Tenistka Sestini Hlaváčková: Obavy o osud zmizelé čínské hráčky trvají. Je dobře, že se WTA vymezila vůči Číně

V posledních dnech, Andreo, ve světových médiích i v českých médiích zaznívají obavy o bezpečí čínské tenistky, bývalé světové jedničky ve čtyřhře Pcheng Šuaj. Můžeme připomenout, co ty obavy rozproudilo?
Pcheng Šuaj 2. listopadu vydala na svém twitterovém účtu dlouhé prohlášení, kde popsala jakousi situaci z minulosti z doby před 10 lety, třemi lety, kdy byla údajně sexuálně zneužita čínským vicepremiérem, takže vysoce postaveným politikem. A do půl hodiny byl tweet smazán, její účet - nechci říct, že zablokován, to asi ne - každopádně k němu určitě už neměla dále přístup. Přesto se tento tweet dostal do světa, protože někdo ho velmi rychle vyfotil, překládal a rozjelo se to do celého světa.

A ona od té doby vlastně nekomunikuje. Neodpovídá osobně, na telefonáty, na SMS, na e-maily a to jsou samozřejmě kontakty vedené z jiných pozic než třeba ode mě - z pozice třeba šéfa WTA Stevea Simona a dalších lidí, kteří s ní v průběhu kariéry komunikovali, fungovali, pracovali. Hodně lidí se jí snažilo zkontaktovat. Nepovedlo se.

Vy znáte Pcheng Šuaj osobně, byla vaší deblovou partnerkou. V roce 2017 jste došly až do finále Australian Open. Kolik času jste spolu strávily a měla jste možnost ji trochu blíž poznat?
Já jsem se k ní dostala úplnou náhodou, v roce 2014 poprvé, kdy jsem jí vnímala samozřejmě na okruhu WTA. A ona je obrovská hráčka, skvělá hráčka, ať už deblistka nebo singlistka. Neskutečně šikovná. Tenkrát za mnou přišla zčistajasna. Řekla mi, že by se mnou chtěla odehrát čínské turnaje na konci sezóny. Já jsem v tu dobu neměla partnerku na konec sezóny, takže jsem se rozhodla, že do toho půjdu, že to bude zajímavá zkušenost. A byla. Odjela jsem poprvé v životě na turnaje do Číny. A vyhrály jsme největší turnaj sezóny, Peking.

A opravdu to byl krásný zážitek. Čínské turnaje nejsou hráčkami až tak oblíbené - jsou na konci sezóny a přece jen je to úplně jiná kultura, jiný svět, špatně tam funguje internet. A to je pro tenistky ohromně důležité, protože jsou celý rok mimo domov a jsou neustále zvyklé být v kontaktu. Nicméně já jsem si to strašně užila, protože po boku takto velké čínské hráčky, která na zápas přitáhne obrovské množství diváků - lidé opravdu skandují, mají jí rádi a stojí na ni fronty - to byl skvělý zážitek.

A proto když se blížil rok 2017 a já neměla opět deblovou partnerku, tak jsem se s ní spojila, že bychom tedy odehrály sezónu spolu. A sezona začala skvěle, opět v Šen-čenu v Číně, kdy jsme vyhrály a došly jsme do finále na Australian Open. Pak jsme pokračovaly ve finále v Dubaji a semifinále v Miami. Byly jsme na ročním žebříčku, kterému se říká „race“ neboli závod - začíná lednem a končí na konci roku - v březnu nebo v dubnu první a ona spolupráci ukončila, protože se rozhodla, že chce hrát více singly.

Bylo to pro mě hrozně těžké období a nevzpomínám na to, jak se chovala, moc hezky. Nicméně její rozhodnutí jsem respektovala, protože já jsem taková rozhodnutí v životě také dělala a není to lehké. Takže jsme spolu pak fungovaly spíš tak jako kolegyně na túře a už jsme se nikdy moc nebavily, nekomunikovaly. To je důvod, proč s ní nemám tak blízký kontakt. Nečekala bych, že by mi odpověděla, nebo zvedla telefon, kór v této situaci. Takže upřímně o ní z posledních let moc nevím.

Vzpomenete si, jak se k tenisu dostala? Jaká byla její cesta na ten úplný vrchol?
Úplně to nevím. Nicméně vím, jak tvrdě pracuje, jak je v Číně zvykem a běžné tvrdě pracovat. Sama jsem toho byla i svědkem třeba právě na turnaji v Šen-čenu, který byl první turnaj v sezóně roku 2017, ona ještě do poslední chvíle, což je velmi běžné, měnila vyvážení své rakety. A byla schopná pak trénovat třeba pět, šest hodin. 

Já jsem ten den třeba měla jen čtyřhru s ní, ona odehrála singl a pak šla hrát čtyřhru se mnou a po té čtyřhře mi řekla, že by si chtěla jít ještě zatrénovat. Já byla nadšená, protože jsem velmi ráda tvrdě trénovala, takže jsem šla s ní a po třech a půl hodině jsem odcházela z kurtu a ona dál pokračovala. A já jsem absolutně netušila, jak je to vůbec možné zvládnout.

Takže opravdu pochází z tvrdé čínské školy, ze systému, kde se dře několik hodin denně. Dokola se odráží míčky a je to opravdu strašně náročný. Čína je tím známá ve všech sportech, že opravdu ten nejsilnější, nejtvrdší přežije.

A dá se říct, že ona je skutečnou sportovní hvězdou ve své zemi?
Ano. Ano, obrovskou hvězdou.

Vy jste zmiňovala, že jste si nebyly až tak blízké, že potom vaše spolupráce byla nepravidelná, později úplně skončila. Ale přesto - když teď se díváte na to, co se děje, je to pro vás překvapivé? Že veřejně vystoupila s takto závažným obviněním, které ještě má specifické kontury v tom, v jaké zemi se to děje, že to je čínský autoritářský režim?
Já jsem samozřejmě ohromně překvapená. To kdyby někdo tušil, tak by jí určitě pomohl dříve. Takže to je obrovské překvapení pro všechny. Vůbec jsem nevěděla, že by měla jakýkoliv vztah s nějakým politikem. Nevěděla jsem, že by to mohlo být na této bázi, takže mě to hrozně mrzí. Vůbec nevíme, co se stalo, nevíme, na co narážela konkrétně. Toto všechno by se mělo vyšetřit, ale z obou stran. Protože to, že ona se najednou v době, kdy žije v Číně a funguje v Číně, rozhodne publikovat takový tweet není úplně standardní.

Ona ten režim, to prostředí, velmi dobře zná a už jen kvůli toho, že byla nejspíše zastrašována a tlačena do něčeho takového vysokým politikem, tak přece musí vědět, co by to znamenalo to publikovat. Tudíž já jsem překvapená, že nebyla nikde uklizená takzvaně, nebyla třeba odstěhovaná do jiné země s nějakým zázemím, řekněme v Americe, a tam odtud si může tweetovat co chce. Ale že to udělala z Číny, to značí pro mě osobně o nějakém zoufalství. A o to více mě děsí, co se stalo.

Z toho, jak jste ji měla možnost poznat, a z toho, jak jste viděla i ten sportovní život, když jste působily na těch turnajích v Číně, dalo se vypozorovat, že si mohla Pcheng Šuaj nebo třeba i některá jiná hráčka, se kterými jste se setkala, připadat pod tlakem - myslím teď hráčka pocházející z Číny, z nedemokratické země?
Určitě, určitě. Myslím si, že spoustu jejich rozhodnutí je vedeno tlakem politickým a sponzorským. Vím, že v době, kdy jsme hrály, tak ona a další hráčky musely uprostřed sezóny se vrátit do Číny a odehrát nějakou skupinovou soutěž. Myslím si, že šlo o mistrovství světa nějakých týmů a ony se tam musely vrátit a odehrát to. Přestože pro ten tenis to nebylo vůbec důležité, nebyla to olympiáda. Takže opravdu tam ten tlak a ty rozhodnutí, kam třeba mohou a nemohou odletět, kde budou hrát, kde nebudou hrát, byl určitě veliký.

No o zdraví a bezpečí hráčky v uplynulých dnech vyjadřovali obavy jak vy, hráči, vaši kolegové, tenisté, tenistky, tak i ženská tenisová asociace WTA. Vy jste mluvila pro vysílání Radiožurnálu Sport a Radiožurnálu s jejím ředitelem, Stevem Simonem. Má už asociace teď jasno v tom, kde Pcheng Šuaj je?
Ano, včera jsem měla možnost tady skrz rozhovor pro Radiožurnál mluvit se Stevem Simonem, předsedou ženské tenisové asociace WTA, a zeptat se ho osobně.

Ten rozhovor byl naprosto upřímný a je to to, co já slyším doma od manžela, který se Stevem Simonem úzce spolupracuje, protože pro WTA pracuje. Takže ano, WTA věří, že je Pcheng Šuaj v Pekingu, protože dostali určitá videa, určité indicie. Mají nějaké informace skrz ten telefonát Thomase Bacha, že tedy ano, nejspíše je aktuálně v Pekingu. 

Takže ano, věříme všichni, že je v pořádku, že je v Pekingu. Jestli je tam z vlastní vůle, jestli tam byla, když tweet vydala, to nevíme. Nic z toho nevíme.

Zároveň šéf WTA mluvil v rozhovoru s vámi o tom, že nepovažuje videa, která dostali do rukou, za příliš důvěryhodná. Vysvětlil, proč to nepovažuje za přesvědčivý doklad toho, že Pcheng Šuaj je v pořádku?
Nevysvětlil. Nedoptala jsem se. Ale já to beru spíš tak, že natočit video o tom, jak je někdo na večeři a poslat to, je jedna věc. Ale druhá věc je, že opravdu pořád Pcheng Šuaj nezvedla telefon a nezavolala osobně z nějakého soukromí, sama za sebe a neřekla: jsem v pohodě, nemusíte to dál řešit.

Tyto posílané informace prostě nevěstí nic dobrého. A jestli vám toto video pošle někdo v zastoupení Pcheng Šuaj, tak to nechápeme - my tady v tomto západním světě - nechápeme, proč by se to tak mělo dít. Proč ona nezvedne ten telefon a nemůžete to poslat. Tudíž z toho máme špatný pocit.

Takže stále tu existují důvodné obavy o její bezpečí?
Věřím, že jo. A věřím, že se podle toho budeme dál ještě chovat.

Ředitel Ženské tenisové asociace Simon mluvil v rozhovor s vámi o tom, že úplně nedůvěřuje tomu telefonátu, který vedl právě ředitel Mezinárodního olympijského výboru, Thomas Bach - prý - s Pcheng Šuaj. Jak vám to vysvětlil, že tomu nedůvěřuje?
Tak já si myslím, že to je úplně stejné, jak s těmi videi a fotkami. Že pokud on sám se snaží zvednout telefon a zavolat Pcheng a ona mu to nezvedá a pak se zčistajasna objeví videohovor mezi předsedou Mezinárodního olympijského výboru, který právě teď dolaďuje detaily blížící se olympiády v Pekingu, tak asi si každý dá jedna a jedna dohromady, že tady jde zase o orchestrovanou domluvu, aby se věci zametly pod koberec. Aby se řeklo, že je všechno v pořádku. Protože je za tím prostě obrovský byznys a kolos olympijských her, který je samozřejmě v ohrožení, pokud se tyto věci budou dít.

Takže mě ohromně imponuje to, jak se staví k té situaci Ženská tenisová asociace s jejím hlavním předsedou, Stevem Simonem. Protože opravdu tam jde o hodně peněz, o velký byznys s Čínou - jako ostatně celému světu. Je velmi složité se takto rozhodnout. A Thomas Bach evidentně takové postavení nemá a snaží se tu situaci udržet jaksi pod kontrolou svým způsobem. Nechci ho kritizovat, ani chválit, ale prostě je to jeho postavení.

No a co se týče WTA, Ženské tenisové asociace, může to na ni nějak dramaticky dopadnout ve chvíli, kdy se její ředitel, takhle docela ostře vymezuje vůči čínskému vedení - žádá vyšetření, říká otevřeně, že nedůvěřuje informacím, které z Číny přicházejí?
Může, protože Ženská tenisová asociace je velmi silně napojená na čínský byznys a čínské peníze. Máme tam devět turnajů, máme tam největší turnaj sezóny - Masters v Šen-čenu. To je kontrakt, který je na pět let a finance, které z toho WTA má, konkrétně tedy ze Šen-čenu, jsou obrovské. Věřím, že by se to dalo počítat v několika desítkách procent, na kolik to podporuje vůbec běh celé asociace. O to více je silné to, jak se k tomu Steve (Simon) staví a jak to absolutně nechce zamést pod koberec.

Nechce se smířit s žádnou lehkou informací, vysvětlením, že je Pcheng Šuaj v pořádku. To je totiž jedna věc. Ale proč vydala ten tweet? Stalo se jí opravdu to, co tam píše? Byla zneužívána? Je tam teď dále potlačována její svoboda mluvit, svoboda pohybu? To je prostě situace, kterou on chce řešit a chce ji dořešit do konce. A poslední, co on bude chtít, je ukončit spolupráci s Čínou. Ale pokud ho to k tomu dovede, tak je evidentně ready. A já jsem se včera ptala, jestli by to WTA vůbec přežila.

A on samozřejmě ví, jak strašně by to byl náraz pro tu asociaci a jak by asi trpěla, kór v dnešní době COVIDu. Ta asociace už tak trpí a je zadlužená, je to opravdu složité. Čína je zavřená už teď druhým rokem. My tam už druhým rokem nemáme turnaje. A i tak ta túra trpí, protože ty licence turnajů se sice půjčují do Evropy a nějak se uskuteční. Ale za jakou cenu? Finančně strádá asociace velmi mnoho.

Vy zmiňujete ten faktor blížící se zimní olympiády v Pekingu. Pro čínskou vládu je ta zimní olympiáda naprostou prioritou v tuto chvíli - to říkají všichni pozorovatelé i analytici. Ale kvůli tomu, jak čínský režim nakládá s lidskými právy, sílí ve světě i výzvy k bojkotu, přinejmenším diplomatickému. Ale už se objevily i výzvy k bojkotu sportovnímu. My jsme tady před několika dny měli třeba představitelku ujgurské menšiny, která o tom také otevřeně mluvila. Jak takové výzvy vnímají sportovci? A teď já rozumím tomu, že po vás chci nějakou generalizaci, což je vždy složité. Ale dovedete si jako sportovkyně představit, že by na takovou věc došlo jako o na bojkot olympiády?
Dovedu si to představit. A dovedu si představit, že by k tomu došlo od těch největších hvězd olympiády. V tenise tedy samozřejmě ne, když jde o zimní olympiádu - ale když to budu generalizovat, prostě opravdu těch největších hvězd, které olympiádě přinesou to jméno, které přinesou pozornost a zároveň mohou odnést pozornost. A proto si myslím, že to, jak se Thomas Bach postavil k té situaci a po jednom telefonátu řekl, že ona je v pořádku a nic se jí neděje, je ohromně nezodpovědné.

On má obrovskou sílu v Číně něco změnit, něco udělat tak, jak se má. Protože se děje málokdy, aby Čína někoho potřebovala. Aby Čína potřebovala k uskutečnění něčeho, co chce, někoho odjinud. A v té pozici je právě Mezinárodní olympijský výbor. Takže věřím, že to není jen o rozhodnutí Thomase Bacha, jednoho člověka. Věřím, že ta olympijská myšlenka tam zůstane a budou pomáhat, budou nablízku, budou se domáhat nějakých vysvětlení v tomto případě, protože oni jsou ten nejsilnější hráč v této situaci.

Ale z toho, co říkáte, tedy vyplývá, že každý jeden ten sportovec a jeho rozhodnutí má velkou váhu. A v tom ohledu asi bylo hodně důležité, že se za Pcheng Šuaj ostavila i tak vlivná suita hráčů, jako jste vy, Novak Djokovič, Naomi Ósakaová, Serena Williamsová a další?
Myslím, že už i Roger Federer. A ano, samozřejmě. A to je právě ono.

Prostě silná jména hýbou světem. A tuto situaci se snaží podpořit všichni, protože se do ní dokážou vcítit. A hlavně tu zemi znají. Znají to, jak čínské tenistky a čínští trenéři fungují na okruhu, že jsou velmi vedeni tím státem, tou zemí a jsou v rukou sponzorů země a její politiky.

Možná s nimi nejsme dennodenně v úzkém kontaktu na té túře, protože je tam jazyková bariéra a podobně. Ale ten soucit tam je. A Pcheng Šuaj je holka, kterou jsme všichni znali z okruhu, ona vyhrála grandslamy, účastnila se olympijských her. Spoustu lidí s ní přišlo do kontaktu a věřím, že by se dokázali za ni postavit. Jestli by dokázali bojkotovat, pokud by šlo o letní olympijské hry, to nevím, to nedokážu říct. A bojkot je hrozně silné slovo v životě sportovce, který trénuje a připravuje se na olympijské hry a je mu tak trošku jedno, kde se ty hry uskuteční. Protože mu jde o olympijskou medaili a má na to pouze ten jeden rok ze čtyř, což je obrovský faktor.

Ale proto říkám, kdyby se toho bojkotu nebo náznaku bojkotu účastnila ta největší jména a lidi, kteří třeba už olympijské medaile mají a vědí, že tady jsou důležitější věci, tak by se mohlo něco udát.

Má někdo v tuto chvíli představu, co se s Pcheng Šuaj může stát v Číně? Jaká budoucnost ji může očekávat? 
Já myslím, že vůbec nevíme. Nevíme, co bude zítra. A já osobně si také netroufám k tomu tématu úplně vyjadřovat. Protože ona publikovala tweet, který není nijak ještě doložený. My ani nevíme, jestli ten tweet je její. Prostě v dnešní době něco vidíme na internetu, ale nevíme nic vlastně, odkud to pochází - co se stalo, jestli se to stalo, jak se to stalo, proč se to stalo. A proto se mi líbí ten přístup Stevea, který řekl: musí se to vyšetřit, neděláme závěry.

Ona to tvrdí, je jasné, že se to asi stalo, že tam není v pohodě, že není právě teď svobodná. Ale musí se to vyšetřit.