Nesplněné sliby, rozdílné podmínky i radost z jízdy autobusem. Hokejisté z NHL popsali život v ‚bublině‘
Šance na Stanley Cup vykoupená odloučením od blízkých v nejistých časech koronavirové pandemie. Tak popsal jeden z devíti nejmenovaných hráčů z NHL, jak vypadá takzvaná „bublina“, ve které se už téměř dva měsíce stále ještě bojuje o hokejový svatý grál.
Restart NHL po první vlně pandemie se nesl v jasných obrysech: dvě uzavřené destinace v Edmontonu a Torontu, kde se sehrají exhibiční utkání, předkolo play-off a následně i samotné boje o Stanley Cup.
1:13
‚Dali jsme si pár piv a šli spát.‘ Palát si po pěti letech zahraje o Stanley Cup, v cestě stojí Dallas
Číst článek
Kdo se do „bubliny“ přesunout nechtěl, nemusel. Možnosti neúčastnit se dohrávky slavné hokejové soutěže využil například Travis Hamonic, spoluhráč Davida Ritticha v Calgary, či v průběhu play-off také finský brankář Tukka Rask, působící po boku Davidů Krejčího s Pastrňákem a Ondřeje Kašeho v Bostonu.
Život v uzavřených komplexech nemusí být pro každého, jak dokládá série výpovědí hokejistů pro server espn.com. Jména server nezveřejnil, aby získal co nejupřímnější odpovědi.
„Nemyslím si, že si fanoušci uvědomují, jakou emoční daň si bublina na některých vybrala – kvůli izolaci, dřině a odloučení od blízkých a milovaných v této stresové době. Po pár dnech jsem si všiml, že někteří spoluhráči jsou skleslejší než obvykle. Někteří byli skutečně smutní. Není lehké takhle žít dva měsíce,“ vypověděl jeden z hokejistů působící v Západní konferenci.
Bezpečnost hokejistů
Aby nedošlo k rozšíření nákazy uvnitř malých hokejových světů, dlouho řešeným tématem byla bezpečnost týmů. Hráči se shodují, že té bylo dostáno maximálně. „Nacházeli jsme se v jednom z nejbezpečnějších míst vůbec. Neustále nás kontrolovali. V tomto ohledu odvedli opravdu dobrou práci,“ popsal jeden z hráčů ze Západní konference.
„Cítil jsem se možná až moc v bezpečí. Prostor obehnali plotem a nikdo se nemohl dostat dovnitř ani ven,“ sdělil espn.com další z dotázaných.
Hráči se k opatřením stavěli veskrze pozitivně, jak dokresluje i výrok jednoho z veteránů ve Východní konferenci. „Když jste na kluzišti, fotografují vás, jak chodíte a procházíte se. Pokud chodíte bez roušky, nevysílá to správné signály. Ano, bylo to nepříjemné. Ale jsme obrazem i pro děti, které to sledují. Dítě by si mohlo říct: ‚Hej, Auston Matthews nemá u kluziště roušku, takže nemusím,‘“ uvedl na příkladu hvězdy Toronta Maple Leafs.
Pohled na venkovní prostor hotelu v torontské „bublině“:
Sliby – chyby
Horší už to bylo z hráčského pohledu s komfortem mimo ledovou plochu. Podle jednotlivých výpovědí vedení soutěže slíbilo týmům širokou škálu nehokejových aktivit, ze kterých následně upustilo.
„(Slibovali nám) spoustu restaurací, výletů, návštěvy rodin,“ nechal se slyšet jeden ze zkušených hráčů. Po pár týdnech ale přišlo vystřízlivění. „Spoustě z nás to připadalo, jako že nás tím pouze vylákali, a pak to nechtěli plnit. Je to otravné.“
Na to konto se rozproudily mezi hokejisty dohady, zdali nejsou některé týmy v „bublině“ upřednostňovány. Situaci na východě vylíčil jeden z veteránů, který popsal, že v Torontu docházelo až k žárlivosti kvůli tomu, jaký měl ten který tým přístup k lepším stravovacím zařízením.
„Některé týmy, jako Florida, neměly příliš možností. Ale Montreal měl k dispozici třeba rolky a nápoje smoothie, zkrátka byli připravení v plné parádě. To je tým, co má dobré finanční zázemí.“
Rozdílné podmínky
Podle výpovědí však byli hráči v Torontu obecně s podmínkami spokojení. Jeden z hotelů nabízel střešní bazén, přístup měli hokejisté i na nedaleký fotbalový stadion místního týmu.
Situace v Edmontonu, kde se v těchto dnech dohrává finálová série play-off, už tak růžová nebyla.
