Při vstupu do klubu v budově Uměleckoprůmyslové školy v Praze člověka přivítá veselý křik dětí a místnost plná barevných hraček.

„Od začátku máme silnou podporu vedení školy. Poskytlo nám prostory i finance. Druhá věc je, že se zapojili dobrovolníci, kteří přinesli hračky a vybavení,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz student architektury Matěj Peterka, který s celým nápadem přišel.

V mateřských školách je kapacit zoufale málo, a tak začaly vznikat dětské skupiny a volnočasová centra pro děti uprchlíků. Jednou z nich je „UMPRUM školka“, volnočasový klub, který vznikl právě na popud studentů architektury.

„Všechny ostatní ateliéry začaly pro pomoc Ukrajině dělat dražby svých děl. My jsme jako studenti architektury neměli, co dražit,“ nastínila pohnutky jedna ze zakladatelek klubu Adéla Vavříková.

Jedna z aktivit

Klub funguje od minulého pondělí a zájem už nyní překonal kapacitu. Podle trojice koordinátorů se přihlásilo asi 70 rodičů.

„Počet dětí je každý den jiný. Někteří rodiče potřebují jen krátkodobé hlídání, aby si zařídili věci na úřadech. Jiní si třeba už našli práci a potřebují pomoct dlouhodobě,“ přiblížila Vavříková.

Vedení UMPRUM podle mluvčí Terezy Škvárové studentské aktivity na pomoc Ukrajině podporuje. „Volnočasový klub je jednou z dobrovolnických iniciativ studentů, které škola poskytla zázemí, právní a finanční podporu na provoz,“ reagovala na dotaz iROZHLAS.cz.

UMPRUM podle ní nyní jedná s neziskovou organizací Člověk v tísni o úplném převzetí záštity nad projektem. Momentálně se počítá s provozem do konce letního semestru, a tak škola prozatím nebude žádat o finanční podporu ministerstvo.

Vznikající dětské skupiny pro uprchlíky zatím od ministerstva školství žádný příspěvek nedostávají. Mluvčí Lubomíra Černá ale serveru iROZHLAS.cz řekla, že resort připravuje dotační výzvy na jejich finanční podporu.

Ministerstvo rovněž vydalo metodiky k začlenění ukrajinsky mluvících dětí do školního režimu. 

Ulehčení komunikace s malými Ukrajinci musí řešit i ve volnočasovém klubu UMPRUM. „Na směně jsou vždycky tři lidi a z nich jeden mluví ukrajinsky nebo rusky,“ řekla Vavříková k tomu, jak dávají dohromady směny. Podle další z koordinátorek klubu - Lujzy Lehocké - se ale s rodiči dá při troše snahy domluvit i v češtině.

Stesk po domově

Jednou z dobrovolnic je Oksana Stehnyaková. Pochází z Ukrajiny, ale v Česku žije už patnáct let. „Snažím se zapojit do dobrovolnické činnosti. Když se ráno vzbudím, chci někam jít a nějak pomoct. Mám pocit, že dělám strašně málo. Ale každý dělá, co může,“ říká žena, která má stále část rodiny na Ukrajině.

Nástup dětí do nového prostředí často provází nelehké situace. Podle Matěje Peterky se dětem stýská po otcích, kteří kvůli válce zůstali na Ukrajině, a malují pro ně obrázky. 

„Možná je to pro ně trochu návrat do režimu. Najednou byly vytrženy z prostředí, kde trávily čas s vrstevníky. Velká motivace je pro rodiče dát dětem prostor být opět s jinými dětmi,“ podotkla Lehocká.

To samé potvrzuje Stehnyaková: „Když se dívám na děti, je mi jich moc líto. Snažím se s nimi mluvit. Jsou tady bratr a sestra z okupovaného Charkova. Řekli mi, že už jsou rádi, že je ticho. Ale zůstali jim tam tatínek a babička s dědou, takže se jim stýská.“

Volnočasový klub UMPRUM není jediným projektem, který právě vzniká. Studenti plánují také workshopy pro starší děti, pro které se možná v klubu už nenašlo místo. Už příští týden pak započne spolupráce se studenty psychologie Univerzity Karlovy.

Alžběta Indrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít