvář
náčelník generálního štábu Armády ČR
Výměnu v čele armády schválila vláda na návrh ministryně v demisi Karly Šlechtové, novým náčelníkem generálního štábu se místo Bečváře stane Aleš Opata.
Karel Bureš
ředitel České exportní banky
Dozorčí rada státní České exportní banky odvolala Bureše na konci března.
Zdeněk Blahut
náměstek Úřadu pro zahr. styky a informace
Blahut se rozhodl na post v čele civilní rozvědky rezignovat sám po nástupu Babišova kabinetu. Náměstkem byl od září 2014, do funkce ho jmenoval tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
Babišova vláda v číslech
- 8 „spanilých“ jízd podnikl letos vládní kabinet, navštívil třeba Středočeský kraj, Zlínsko nebo Liberecko. Do prázdnin má v plánu vyjet svým mikrobusem do dalších tří regionů.
- 16 manažerů skončilo za vlády Andreje Babiše ve vedení klíčových institucí, a to včetně šéfa generální inspekce Michala Murína.
- 73 míst zrušila od nového roku vláda tzv. systematizací státní správy. O místo tak tehdy přišlo i 25 náměstků. Druhé kolo personálních změn přišlo v březnu, kdy skončila další dvacítka úředníků.
- 170 miliard „našla“ vláda v demisi napříč resorty a dalšími státními institucemi. Jde o nároky z nespotřebovaných výdajů, které ale nejsou finančně kryty.
- 6 hodin ráno je čas, ve který většinou začíná v jednací den zasedat vláda.
Po prověrce Nejvyššího kontrolního úřadu na post rezignovala také ředitelka Státního zdravotního ústavu Jitka Sosnovcová. Z „osobních důvodů“ rezignoval i šéf Správy železniční dopravní cesty Pavel Surý, ten však odmítá, že by jeho rozhodnutí souviselo s nástupem nového kabinetu. Přesouvá se současně na jinou pozici v rámci organizace (více o personálních změnách čtěte ZDE).
Svůj úmysl odejít z vedení Státního pozemkového úřadu oznámila také Svatava Maradová. Zdůvodnila to tehdy mimo jiné snahou usnadnit vyjednávání o vládě.
V čele Generální inspekce bezpečnostních sborů skončil ke konci dubna také Michal Murín, a to oficiálně ze zdravotních důvodů. Jeho odchod žádal šéf vlády v demisi Babiš, neměl k němu prý důvěru a zpochybnil i hospodaření inspekce.
Na návrh ministryně v demisi Karly Šlechtové (za ANO) schválila vláda také výměnu v čele armády – novým náčelníkem generálního štábu se místo Josefa Bečváře stane Aleš Opata.
26 náměstků odešlo z ministerstev
Vláda navíc krátce po svém jmenování loni v prosinci připravila tzv. systematizaci státní správy. V praxi to znamenalo zrušení 73 pozic na ministerstvech a Úřadu vlády, zkraje roku tak z ministerstev odešlo 26 náměstků reprezentujících převážně předchozí koaliční partnery ČSSD a KDU-ČSL (více čtěte ZDE). Další náměstek pak skončil během druhého kola personálních změn v březnu.
Ondřej Závodský (KDU-ČSL)
ministerstvo financí
Petr Hulínský (ČSSD)
ministerstvo vnitra
Monika Pálková (KDU-ČSL)
ministerstvo vnitra
Jiří Jirsa (KDU-ČSL)
ministerstvo zemědělství
Petr Hejduk
ministerstvo práce a sociálních věcí
Zuzana J. Stöcklová (ČSSD)
ministerstvo práce a sociálních věcí
Martin Kučera
ministerstvo práce a sociálních věcí
Jiří Šír
ministerstvo zemědělství
Patrik Košický
ministerstvo kultury
Robert Baxa
ministerstvo práce a sociálních věcí
Gabriela Nekolová (ČSSD)
ministerstvo práce a sociálních věcí
Tomáš Petříček (ČSSD)
ministerstvo práce a sociálních věcí
Jiří Havlíček (ČSSD)
ministerstvo průmyslu a obchodu
Kamil Rudolecký (ČSSD)
ministerstvo dopravy
Petr Pavlík (ČSSD)
ministerstvo školství
Jaroslav Fidrmuc (KDU-ČSL)
ministerstvo školství
Lukáš Kaucký (ČSSD)
ministerstvo zahraničních věcí
Václav Kolaja
ministerstvo zahraničních věcí
Lenka Teska Arnoštová (ČSSD)
ministerstvo zdravotnictví
Kamal Farhan (ANO)
ministerstvo zdravotnictví
Tom Philipp
ministerstvo zdravotnictví
Petr Landa
ministerstvo zdravotnictví
Zdeněk Adamec
ministerstvo zemědělství
Lenka Kovačovská
ministerstvo průmyslu a obchodu
Tomáš Novotný (ČSSD)
ministerstvo průmyslu a obchodu
Jiří Koliba (KDU-ČSL )
ministerstvo průmyslu a obchodu
Opozice v souvislosti se změnami mluvila o čistkách a kritizovala jejich účelovost. Babiš to však odmítl, naopak hovořil o racionalizaci a úsporách díky zrušení zbytečných míst. „Usilujeme o efektivní stát,“ komentoval to už dříve v SMS pro Radiožurnál. Aktuálně Babiš personální změny nechtěl komentovat, na dotaz serveru iROZHLAS.cz nereagoval.
