O hlubokých říčních kaňonech, jakým je například arizonský Grand Canyon, se tradičně tvrdí, že je tok řeky vymílal celé miliony let. Z historie Země ale známe i případy, kdy velké kaňony vznikly při krátké katastrofické události. Jedna teorie říká, že podobné „megazáplavy“ mohly vyhloubit také kaňony na Marsu. Naneštěstí odlišit kaňon, který vznikl takříkajíc jednorázově, od toho, který voda hloubila jen zvolna, je velmi obtížné. Moderních příkladů rychlého vzniku říčních kaňonů je málo, ale jeden se odehrál před pár lety v Texasu.

V létě roku 2002 postihly Texas silné deště. Voda z přeplněného jezera Canyon Lake se vylila do údolí Guadelupe River a způsobila šest týdnů trvající záplavy. Jedním z jejích nejnápadnějších pozůstatků je 2,2 kilometru dlouhý a 7 metrů hluboký kaňon, který voda vymlela ve skalním podloží. Geologové z Kalifornského technologického institutu teď analyzovali letecké fotografie z doby před a po záplavách a přímo v kaňonu prozkoumali rychlost ukládání sedimentů. Zjistili, že eroze byla tak rychlá, že na vznik kaňonu stačily pouhé tři dny. Vědci to vysvětlují tím, že voda ze zvětralého podloží vyrvala velké balvany, které unášela s sebou, a vytvořila několik 10-12 metrů vysokých vodopádů.

Zdroj: California Institute of Technology

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít