Čtvrté místo v semifinále obsadily Pavlína Flamíková a Radka Novotníková na dvojce bez kormidelníka a v sobotu je čeká startu ve finále B.

Flamíková s Novotníkovou dlouho držely třetí postupové místo, ještě v polovině trati měly náskok téměř sekundu na Chorvatky Josipu a Ivanu Jurkovičovy. Na metě 500 metrů už s nimi ale o setinu sekundy prohrávaly a nakonec za přemožitelkami z rozjížďky zaostaly o téměř tři sekundy.

Vraštil se Šimánkem v Račicích zopakovali vítězství ze čtvrtfinále a opět dokázali porazit Italy, třetí posádku z olympijských her v Tokiu a obhájce stříbra z předešlého MS. Svěřence trenéra Michala Vabrouška v domácím prostředí zatím předčil jen v úvodní rozjížďce aktuálně nejlepší dvojskif lehkých vah Fintan McCarthy, Paul O'Donovan z Irska.

Po závodu skifařská dvojice poskytla Radiožurnálu rozhovor.

Vyrovnaná rozjížďka s hegemony z Irska, vítězství ve čtvrtfinále, nyní vítězství v semifinále. Cítíte, že se vaše pozice ve startovním poli mění?
Miroslav Vraštil: Asi ano, myslím, že se změnila. Naši soupeři s námi už musí počítat trošku víc. Myslím, že když nyní vidí startovní listinu, i vzhledem k tomu, jak jsme jeli s Iry, mají trochu větší strach. Nebo minimálně větší respekt.

Říkal jste, že na se tady mistrovství světa stresujete víc než obvykle. Když víte, že pojedete mezi šesti nejlepšími, bude to teď lepší, nebo horší?
Jiří Šimánek: Lepší, to finále už je vlastně za odměnu. Nejhorší pro mě bylo dostat se mezi nejlepších dvanáct, to čtvrtfinále bylo zlomové, bylo to na ostří nože. Jsme samozřejmě nervózní před každým závodem, ať je to mistrovství světa, nebo republiky. Nervozita je tam vždycky, protože ty dva kilometry hrozně bolí, ale myslím, že už to bude jen lepší.

Jak zrelaxovat a před finále se uvolnit?
JŠ: Snažím se to úplně dostat z hlavy, koukat na seriály, vůbec na to nemyslet. Až dojdeme na pokoj, tak si samozřejmě závod pustíme a něco si k němu povíme, ale já se snažím nekoukat ani na závody, co jezdí ostatní. Pak přetrvává ten nepříjemný pocit v žaludku a nervozita je čím dal tím větší. Vidím pak na hodinkách, jak se mi zvyšuje v sedě tep o dvacet, jen co na to pomyslím. Takže se snažím na to myslet až bezprostředně před závodem, aby se tělo nastartovalo, z toho už se dá v průběhu trati těžit.

S čím byste byli po finále vnitřně spokojení?
MV: Já myslím, že se v sobotu pokusíme o senzaci a budeme se snažit vybojovat medaili. Když se budeme cítit dobře, zkusíme to třeba i na Iry.

Mirko Vasić, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít