Zapálit svíčku proroků na věnci, rozsvítit vánoční stromy. Advent začíná železnou nedělí
Je první adventní neděle, kterou začíná období příprav na vánoční svátky. Dříve advent představoval hlavně duchovní přípravu na Vánoce, dobu rozjímání a dobročinnosti. V současnosti znamená často především nakupování dárků či rozsvěcování vánočních stromů na náměstích a zahajování vánočních trhů.
Vánoční strom se v neděli rozsvítí v Hradci Králové, Jihlavě, Zlíně či Příbrami. V Ústí nad Labem doprovodí tuto událost speciální videomapping připravený studenty pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Ve Svitavách zase začíná výstava historických vánočních ozdob a zároveň bude zpřístupněn velký svitavský mechanický betlém.
Pošta na Božím Daru v Krušných Horách bude od neděle 1. až do 23. prosince opatřovat dopisy speciálním vánočním razítkem. Pohledy, dopisy a přání pro své blízké lze na Boží Dar zasílat na adresu Vánoční pošta, Boží Dar 1 nebo osobně vložit do speciální Ježíškovy schránky. Všechny zásilky určené k orazítkování musejí být opatřené cílovou adresou a známkou.
Vánoční strom na pražském Staroměstském náměstí svítí už od soboty. Návštěvníci mohou vidět zhruba dvouminutovou světelnou animaci, která se za doprovodu skladby Vltava Bedřicha Smetany opakuje každou hodinu od 16.30 do 21.30. Skladbou Vltava pořadatelé připomínají letošní 200. výročí od Smetanova narození.
Strom měří asi 20 metrů, zdobí ho 340 koulí především v barvách pražské vlajky - tedy červené a žluté - a také 12 kilometrů světelných řetězů, což je o čtyři kilometry víc než loni.
Od železné po zlatou
Čtyři neděle před Vánocemi se označují železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Čtyřtýdenní adventní doba končí se západem slunce o Štědrém večeru. Tradicí je zapálit každou neděli jednu svíci na adventním věnci. Lidé tedy nyní budou zapalovat první ze čtyř svící, která je nazývána svící proroků, kteří podle bible předpověděli narození Ježíše Krista.
Televizní program na Vánoce: království zachrání Tři princezny, na Silvestra se budou zpívat muzikály
Číst článek
Historie adventního věnce sahá do 19. století, kdy ho poprvé v Hamburku vytvořil protestantský teolog Johannes Wichern. Kruhový tvar představuje boží věčnost, jednotu, vzkříšení a věčný život a společenství. Zelené rostliny jsou zase symbolem života, nezničitelnosti, stálosti ve víře a také věčnosti.
Slovo advent pochází z latinského adventus, tedy příchod. Křesťané totiž advent vnímají jako dobu očekávání příchodu spasitele.
První neděle adventní je pak zaměřená na Kristův druhý příchod na konci světa s výzvou, aby byl na něj člověk připraven.
Věřící přinášejí věnce do kostela, kde je kněz požehná. V době adventu mohou také lidé přijít rozjímat na roráty, což jsou ranní mše ke cti Panny Marie. Začínají brzy ráno ještě za tmy a v některých kostelích jsou slaveny jen při svíčkách.
