Cesta na kurty v Roland Garros se může tenistům hodně protáhnout
Roland Garros je fyzicky nejnáročnějším turnajem ze všech grandslamů. Na antukovém povrchu se hrají nejdelší výměny a tím i zápasy. Ale dlouhá je často i cesta k jednotlivým duelům, přestože tenisté zdolávají jenom desítky metrů.
Kurty v Roland Garros jsou na sebe namačkané jako nikde jinde, kde se grandslamové turnaje hrají. Tento areál má vůbec nejmenší rozlohu, ale právě proto, že je všechno tak blízko, může být někdy cesta pořádně dlouhá.
Úzkými uličkami totiž kromě tisícovek fanoušků často korzují muzikanti, žongléři na chůdách, prodavači a také tenisté, kteří se z jednotlivých dvorců pokoušejí dostat do šaten. A protože na ně skoro na každém kroku číhají i sběratelé podpisů, je to někdy pořádná fuška dorazit do cíle.
„Těch lidí je tady strašně moc, chodíme někdy zadem. Ráno jsem se rozehrával na patnáctce a šli jsme tam dobrých deset minut, když jsme se prodírali s taškami mezi těmi lidmi,“ říká český tenista Lukáš Rosol.
Ale není to prý nic, co by sportovce v Paříži nějak obtěžovalo. „Cítím se tady fajn, dobře se mi tu hraje a strašně rád se sem vracím. Kde jinde mají ti diváci být? Přechází z kurtu na kurt a chtějí podpisy.“ Takže se i podepisují, pokud to jde. A rádi, jak říká hráč, který ještě nedávno autogramy sám sbíral, devatenáctiletý Jiří Veselý.
Premiéra Jiřího Veselého
„Příjemné to je, samozřejmě je to někdy trochu znervózňující, když jde člověk na zápas, ale musíte to brát z pohledu, že jste pro ty děti vzorem. To samé jsem dělal já, když jsem byl mladý, chtěl jsem pořád podpisy, takže to musím brát z této stránky a být příjemný a vážit si toho.“
I takový podpis Jiřího Veselého může mít jednou velkou sběratelskou cenu. Obzvlášť ten pořízený dnes, protože je to to zároveň den velké premiéry talentovaného českého tenisty v hlavní soutěži grandslamového turnaje dospělých.