„Stalo se, že jsem nevyšel ven čtyři až pět dní v kuse. Některé týmy měly místnosti s balkony, část však dostala pokoje uvnitř hotelu bez oken a denního světla. Pořád jste ve své místnosti. A pokud nevyjdete na vězeňský dvorek, jak jsme pojmenovali oválné betonové nádvoří s oplocením, nedostane se vám čerstvého vzduchu,“ vyprávěl nejmenovaný hráč.
Hokejisty tak paradoxně těšily byť jen obyčejné přejezdy autobusem do tréninkových hal. „Jen kvůli tomu, že jsme se mohli kouknout z okna a vidět město, oblohu, civilizaci. Nadchla mne jízda autobusem, jak smutné to je?“ ptal se další člen týmu ze Západní konference.
Trénink hokejistů Bostonu na fotbalovém hřišti:
Marihuanoví medvídci
Hráči se ve výpovědích zmiňují i o aktivitách, které s hokejem primárně spojené nejsou. Podle espn.com měli k dispozici servis, který obsahoval donášku alkoholických nápojů přímo na pokoje. A v jednom z hotelů v Torontu pak také bar s bazénem.
Vyléčil rakovinu a po 9 měsících opět válčí za Flyers. ‚Dodal nám obrovskou energii,‘ chválí tým Lindbloma
Číst článek
„Nedělám si legraci, když říkám, že alespoň 10 až 15 hráčů z každého týmu tam zašlo. Nikoliv, když se příští den hrálo. Byly to týmy, které měly delší pauzu mezi zápasy nebo měly akorát po utkání. A nešlo jen o hráče čtvrté formace nebo jen hvězdy. Dorazili všichni, hvězdy, mladíčci,“ líčil hráč působící ve Východní konferenci.
Další dotázaný ale přiznává, že postupem času podobných večerů ubývalo. „Čím dál jsme byli v play-off, tím víc to bylo serióznější. Během tréninkového kempu a kvalifikace se pilo více, postupně se to ale mírnilo.“
Několik hokejistů se zmiňuje i o užívání marihuanových gumových medvídků. „Byli tam, stejně jako alkohol, ale nakonec se všichni snažili vydat ze sebe to nejlepší. Nebylo to užívání v tom stylu, že se chtějí zdrogovat. Spíše šlo o snahu odpočinout si či rychleji usnout po utkání,“ tvrdí jeden z ostřílených borců ze Západu.
O co se hokejisté nepokoušeli, to byla dle výpovědí snaha dostat do „bubliny“ dívky zvenčí. „Nic takového se nedělo,“ potvrdil jeden ze zdrojů serveru. „Kluci byli dostatečně vyspělí. Zkrátka nechtěli být těmi, kdo by to celé zkazil.“
„Každý byl testován den co den. Hoši měli příliš strach, že by se to provalilo a chytili by je. Nebylo ani příliš prostoru na vylomeniny,“ doplnil hokejista s připomínkou případu, kdy se o podobný přestupek pokusil letos v srpnu hráč amerického fotbalu Kemah Siverand.
Atmosféra na ledě i hotelech
Propíraná byla před i v průběhu play-off také absence diváků na stadionech. Jeden z hokejistů přirovnal situaci k nižším soutěžím, kam chodí minimum fanoušků. Některé týmy si také postěžovaly, že bez lidí v arénách pozbývá na významu výhoda domácího kluziště.
„Vím, že to hodně lidí nepřizná, ale mám pocit, že náš tým to měl v začátcích hodně těžké. Bylo obtížné dostat se do zápřahu. Nelze jen tak z ničeho nic nastavit si mentalitu na play-off, když před tím pět měsíců nehrajete. První zápas v prázdné aréně byl strašidelný,“ přiznal hráč z Východu.
Novinkou pro týmy v NHL bylo také setkávání se mezi sebou na hotelech a ve společných prostorách.
„Když se něco událo při utkání a pak dotyčného vidíte na hotelu, nejradši byste ho poslali někam. Ve výtahu si nic neřeknete, ale oba o tom víte,“ uvedl nejmenovaný hokejista.
„Během sérií play-off to bylo těžké, na ledě chcete soupeři utrhnout hlavu. Druhý den se s nimi nebudete družit. Událo se několik zvláštních momentů, spousta odvrácených pohledů,“ doplnil jiný.
S podmínkami v „bublině“ se nejlépe popasovaly dva týmy, ve finále bojující Tampa a Dallas. Předání Stanley Cupu, a tím i konec dvouměsíční izolace pro zbylé výběry, přijde nejpozději 30. září, kdy je naplánován případný rozhodující sedmý zápas.
Plot u jednoho z komplexů:
