Egypt vyhlíží návrat turistů. Show při otevření Aleje sfing v Luxoru k tomu měla být předehrou
Čtvrteční slavnostní otevření Aleje sfing v Luxoru mělo být předehrou k novému boomu turistiky v Egyptě. Podle luxorské radnice se poprvé po deseti letech zaplnila kapacita velkých hotelů na 100 procent. Nepokoje na Blízkém východě a následná koronavirová krize turisty ze slavných památek na celé desetiletí vyhnaly. Efektní prezentace Luxoru jako největšího světového muzea pod širým nebem má návštěvníky z ciziny konečně nalákat zpět.
„Včera tady skončila velká show a podívejte, v jakém stavu to tu nechali, to je šílené,“ říká Jesus, španělský turista z Madridu, a je trochu rozladěný: „V chrámu je poházená spousta krabic, kabelů. Kazí to fotky, tohle měli uklidit v noci po představení.“
Turisté se po nepokojích a covidu vrací do Egypta, pomoci má i otevření Aleje sfing v Luxoru. Více si poslechněte v reportáži stálého zpravodaje Českého rozhlasu na Blízkém východě Štěpána Macháčka
Večerní prohlídka luxorského chrámu trvá do osmi hodin. Po západu slunce tak zbývají asi tři hodiny na to projít si chrám v přítmí s krásně nasvícenými nádvořími, sloupy, kolosy faraónů tak, že šikovně nastavené osvětlení vykresluje na reliéfech vytesaných do žuly a pískovce krásné stíny.
Takhle narvaný jako v pátek, den po slavnostním otevření Aleje sfing, ale nebyl luxorský chrám už deset let. A namísto ještě před pár měsíci úplně ztichlých nádvoří, kde se ozývalo jen třepotání holubích křídel, je teď znovu mezi staroegyptskými kolonádami popsanými hieroglyfy hodně rušno.
Archeologové objevili v Egyptě chrám starý 4500 let. Zatím neví, kdo si ho nechal postavit
Číst článek
Kdo zaváhal a prošvihl období, kdy mohl mít nejslavnější památky světa sám pro sebe, musí tato místa znovu sdílet s tisíci dalších návštěvníků.
„Už dva roky jsme nikam necestovali, přitom dřív jsme jezdili na zájezdy každý rok. Od prosince 2019 jsme ale nevytáhli z Barcelony paty. Tak jsme si teď řekli: A dost! Někam už musíme vyrazit.“ Conchi s manželem Jordim jsou z Barcelony a teď se vydávají po nově otevřené aleji Sfing.
„Nevím, jestli se dá někde z aleje vyjít ven. Vypadá to, že ne, takže buď musíte projít trasu celou, nebo nic. A covid v Egyptě? Na první pohled je tu všechno úplně normální. Nikde se nenosí roušky, je to překvapující. Tedy ovšem jejich oficiální počty nakažených jsou trošku zvláštní,“ smějí se manželé z Barcelony podivně nízkým egyptským číslům.
První návštěvníci tu ještě šlapou mezi zbytky kulis a pódií, na kterých o večer dříve seděl sám prezident Abd al-Fattáh Sísí se svou manželkou, ministři, velvyslanci. A když je teď všechna ta sláva pryč, můžou se přijít podívat i obyčejní smrtelníci.
Tři kilometry do Karnaku
Vycházím z luxorského chrámu a ještě nedávno byla přímo před ním jen asi 200 metrů dlouhá třída lemovaná sfingami. Teď už se nedá konce třídy dohlédnout, projít si ji celou a dostat se až do Karnaku vyžaduje dobrou hodinku pěší chůze.
3:24
Exponáty z výstavy Sluneční králové se vrátily domů. Egypťané pečlivě kontrolovali, zda nejsou poškozené
Číst článek
„Já myslím, že to dáme. Jsou to tři kilometry až do Karnaku, ale po každém kilometru je občerstvení, takže to zvládneme. Jsme ale teprve na začátku,“ povídá Rihám s manželem Ádilem a dvěma kluky jsou přímo z Luxoru. „Pro nás jsou pohledy na chrámy a na Nil všední věcí, ale čtvrteční show, to bylo něco mimořádného. Věřím, že po covidové krizi teď turismus a zdejší ekonomika znovu ožije.“
Sfingy v aleji jsou pěkně nasvícené. Na 2,7 kilometrech této promenády jich původně bylo zhruba 1350, do dnešního dne se jich zachovalo v různém stavu zhruba o třetinu méně.
Většina z nich jsou sfingy se lvím tělem a lidskou hlavou, ale jsou tu také sfingy s hlavou beraní. Proto se jí také někdy říká Cesta beranů. Ostatně takhle ji nazývá i Egypťan Sinuhet ve slavném románu Miky Waltariho. V jedné z pasáží říká své milé: „Provedu tě Cestou beranů.“
V Egyptě je příležitostí pro pěší turistiku poměrně málo. Otevřením skoro tři kilometry dlouhé Aleje sfing teď ale jedna dobrá možnost přibyla.
