Krasobruslař Verner ukončí MS setkáním s monackým princem. Pak honem do lázní
Tomáš Verner mohl na mistrovství světa jenom tiše závidět šesté místo jinému českému krasobruslaři Michalu Březinovi. Verner ve francouzském Nice nakonec skončil až šestnáctý a jak sám přiznal, srovnat by se jeho vystoupení dalo snad jen s jeho premiérou na světovém šampionátu před deseti lety.
Po krátkém programu jste byl hodně nespokojený. Spravil jste si chuť?
Nespravil. V krátkém programu jsem zaostal 10 bodů za mým předsevzetím a ve volné jízdě o 20, a to je moc. Nebyl to povedený závod. Teď se těším, až si odpočinu a začnu se připravovat na příští sezonu, ve které budu závodit tak, jak se má a ne jako letos, kdy jsem byl na jednom Grand Prix, na mistrovství republiky, Evropy a teď tady. To je přece jen trochu málo.
Jak bylo těžké se motivovat z průběžného 14. místa?
Ono to tak těžké není. Je jedno, jestli jste 14. nebo 6.. Jde jen o to srovnat si hlavu, vyspat se a přijít na závod tak, jakože se včera nic nedělo a odjet jízdu, aby si divák, který si koupil lístky jen na volnou jízdu, mohl říct, co ten kluk včera dělal, vždyť patří mezi nejlepší. Tak nějak se to má uchopit, ale letos se to nepovedlo.
Jak tedy hodnotí svou jubilejní desátou účast na mistrovství světa?
Asi podobně, jako tu první. První byla v roce 2002 v Japonsku a tam se mi nepovedla kvalifikace a kvůli tomu jsem nepostoupil z krátkého programu. Tak nějak podobně se koukám i na tento výkon. Není to rozhodně něco, co si dám za rámeček.
Byla sezona hodně poznamenaná zdravotními problémy?
Já jsem si ze začátku neuvědomoval, jak závažný problém nastal na konci léta. Říkal jsem si, že jsem ještě mladý člověk a že se z toho vyhrabu rychle, ale ty záda se nedají obejít a brání ve skoro každém pohybu. Takže zranění mě odstavilo nadlouho, ale nemyslím si, že by mě to poznamenalo do budoucna. Musím mít teď dobrou přípravu a tím myslím 20 týdnů tréninku bez výpadku.
Co budete dělat teď v pauze mezi sezonami? Nepojedete se podívat třeba na olympiádu do Londýna?
Tam ne. Ale chystám se do lázní v Třeboni, na ty se strašně těším. Chci si pořádně odpočinout a začít nanovo.
Příští šampionát bude v Kanadě, kde trénujete. Berete to třeba tak, že to bude domácí šampionát?
Já jsem doma v Borovanech, v Praze, v Oberstdorfu, v Torontu, v Lionu, v Paříži, myslím si, že možná i v Nice, ale v Ontariu to bude domácí šampionát. Ne, že bych tam měl takovou podporu jako třeba v Praze, ale půjde o to, že nemusím cestovat, že tam budu mít všechny kamarády a rodinu. To z toho udělá lepší šampionát než byl tento.
Ještě zpátky k letošnímu mistrovství. Jaké bude to úplně poslední rozloučení s ním? Plánovali jste rozlučku i s monackým princem …
To se ještě uvidí. Musí se to domluvit, abychom mohli navštívit přímo v Monaku nějaký vyhlášený klub a poznat se i s princem Albertem. Ten toho má asi taky hodně, tak se uvidí, jak to dopadne.
