Kauza třaskavého zápasu s Rangers: Slavia hasí požár, spáleniště ale zůstane, říká novinář Nosálek

Ten zápas pražské Slavie proti skotským FC Rangers vyvolal bouři vášní na obou stranách. Dá se úvodem shrnout, jak výjimečná ta kauza je v měřítkách fotbalového prostředí? Vymyká se běžným přestřelkám mezi kluby?
Máme spoustu paralel a já myslím, že na jednu takovou zajímavou z Britských ostrovů ještě dojde. To znamená, že to není naprostá výjimka. Takové případy se ve fotbale dějí. Nicméně tento případ je výjimečný tím, jak je profilovaný, jakou má odezvu. Ještě nevíme, jak dopadne. Je medializovaný v mezinárodním měřítku, takže z tohoto pohledu se o jistou výjimku asi jedná.

Když se vrátíme úplně na počátek, v jakém kontextu se ten zápas Slavie proti Rangers hrál? Napovídalo dopředu něco tomu, že půjde o takto vyhrocený souboj?
Já myslím, že ani ne. Na druhé straně my známe ostrovní fotbalovou mentalitu, známe zápasy, které se odehrávají na ostrovech velmi vypjaté atmosféře. Známe i agresivitu anglického a potažmo skotského fotbalu. Víme z minulosti, že nám tato fotbalová mentalita příliš nesedí. Koneckonců se to ukazuje, když třeba mluvím se svým přítelem Antonínem Panenkou, který debutoval proti Skotům někdy v roce 1973. Líčí atmosféru v Hampden Parku, kde naše reprezentační mužstvo hrálo kvalifikační zápas. A říká, že v podstatě jsme tam prohráli právě vinou té atmosféry, agresivity a místy až brutality, která mohla přerůst v jisté zastrašování. A v prostředky, které do sportu příliš nepatří.

Takže z toho hlediska to úplné překvapení nebylo.
To asi ne, protože se dalo čekat, že Skotové na Slavii vyrukují s tímto pojetím hry. Pokud mám mluvit o překvapení, pak je to překvapení z toho, nakolik to přehnali. Mám na mysli samozřejmě hlavně to zranění brankáře Ondřeje Koláře, brutální faul. To jsou prostě věci, který se asi určitě nečekaly.

Pojďme zkusit popsat tedy, co se po tom úvodním hvizdu na trávníku odehrávalo. Slavisté mluví o nebývalé surovosti hráčů Rangers. I ty zmiňuješ, že to byl velmi tvrdý styl hry. Bylo to tedy nebývalé na poměry klasických utkání Evropské ligy?Bylo to samozřejmě naprosto nebývalé, protože ne v každém zápase utrpí někdo zranění jako Ondřej Kolář. Zranění, které mohlo ohrozit jeho fotbalovou kariéru, pokud by to nedopadlo dobře. A já mu přeji jen to nejlepší samozřejmě. Protože proražená čelní kost u brankáře, to je zranění velmi vážné.

Původně to odnesl 10 stehy, ale dnes víme, že Ondřej Kolář podstoupí vyšetření ve střešovické nemocnici a že konzilium lékařů bude dále rozhodovat o tom, co s tím zraněním podniknout. Zatím se mluví o tom, že operace není nutná, že by ta proražená nebo zlomená kost měla srůst sama od sebe. Uvidíme, jak to dopadne. Nicméně z tohoto pohledu na tvoji otázku zní odpověď: bylo to naprosto nečekané a naprosto za hranou.

Pak přišla 87. minuta, kdy přibíhá slávistický hráč Ondřej Kúdela k hráči Rangers Glenu Kamarovi. Co se stalo v ten okamžik na hřišti? Víme to, s tím několikadenním odstupem?
Já jsem si několikrát pouštěl ze záznamu ten vypjatý okamžik. A musím říct, že když se na to podívá nezaujatý pozorovatel, natož skotský nebo anglický fotbalový fanoušek, to, co vidí, Slavii opravdu nepomáhá. Vidíme, že Kúdela si jakoby poťouchle volá toho Kamaru. Nevíme, proč si vybral zrovna hráče černé pleti, ale samozřejmě mu to nepomáhá. Že k němu jde, naklání se mu až k uchu s rukou u úst, i tomu samozřejmě nepomáhá, a něco mu pošeptá. A co je pro mě zásadní a co Slavii skutečně nepomůže a už vůbec ne Kudelovi při jeho vysvětlování, to je reakce nejen samotného Kamary, toho černého Fina, ale i jeho spoluhráče z Jižní Afriky, tedy také hráče černé pleti Bongani Zungua. Oba po tom Kúdelově velmi krátkém našeptávání náhle jakoby odskočí se stejně zděšeným výrazem. A ten je velice autentický. Takže, jak říkám, toto Kúdelovi příliš nepomáhá.

