Inventura europoslanců: nejvýraznější je Telička, propadl Payne. ‚Jen idioti jsou na všech hlasováních,‘ říká

Zatímco Pavel Telička (Hlas) či Dita Charanzová (za ANO) patří v Evropském parlamentu mezi premianty, třeba Jan Keller z ČSSD nebo Jiří Payne ze Svobodných za svými kolegy zaostávají. S docházkou na tom ale není dobře oproti dalším europoslancům třeba ani šéf TOP 09 Jiří Pospíšil. A jak si stojí další čeští zástupci? Server iROZHLAS.cz přináší před květnovými volbami do europarlamentu inventuru jejich dosavadní práce.

Sto procent. Taková je zatím účast Pavla Teličky na plenárních zasedáních Evropského parlamentu. Jen třikrát pak z celkem 263 schůzí chyběla lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová, těsně v závěsu je se čtyřmi absencemi Petr Ježek, který spolu s Teličkou v evropských volbách před pěti lety kandidoval původně za hnutí ANO. Předloni se ale po sporech trhli a v únoru založili vlastní hnutí Hlas, za které mandáty v květnu obhajují. Ježek, Telička a Šojdrová navíc podle údajů platných k letošnímu únoru vychází ve srovnání s českými kolegy nejlépe i v účasti na jmenovitých hlasováních.

První místo pro Teličku

Telička stojí zároveň v čele žebříčku celkového hodnocení europoslanců, který sestavuje MEP Ranking. Projekt, který čerpá data přímo z unijního webu, v této statistice kombinuje údaje o docházce, funkcích, množství zpracovaných dokumentů či politických projevech včetně třeba aktivity na twitteru.

Body navíc tak právě Teličkovi přináší post místopředsedy europarlamentu. Že by dosáhl na první příčku hlavně díky tomuto lukrativnímu postu, ale politik nepřipouští. Upozorňuje, že důležitá je i práce na nejrůznějších zprávách a pozměňovacích návrzích. Rozhodovat by podle něj ovšem nemělo množství, ale především kvalita jednotlivých legislativních textů.

„Osmdesát procent pozměňovacích návrhů vypadá tak, že změníte slovo ‚ano‘ za slovo ‚ne‘, když to přeženu, nebo jde o návrhy převzaté od lobbistů. Kdežto všechny moje pozměňovací návrhy vychází z jednání u kulatých stolů, názorových střetů, nastuduji si to a připravuji si argumenty, a to už nikde ve statistice nevyčtete,“ popsal Telička.

Autoři projektu ve své metodice přiznávají, že na podobnou sémantickou analýzu nemají kapacitu. Nicméně Telička obsadil ve srovnání s českými kolegy první místo právě i v počtu podaných pozměňovacích návrhů, MEP Ranking jich eviduje hned 2885. V množství zpráv pak bodoval mezi svými kolegy lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

Zpátky ale k celkovému hodnocení: druhé místo v žebříčku obsadila Dita Charanzová (za ANO), která je zároveň lídryní hnutí pro letošní volby. Sama říká, že se tak zřejmě zúročilo to, že se Evropskou unií zabývá už dvacet let. „Pracovala jsem v Bruselu ve službách české diplomacie, mám tam řadu kontaktů, znám prostředí a toho využívám při své práci. Znamená to taky, že jsem měla na starosti jako zpravodaj konkrétní legislativu, s čímž je samozřejmě spojeno zcela jiné kvantum práce,“ napsala v SMS.

Třetí skončila komunistka Kateřina Konečná, a to i přesto, že má oproti jiným českým europoslancům vysokou absenci. Během mandátu totiž čerpala mateřskou dovolenou. Podílela se ovšem na množství pozměňovacích návrhů a stanoviscích výborů. „Tam si myslím, že se dělá největší část legislativní práce. Tady můžete republice spoustu věcí vyjednat,“ řekla.

Propadli Keller a Payne

Na spodních příčkách žebříčku s celkovým hodnocením stojí naopak Jan Keller z ČSSD a Jiří Payne ze Svobodných. Oba politici své posty letos už neobhajují, Payne měl navíc zkrácený mandát. Do europarlamentu nastoupil až v září 2017 poté, co rezignoval jeho předchůdce Petr Mach. Na zasedání europarlamentu přitom chyběl hned první měsíc, co byl ve funkci. Alespoň tedy podle dostupných údajů, sám Payne totiž řekl, že trvalo, než se jeho mandát „zprocesoval“, a že fyzicky na jednání byl.

„Mandát mi udělili se zpětnou platností, tak tam mám hrozně absence. Já jsem tady ale seděl, a kdyby mi to dovolili, tak bych i hlasoval,“ uvedl. Europoslanec přitom tvrdí, že nešlo o administrativní chybu, je přesvědčen, že za tím byl cizí úmysl. „Oni prostě nechtěli, aby tady euroskeptici byli a aby hlasovali,“ pokračoval.

Následující statistika MEP Ranking ukazuje (ne)účast europoslanců na jednotlivých plenárních zasedáních. V procentuálním vyjádření ovšem nejsou zahrnuty omluvené absence, k podrobným údajům se dostanete kliknutím na vybraného zákonodárce.

Za Paynem ale nejsou ani žádné legislativní texty, na plénu měl minimum vystoupení a oproti dalším českým zástupcům nevyniká ani třeba v účasti na jmenovitých hlasováních. K tomu Payne říká, že například poslední měřítko o aktivitě zákonodárců nevypovídá, ti pracovití si totiž podle jeho názoru vybírají jen důležitá hlasování.

„Podobné věci se dělaly i v českém Parlamentu, když jsem tam seděl. Když se vezme průměrná účast na všech hlasováních, tak se zjistí, že jenom největší idioti mají účast na všech hlasováních, protože jsou tak hloupí, že nikdy nedělají nic jiného, a sedí ve sněmovně a hlasují, co je potřeba,“ pokračoval. Nicméně v Evropském parlamentu se hlasuje nejčastěji zvednutím ruky, jen část hlasování se tak zaznamenává elektronicky. Tímto způsobem se přitom rozhoduje právě o těch nejzásadnějších či nejpalčivějších otázkách a musí o něj alespoň den předem požádat některá politická skupina nebo alespoň čtyřicet europoslanců.

Pospíšil: Rozhodnou voliči

Poslední posty pak v docházce českých zástupců na plenární zasedání obsadili šéf TOP 09 Jiří Pospíšil nebo komunista Jiří Maštálka. Ten však – na rozdíl od Pospíšila – přesto drží páté místo v celkovém hodnocení. Na schůzích přitom Pospíšil chyběl hlavně loni v době komunálních voleb. Nejdříve se totiž coby lídr společné kandidátky se starosty účastnil předvolební kampaně a posléze za Spojené síly pro Prahu v hlavním městě vyjednával o současné koalici.

„Voliči musí posoudit, zda mi to uškodilo, nebo pomohlo. Každý poslanec má svůj styl a zaměřuje se na jinou část poslanecké práce,“ doplnil Pospíšil, který naopak vynikl třeba v počtu výstupů na plénu. Odmítl tak zároveň, že by nebyl v Bruselu aktivní. „Pracuji vedle měřených ‚disciplín‘ aktivně jak přímo na půdě parlamentu, tak i mimo ni, což statistika soukromé společnosti MEP Ranking vůbec nezachycuje,“ doplnil šéf TOP 09, který letos křeslo obhajuje.

Pospíšil zároveň figuruje na spodních příčkách také v případě jmenovitých hlasováních, hůře je na tom v tomto ohledu komunisté Jiří Maštálka a Jaromír Kohlíček. I oni se však v europarlamentu zúčastnili tisíců hlasování.

A jak si stojí Česko celkově ve srovnání s dalšími členskými zeměmi? Konkrétně v účasti na jmenovitých hlasováních drží páté místo, předběhlo ji tak už jen Rakousko, Malta, Slovensko a Portugalsko.

Volby do Evropského parlamentu se letos konají 24. a 25. května. Europoslance tak čeká ještě poslední dubnová schůze, minulý týden zároveň proběhlo březnové zasedání. Uvedené údaje jsou platná k letošnímu únoru, konečné statistiky se tak mohou finálně ještě změnit.

Kristýna Guryčová a Petr Kočí