Pandemie dopadla nejen na ekonomiku ale také na duševní zdraví lidí. Podle sociologů se až trojnásobně zvýšil počet lidí, kteří pociťují úzkosti nebo středně těžké deprese. „Krize se podepsala na duševním zdraví především mladých dospělých do 24 let, členech těžce finančně postižených domácností a ženách s nezletilými dětmi,“ vysvětlují vědci v prvním díle dokumentární série Život během pandemie Českého rozhlasu Plus.

Život během pandemie Praha 13:02 2. března 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

S Kateřinou, sociální pracovnicí z Moravskoslezského kraje, jsme se setkaly v jednom z menších ostravských bister. Energická a rázná matka samoživitelka si od vypuknutí pandemie prošla celou řadou problémů, které jsou pro nástup koronaviru typické.

Když vláda zavřela restaurace, přišla Kateřina o brigádu v baru. Její práce se sice částečně přesunula na home office, ale doma byly i její obě děti – dcery, které vychovává sama.

I když svůj příběh vypráví Kateřina odhodlaně, čím hlouběji se do něj noříme, tím jasněji z něj vystupuje celá paleta úzkostí a množství stresu, se kterým mladá matka bojuje.

Není sama. S velkými úzkostmi se potýká i Světlana, mladá hoteliérka z Prahy, kterou koronavirus připravil úplně o všechno. „Ze dne na den se všechno sesypalo,“ říká, když shrnuje události, které ji od března potkaly a které ji dovedly až na hranici sebevraždy.

„Musela jsem vyhledat pomoc psychiatričky, beru prášky na spaní, na úzkosti, na všechno možné,“ přiznává.

Než koronavirus ochromil svět, pracovala spokojeně jako jednatelka v jednom z pražských hotelů pro bohatší klientelu. Dnes se věnuje sociálním službám a je ráda, že vůbec dokáže alespoň základně fungovat.

Nejzasažanější skupiny?

„Koronavirová krize se výrazně promítla do oblasti duševního zdraví,“ vysvětlují Jana Cahlíková a Vojtěch Bartoš z think thanku IDEA, který společně s PAQ Research od vypuknutí pandemie připravují a zpracovávají výzkum Život během pandemie.

„Každé dva až tři týdny počínaje březnem 2020 oslovujeme vzorek stejných respondentů – výsledný reprezentativní vzorek se v jednotlivých vlnách pohybuje mezi 2200 a 2600 rozhovory. Longitudinální metodika nám umožňuje zkoumat změnu chování či ekonomického stavu stejné skupiny domácností,” dodává sociolog Daniel Prokop.

Cahlíková s Bartošem upozorňují, že s nějakým nárůstem úzkostí a středně těžkých depresí se od března potýkala více než čtvrtina z respondentů.

26:21

Autorka cyklu Život během pandemie Rychlíková: Samoživitelce na úřadě řekli, ať si najde sponzora

Číst článek

„Ve srovnání se situací před vypuknutím epidemie se jednalo až o trojnásobný nárůst, a to ze šesti procent. Na konci dubna se situace zlepšila a příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti od té doby pociťuje přibližně deset až jedenáct procent dospělých. To je však stále více než před epidemií. Krize se podepsala na duševním zdraví především mladých dospělých do 24 let, členech těžce finančně postižených domácností a ženách s nezletilými dětmi,“ vysvětlují vědci.

Rozhodovaly peníze

„Na ženy doléhala aktuální situace závažněji než na muže především během vrcholu jarní vlny. Na přelomu března a dubna u sebe příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti pozorovalo zhruba dvakrát více žen než mužů, tedy 25 procent oproti dvanácti,” dodávají.

Zároveň upozorňují, že větší stres, úzkosti a deprese prožívali ti, kteří už se před krizí potýkali s nějakými socioekonomickými obtížemi a které z ekonomického hlediska pandemie výrazně zasáhla.

„Naopak nejlépe si z hlediska duševního zdraví vedli dospělí z nadstandardně příjmových a vysokopříjmových domácností,“ uzavírají Bartoš a Cahlíková.

Apolena Rychlíková, Ivan Studený Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít