Zeměpisný kvíz: uhodnete z fotky ulice, kdo tam vyhrál volby?

Mají něco společného místa, kde dominuje ANO, ODS nebo Piráti? Jak se liší prostředí, kde žijí voliči SPD, KSČM či KDU-ČSL? Čím se vyznačují obce s převahou ČSSD, STAN nebo TOP 09? Pro každou stranu, která před čtyřmi lety postoupila do sněmovny, jsme vybrali okrsky, kde zvítězila s nejvyšším podílem hlasů. Vyzkoušejte si, zda je poznáte.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kdo zde vyhrál? Tlačítkem pod obrázkem vyberte stranu, která podle vás na tomto místě získala v roce 2017 nejvíc hlasů. Rozhlížet a pohybovat se můžete pomocí myši nebo šipek, na dotykových zařízeních tažením prstu.

Zdroje dat: ČSÚ - Otevřená data pro volební výsledky, ČÚZKMapy.cz

Místa na fotografiích jsou náhodně vybírána ze 450 volebních okrsků, kde ve volbách v roce 2017 získalo devět stran postupujících do sněmovny nejvyšší podíl hlasů. Pro každou stranu je tak ve výběru 50 míst, v nichž zvítězila – nejmenší strany totiž více vítězných orksků nemají.

USA: Auta, stavby, etnicita

Ke hře jsme se inspirovali nedávným projektem projektem New York Times. Následná analýza posbíraných odpovědí ukázala, že s čím větším náskokem na konkrétním místě vyhrál jeden z dvojice prezidentských kandidátů Donald Trump-Joe Biden, tím přesnější byly tipy čtenářů.

Při hádání jim mohl pomoci například převládající typ aut (venkovské trucky, nebo městské hybridy?), restaurací (imigrantské kuchyně, nebo barbecue?), podoba zástavby či etnicita chodců.

Jakou barvu má váš okrsek? Prohlédněte si nejpodrobnější volební mapu

Číst článek

Některé oblasti ale mohou překvapit: „Velká města a venkov jsou víceméně jasná. Napínavé je to na jejich rozhraní,“ píší New York Times, podle nichž je zdaleka nejspolehlivějším vodítkem právě hustota osídlení. Kdo se bude při hře řídit tím, že na místech osídlených řídčeji než předměstí Filadelfie či Minneapolisu vyhrál Donald Trump, trefí se ve třech čtvrtinách případů. „Kdybyste stejnou taktiku použili před šedesáti lety, pohořeli byste. Hustota osídlení tenkrát nebyla tak jasným prediktorem preferencí.“

Server iROZHLAS.cz zaznamenává anonymizované odpovědi z kvízu a před říjnovými volbami je podrobí další analýze.

Češi těžší to maj

„Je otázka, jak hru nastavit pro české podmínky. V USA by vazba mezi vizuálem místa a volbou strany mohla být zřejmější než v Česku. Přece jen jde asi snáze rozeznat gentrifikované či zanedbané vnitřní město a bohaté či chudé suburbium než průměrné české maloměsto, kde největší část populace netvoří příznivci žádné strany, nýbrž nevoliči,“ všímá si Martin Šimon ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Také podle politologa Jakuba Lyska z Univerzity Palackého v Olomouci je hra převedená do českých reálií těžší: „Urbanizace je i u nás základním faktorem a rozdíl mezi městem a venkovem se v čase zvyšuje i v Česku. Situaci ale komplikují česká specifika. Prvním z nich je religiozita,“ sdělil serveru iROZHLAS.cz politolog, který se geografii volebních výsledků dlouhodobě věnuje.

Velmi neobvyklá skladba. Poslechněte si zhudebněné výsledky voleb 2017

Číst článek

Obce s vysokým podílem katolíků volí jinak než zbytek republiky, a to nejen lidovce. Více hlasů než jinde v republice tu získávají i další již tradiční strany jako ODS a ČSSD. Nejde přitom jen o jih Moravy: „Katolické obce máme i v pásu okolo Ostravy, od Hlučínska přes Nový Jičín až po Jablunkov. Na Hané to jsou zase oblasti Konicka, které volebně vybočují. V Čechách pak některé východočeské okresy, jižní Čechy a jih Středočeského kraje.“

Druhým specifikem jsou podle Jakuba Lyska bývalé Sudety. Ty už mohou leckde mít opravené fasády, které ale nemusí vypovídat o tom, co se odehrává za nimi. „V některých obcích se ekonomicky nežije zase tak špatně, ale je zde nízký kulturní a sociální kapitál. A to z fotografií ulic nepoznáme.“

Hanácké grunty i husákovské paneláky

Tomu, kdo chce ve hře uspět, politolog radí zaměřit se na domy. Ve městech je podle něj zásadní rozdíl mezi sídlištěm a rodinnými domy, řadovkami nebo vilkami v klidnějších částech měst. Tam se totiž kromě historické zástavby v jádrech měst koncertuje liberální městská elita. „Naopak na sídlištích jsou častěji příznivci hnutí ANO, ČSSD, SPD a KSČM. Klíčové je, jestli byl panelový dům postaven v 60. letech, později za Husákovy éry, nebo dokonce začátkem 90. let. V těch starších volí lidé KSČM a ANO, v těch novějších pak SPD. Satelity v okolí měst či větších obcí volí pak typicky ODS,“ říká Lysek.

Na venkově je podle něj správné odhadnutí volebního výsledku ještě komplikovanější: „Díval bych se hlavně na typ staveb. Jestli je v okolí vinice, sklep, hezky malovaný dům nebo lidová architektura, pak bych tipoval KDU-ČSL. Na tuto stranu bych si vsadil i v obcích na Hané, které jde poznat podle hanáckých gruntů, které jsou stavěny v řadě. Je to typické pro všechny vesnice okresů Olomouc a Prostějov. Podobně bych se díval na jihočeské vesnice, které jsou velice malebné.“

Zrádné mohou být podle politologa malé obce na Vysočině, které mohou od pohledu působit podobně jako ty v někdejších Sudetech, ale jejich obyvatelé volí jinak. „Oproti Vysočině vypadají vesnice v Sudetech většinou dost zanedbaně, člověk si hned všimne, že se lidé méně starají o svoje okolí a zahrádky. Situace se ale pomalu mění k lepšímu, takže poznat takovou obec je čím dál těžší. Tipování budou dál komplikovat obce na periferiích krajů, kde je rovněž jako v Sudetech největší podpora pro ANO, SPD a KSČM.“

Petr Kočí