Kam se poděla kost z penisu? Známe odpověď, myslí si vědci

Rychlost lidského páření může být zodpovědná za chybějící pyjovou kost. Alespoň to tvrdí výzkum zabývající se evolucí zmíněné kosti v lidském penisu, informoval o tom britský deník Guardian.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šimpanzi

Šimpanzi | Foto: Creative Commons Attribution-NoDerivs 2.0 Generic, Tambako The Jaguar

Pyjová kost neboli bakulum se nachází v penisu několika savců. Jedná se tak o jednu z nejrůznorodějších kostí u savců. U opic je velká jen několik centimetrů, zatímco u mrože téměř půl metru. U lidí ale vymizela úplně. A vědci tomu dlouho nemohli přijít na kloub.

A právě to popohnalo skupinku vědců ke zkoumání pyjové kosti. Rozhodli se zkoumat její evoluci pomocí trasování jejího výskytu v průběhu historie.

Porod císařským řezem ovlivňuje evoluci člověka, omezuje přirozený výběr, ukazuje studie

Číst článek

Podle Guardianu došli k závěru, že se penisová kost u savců vyvinula před více než 95 miliony let a podle důkazů se nacházela i u prvních primátů, kteří se objevili před 50 miliony let. Od té doby se u některých druhů vyvinula větší, u některých menší.

Například makak medvědí, který váží pouhých 10 kilogramů, má na svou velikost extrémně velkou pěticentimetrovou kost. Je pětkrát větší než u o dost většího mangabeje rudohlavého.

Výzkum probíhal na University College London. Podle Kita Opieho, který výzkum vedl, měli delší kost ti jedinci, kteří praktikují tzv. „prodloužené vniknutí“. To znamená, že penetrace trvá déle než tři minuty. Kost uvnitř penisu umožňuje samcům dlouhé páření se samicí, což může být výhodou při některých kopulačních strategiích.

Pěnkavy na Galapágách pomohly k pochopení evoluce, teď jim hrozí vyhynutí

Číst článek

Šimpanzi mají například pyjovou kost dlouhou jako nehet na prstu ruky. Velikost kosti odpovídá krátké době, kterou šimpanzi tráví pářením. Šimpanzí samičky se totiž páří se všemi samci v jejich tlupě. Díky tomu samice zmenší šanci, že by její mládě zabil některý ze starších samců.

Lidé o svou pyjovou kost podle vědců přišli pravděpodobně v době, kdy se před téměř dvěma miliony let rozmohla monogamie. V takovém vztahu totiž partner nepotřebuje dlouhý pohlavní styk, protože není pravděpodobné, že by se o samici v ten samý okamžik ucházelo více samců.

jra Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme