Je úlevné vědět, že v tom člověk není sám, říká tatínek čtyřleté Milušky. Rodinu podporuje Světluška
Pokojík čtyřleté Milušky Kučové z Valašské Bystřice na Vsetínsku je plný blikajících a zvukových hraček. Zatímco u svých starších dětí z nich maminka Marta vytahovala baterky, své dcerce s vrozenou oční vadou je nechává, protože pomáhají.
Maminka Marta nasazuje dceři brýlky, aby si mohla hrát s kočárkem, který má pro Popelku. Je to takový velký růžový kočárek.
„Je úlevné vědět, že v tom člověk není sám,“ říká tatínek čtyřleté Milušky. Světluška rodině poskytla poradenství i pomůcky
„Všichni chtějí vědět, jak ona vidí. A my se na to taky pořád ptáme. Někdy když je úplně bez kompenzačních pomůcek a vidíme, že je v podstatě schopná dělat věci, které chce, tak jí říkáme, že je simulant,“ směje se maminka Milušky.
„Ne, určitě nevidí dobře. Nosí kontaktní čočky. Začínala na 30 dioptriích, teď má nějakých 23 na kontaktních čočkách. Na brýlích, tam se to přepočítává na osmnáct devatenáct dioptrií, takže bez toho je to docela bída. Ale ona hodně kompenzuje ostatními smysly,“ vysvětluje maminka.
Miluška ráda zpívá i hodně mluví. „Ona si umí výborně říct o pomoc svým sourozencům, spolužákům ve třídě, prostě lidem kolem sebe. Vůbec se nebojí lidí, což je úplně úžasné.“
Miluška se narodila už jako čtvrté dítě. „Myslím si, že je její obrovské štěstí, že má starší sourozence. Ona si s nimi hraje, a tím pádem kouká. Potřebujeme, aby koukala. Museli jsme ji obklopit hromadou věcí, na které by chtěla koukat. Takže domácnost se nám zaplnila různými kýčovitými, blikajícími, šílenými věcmi, ze kterých jsme předtím dětem vytahovali baterky,“ směje se maminka Marta.
Raná péče
3:29
Vyrábí vonná mýdla, bloguje a cítí se šťastná. Blogerka Xenie si pochvaluje pomoc Světlušky
Číst článek
Ranou péči pro rodiny s dětmi s postižením zraku podporuje Nadační fond Českého rozhlasu a Světluška. „My jsme se zkontaktovali s ranou péčí hned jak jsme zjistili tu diagnózu, už od té doby nás v tom nějakým způsobem provázeli,“ popisuje.
„Pro mě to bylo úžasné – mohla jsem se kdykoliv zeptat paní poradkyně na cokoliv, co se týkalo Milušciny diagnózy. I když třeba nevěděla, tak se zase doptala. Bylo to velmi cenné, protože kdyby člověk měl jít do hloubky toho problému, tak by to bylo prostě moc.“
Díky Světlušce rodina získala tablet, který používá na cvičení s okluzorem. Také vyjeli na dva pobyty, kterých se zúčastnil i Milušcin tatínek. „Byli jsme se Světluškou, s asistentkami a dalšími rodinami, které mají také děti s postižením zraku, na dvou odpočinkových pobytech, kde jsme mohli sdílet navzájem svoje radosti a starosti,“ pochvaluje si tatínek Milušky. „Je určitě úlevné vědět, že v tom člověk není sám,“ dodává.
