Pocit žízně máme geneticky zakódovaný, ve stáří ji ale hůře rozeznáváme
Zatímco jeden se spokojí jen s trochou vody denně, druhý vypije i několik litrů. Pocit žízně je nám totiž dán geneticky. Pozor na dehydrataci bychom si ale měli dávat všichni.
Lidé, kteří vypijí i více než pět litrů tekutin denně, by měli vědět, že tím zatěžují ledviny i srdce. Horší ale pro lidský organismu je, když pijeme málo. Nejvíce jsou podle lékařky Dity Pichlerové ohroženi senioři. Staří lidé velice špatně rozeznávají pocit žízně, a tak pro ně dehydratace představuje častý problém.
Uvádí se, že minimální množství tekutin pro seniory je 20 mililitrů na kilogram váhy a den. Starší člověk, který váží lehce přes 70 kilogramů, by tak měl přijmout necelý 1,5 tekutiny denně.
Například rajčatová šťáva je podle výsledků studie provedené na australské univerzitě v Newcastlu vhodná i pro diabetiky 2. typu. Snižuje u nich riziko tvorby krevních sraženin.
Pichlerová říká, že důležité je hydratovat průběžně celý den. „Nečekat, že večer dostanu žízeň a doplním to rychle litrem tekutiny. Vypití jednorázově vysokého obsahu tekutin je pro tělo taky problém,“ varuje lékařka.
Lidé by se v horkých letních dnech měli občerstvovat hlavně obyčejnou vodou. Do pitného režimu se ale počítají i neslazené bylinné čaje, ředěné džusy, některé polévky, hlavně vývary, ale třeba i zeleninové šťávy.
Nutriční terapeutka Věra Boháčová připomíná, že vodu obsahuje i ovoce a zelenina. Například ve tříkilovém melounu jsou až dva litry tekutin. Pozor by si ale lidé podle Boháčové měli dát na alkohol. S jedním pivem se prý náš organismus vyrovná, pokud je ale tělo lehce dehydratované, alkohol se méně naředí a jeho účinky jsou daleko rychlejší.