110 miliard: plná nůše slibů
Kromě personálních změn server iROZHLAS.cz již dříve dohledal a spočítal všechny sliby premiéra v demisi. Výsledek? Jde o balík v objemu bezmála 110 miliard korun. „Já jsem toho moc neslíbil. My chodíme a sepisujeme investiční záměr této země. Nikdo to neudělal,“ řekl na plénu sněmovny během interpelací v polovině dubna Babiš.
U některých slibů přitom chybí „nacenění“, jelikož odhad částky není zatím k dispozici. Redakce do seznamu také nezapočítala příslib 11,6 miliardy korun pro české zdravotnictví, který Babiš formuloval na svém facebooku, jelikož není přesně jasné, jak byl zamýšlen. Pokud by se však jednalo o zcela novou investici, Babišův závěrečný účet příslibů by skočil na více než 121,5 miliardy korun.
Nalezené miliardy
Nejdříve to bylo přes osm miliard korun „úspor“ ministerstev, ze kterých plánuje Babišova vláda financovat opravu silnic nižších tříd. Napříč resorty kabinet vyčlenil pro letošní rok také peníze na slevu na jízdné, která začne platit v červnu. Nakonec premiér v demisi oznámil, že jeho vláda „našla“ v rozpočtu ministerstev i dalších státních institucí ušetřených bezmála 170 miliard korun v podobě nároků z nespotřebovaných výdajů. Jde však o fiktivní úsporu, která nemá finanční krytí. Více informacíTřeba během výjezdu vlády v Libereckém kraji slíbil Babiš v Semilech novou mateřskou školu, v průběhu návštěvy Zlínska zase Kroměřížské nemocnici novou magnetickou rezonanci. Štědrý byl Babiš i v Brně. „Já si myslím, že si tu porodnici v Brně za dvě miliardy lidé zaslouží. I možná nový centrální příjem v IKEMu nebo v Krči, všude,“ prohlásil dále před poslanci.
A v posledních týdnech přibyly další sliby. Po vítězství brněnské Komety v hokejové extralize Andrej Babiš připomněl svůj slib týkající se stavby nové haly. V Ostravě zase vláda v demisi minulý týden slíbila 1,7 miliardy na stavbu nové knihovny, sportovní haly a galerie.
Další sliby přitom jednobarevný kabinet bez důvěry už realizuje – odsouhlasil třeba slevu na jízdném pro studenty a seniory, která vyjde státní kasu ročně na téměř 6 miliard korun. Polepší si také senioři, kterým vláda navýší o několik stovek korun důchod. A účet pro veřejný rozpočet? Ročně 14,5 miliardy korun. Vedle toho má v příštím roce na důchody přitéct ze státního rozpočtu v rámci standardní valorizace dalších 20 miliard.
V přehledu současně chybí například záměr ministra dopravy v demisi Dana Ťoka (za ANO) půjčit si 100 miliard korun na rozvoj železniční a silniční infrastruktury a železničních vozidel. Seznam totiž obsahuje pouze přislíbené peníze, nikoli způsob, jak budou sliby financovány.
Server iROZHLAS.cz navíc spočítal, kolik stojí vládní výjezdy do krajů. Státní kasu vyšly dosud na půl milionu korun. Kabinet v demisi navštívil během dvou měsíců hned sedm regionů, další tři cesty ho pak čekají v následujícím měsíci.
Že by šlo o vládní kampaň za veřejné peníze, šéf kabinetu Andrej Babiš odmítá. „Jsem šetřivý člověk, to se o mně ví, takže mi věřte, že penězi ze státního nehýříme nesmyslně,“ uvedl serveru iROZHLAS.CZ.
184 dnů bez důvěry
Bez důvěry vládne kabinet Andreje Babiše už řadu měsíců, přesně 184 dnů od jmenování prezidentem Milošem Zemanem. Jak na tom byli jeho předchůdci? Třeba druhá vláda Mirka Topolánka vládla v demisi zhruba 127 dní, jednobarevný kabinet hnutí ANO ji tak v dubnu překonal. Rekordmanem je však v tomto ohledu zatím úřednická vláda Jiřího Rusnoka. Podívejte se v následujícím přehledu:
498 hlasování ve sněmovně
Hnutí ANO obnovilo jednání se sociálními demokraty a mnohé nasvědčuje tomu, že s nimi bude vládnout. Statistická analýza dosavadních pěti stovek hlasování v Poslanecké sněmovně však ukazuje, že častěji než s ČSSD bývají poslanci vládního hnutí ve shodě s komunisty. Ostatní strany vůči ANO bývají v opozici, nejvýrazněji ODS, TOP 09 a STAN.