A když se na to podívá nezaujatý pozorovatel, tak jeho vysvětlení, které zase podle mě příliš neobstojí z toho jazykového nebo gramatického hlediska, je jaksi mimo mísu, abych tak řekl.

Podle tvrzení Slavie ten střet mezi oběma týmy neskončil se závěrem utkání. Co všechno se dělo pak?
Existují dva výklady dvou stran, které jsou od samého začátku, tedy konfliktu mezi Kúdelou a Kamarou, do jisté míry protichůdné. Naše strana tvrdí, že Kúdela s Kamarou byl delegáty UEFA pozván do útrob stadionu, aby se vše vyřešilo, aby si to vyříkali. A že při té návštěvě Kamara fyzicky napadl Kúdelu, udeřil ho pěstí. Nevím, jestli jednou nebo víckrát. A Kúdela údajně utrpěl krvavé zranění. 

Jestli se to skutečně takto stalo nebo ne, to nevíme. Protože Rangers, pokud vím, k tomu mlčí a je to zcela na delegátech UEFA a na takzvaném „venue directorovi“, tedy jakémusi šéfovi na stadionu. Ti byli údajně tomu incidentu v útrobách stadionu přítomni a měli vše zanést do zprávy, kterou teď studuje UEFA.

Takže v tuto chvíli to zůstává v rovině tvrzení proti tvrzení...
Od začátku jak v tom konfliktu samotném, řekl bych, že je to přesně v této rovině. Máme tady dva názory: Rangers ten svůj velmi, řekl bych, umně přiživuje ústy svých šéfů, protože jakoby tlačí na UEFA, aniž říkají: „Je třeba obvinit Kúdelu.“ Podle jejich tvrzení je třeba případ dovést do úplného konce, vyšetřit ho.

A jestli se to nestane, a to je právě to, co mně připadá zajímavé, tak to podle nich znamená, že UEFA dává zelenou rasismu. Neboli Rangers neříkají explicitně, že Kúdela musí být potrestán, protože je rasista, respektive jeho výrok byl rasistický. Ale vlastně to v podtextu naznačují.

Oba kluby se postavily za své hráče. Slavie stojí za hráčem Kúdelou, zároveň mluví o tom, že to pozápasové údajné napadení bylo připravené, že podala trestní oznámení. Naopak Rangers a tamní trenér stojí za Kamarou. Reagovaly oba kluby adekvátně té situaci?
Já bych řekl, že ano. I když samozřejmě některé výroky, i šéfů Slavie, konkrétně předsedy představenstva Jaroslava Tvrdíka, asi Kúdelovi příliš nepomohly. Mám na mysli to, že Kúdelu zná pan Tvrdík jako jednoho z nejslušnějších nebo nejinteligentnějších hráčů.

To nemohu popřít ani já, také považuji Ondřeje Kúdelu za slušného člověka a jedno z těch ne-li nejinteligentnějších, tak inteligentnějších hráčů Slavie Praha. Vůbec ho nepodezírám z rasismu, ale my opravdu nevíme, co se v tu chvíli stalo. A jak jsem říkal, z toho, co je vidět na záznamu, nikoliv slyšet, ten obrázek nenahrává jeho výkladu a potažmo výkladu Slavie.

Můžeme udělat malou odbočku a říct něco bližšího o hlavních postavách toho příběhu, a sice konkrétně o záložníkovi Rangers Glenu Kamarovi a také o Slávistovi Ondřeji Kúdelovi. Co je to za hráče? Jaké postavení mají ve svých týmech?
No, je to tak trošku bizáro, lingvistické a komunikační. Když si vezmete, že na jedné straně toho konfliktu je český fotbalista, který nikdy nehrál v zahraničí a předpokládám, že angličtinu nepochytil v Kazachstánu, kde v roce 2014 půl roku hostoval. Jinak, pokud vím, hrával jen za české kluby. Samozřejmě nevím, jestli má takový jazykový talent, že byl schopen ve škole anebo nějakým samouckým způsobem angličtinu nastudovat natolik, aby byl zběhlý v konverzaci na mezinárodním poli. A na druhé straně máme Fina černé pleti, Glena Kamaru, který se ve Finsku narodil, konkrétně v Tampere a který rodinnými kořeny patří západní Afriky. Jeho rodiče pocházejí ze Sierra Leone. Takže možná i jeho angličtina už je asi na jiné úrovni, když už je řadu let v Anglii a živí se tam fotbalem. Nicméně v tom vypjatém okamžiku - sice na prázdném stadionu, kde je vlastně slyšet každé slovo - ve velkých vášních, které tam planou, kdy hráči na sebe pořvávají, strkají se a dojde tady k této diskuzi, je jasné, že těžko můžeme odhadnout, co kdo skutečně řekl, a že tady bude stát tvrzení proti tvrzení. Ale ty se ptáš na ty dva fotbalisty. Ondřej Kúdela je z té slavné generace, která v roce 2007 jako generace hráčů do 20 let získala stříbrné medaile na MS v Kanadě. Takže dnes, kdy je mu třiatřicet, vlastně je na vrcholu své kariéry. Poměrně pozdě se dostal do reprezentace, nicméně ve Slavii i v reprezentaci patří mezi opory týmu a vůdce.

