Ruská vakcína se do Evropské unie zřejmě nedostane. ‚Nemusí být bezpečná,‘ upozorňuje farmaceut
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že jeho země má jako první na světě očkovací látku proti nemoci covid-19. Schválilo ji tamní ministerstvo zdravotnictví a k dispozici by měla být na konci srpna nebo na začátku září. Výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček ve vysílání Českého rozhlasu Plus upozorňuje, že Rusko se zřejmě snažilo „částečně zpolitizovat celý výzkum a dát ho do roviny prestižního závodu“.
„To může v lidech vyvolat nedůvěru u pacientů. A může to mít i negativní následky pro dostupnost vakcíny,“ říká.
I podle politického geografa Michaela Romancova z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity v Praze má oznámení nové ruské vakcíny politicko-propagandistický rozměr. Ne náhodou taky dostala název Sputnik V, tedy Sputnik vakcína, který odkazuje na vyslání první umělé družice Země bývalým Sovětským svazem v roce 1957.
„Optikou toho, co se od úterý uvádí v ruském tisku, tak to má jednoznačně propagandistický rozměr. V listu ruské vlády Rossijskaja gazeta tvrdí hned několik článků: ,My jsme v tomto závodě vyhráli‘,“ říká Romancov.
Články se podle něj nesou v podobném duchu a připomínají, jak svého času Rusové šokovali svět, když se jako první dostali do vesmíru. To samé se teď děje s novou vakcínou.
„Jedním dechem se k tomu dodává, že zbytek světa Rusku nevěří. Že se rozjíždí řízená propagandistická kampaň, která má výsledky výzkumu znedůvěryhodnit, nebo je nějak odstínit. Protože o stejný úspěch usilují mnozí,“ shrnuje politický geograf.
Zajímavé je podle Romancova i využití Putinovy bývalé rodiny, která až dosud stála v pozadí, k deklarování bezpečnosti vakcíny. „Najednou, z ničeho nic, se v takto důležitém tématu dostává do popředí jedna z jeho dcer. Bez toho, aby bylo řečeno, která. Údajně už očkována byla. Domnívám se, že je tady jednoznačná snaha ukázat, že tedy ne sám vládce, ale někdo z jeho rodiny je ochoten stát v čele boje proti koronaviru,“ říká.
Takové oznámení má podle něj i význam směrem k zahraničí. „Ale asi mají s tím načasováním trochu smůlu, protože světové agentury se víc věnují dění v Bělorusku,“ dodává Romancov.
Miliony dávek v Evropě
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří ruská vakcína nazvaná Sputnik V mezi zhruba 30 látek, které ukončily laboratorní testování. Nejvýše na seznamu WHO, tedy ve fázi klinických studií, bylo ke konci července šest vakcín.
Všeobecně se má za to, že Rusko především zjednodušilo proceduru testování a schvalování vakcíny. Ruští vědci očkovací látku testovali na vojácích, urychlili klinické hodnocení a ve snaze o to, aby s vakcínou přišli jako první, zkrátili zkušební dobu.
Výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Dvořáček připouští, že informací o samotné vakcíně je zatím zveřejněno jen málo.
„Přesto je ale evidentní, že došlo k významnému zkrácení některých fází klinického výzkumu. Vypadá to, že nedokončili třetí fázi. Ví se, že technicky účinná zřejmě bude, ale co se týče její bezpečnosti, tak nemohla být prozkoušena na dostatečném množství zdravých dobrovolníků. Takže se obávám, že by se taková vakcína k pacientům v Evropě ani dostat nemohla,“ zdůrazňuje.
Evropská unie přitom není na ruském výzkumu závislá: o dodání vakcín svým občanům jedná s jinými společnostmi. „Jsem přesvědčený, že Evropa bude mít několik milionů dávek své vakcíny k dispozici ještě letos,“ dodává Dvořáček.
Celý rozhovor Renaty Kropáčkové si poslechněte v audiu.