Tady možná bych zmínil, že jako zástupce kapitána by určitě, pokud to nemá Slavie ve svých interních stanovách měl být schopen se domluvit v cizí řeči. Slavie už za první republiky měla ve stanovách to, že kapitán a jeho zástupce musí umět alespoň jednu světovou řeč, aby věděli, co jim říká rozhodčí a byli schopni se domluvit i mimo trávník. Nevím, jestli to je dnes ve stanovách nebo nařízeních. Nicméně Kúdela patří mezi tahouny týmu po sportovní stránce i mezi vůdce jakožto zástupce kapitána.

A Glen Kamara je finský reprezentant. Myslím, že má na kontě sedmadvacet startů za tuto zemi a je odchovanec akademie Arsenalu. Bohužel pro Slavii, která teď dostala v losu do dalšího kola evropského poháru Evropské ligy právě slavný Arsenal. Takže ten problém se v jeho případě, a bohužel i pro Kúdelu a Slavii, přelévá ze Skotska do fotbalové Anglie. A já už čtu na různých sociálních sítích a ve vyhlášeních na internetu, že se to fanoušci Arsenalu chystají Slavii řádně opepřit. To znamená, že ať už bude závěr jakýkoliv, se Slavií se toto ještě dlouho potáhne. Ale ty ses ptala na toho Kamaru. V roce 2012 přišel do Arsenalu, do roku 2015 byl v jeho akademii. Nikdy za klub ale neodehrál žádný ligový zápas, odešel na dvě hostování do slabších anglických klubů a potom někdy, myslím v roce 2017, se vydal do Skotska, kde hrál za Dundee a skončil v Rangers. Dá se říct, že je hvězdou finské reprezentace a oporou Rangers.

Abychom úplně dokreslili obrázek z toho hřiště, ještě jsme nezmínili postavu izraelského rozhodčího Orela Grinfelda. Někteří komentátoři kritizovali jeho postup za to, že nebyl dostatečně průrazný, že na ty surovosti, které se odehrály vůči týmu Slavie, neodpovídal pádně. Z tvého pohledu je to oprávněná kritika?Ano, myslím si, že ano. A myslím si, že by jistě nedošlo k takovému průběhu a brutalitám na hřišti. A koneckonců i k tomu konfliktu mezi Kúdelou a Kamarou, kdyby ten zápas rozhodoval rozhodčí z „fotbalovější“ země, než je Izrael. Kdyby to byl Němec, kdyby to byl řekněme třeba i Turek, případně Angličan nebo Francouz, myslím si, že by svou autoritou působil na hráče Rangers mnohem víc. A nedopustil by tak brutální hru, jaké byli svědky. Myslím si, že zejména v úvodu nenasadil ten izraelský rozhodčí patřičně přísný metr, aby umravnil především hráče Rangers v těch brutalitách, jakých jsme byli svědky.

Už několikrát jsi narazil na různý jazykový a kulturní kontext, ze kterého jednotliví aktéři celé kauzy pocházejí. Asi by se dalo říct, že samostatnou kapitolu toho příběhu tvoří reakce českého publika, klubů, fanoušků na ta obvinění z rasismu. Mám teď na mysli všechny ty reakce, které se tu od pátku strhly. Ty sleduješ český i ostrovní fotbal dlouhá léta, dlouho jsi v Británii žil, můžeš vysvětlit tamní kontext? Jakou váhu ve Skotsku a obecně v britském fotbale možné rasistické výpady mají?
Řekl bych, že se vinou toho konfliktu mezi Kúdelou a Kamrou celý problém přesunul do úplně jiné roviny. Na jedné straně tady jistě máme brutální hru, těžké zranění českého gólmana atd. Ale jakmile do toho vstoupil tento konflikt s údajně rasistickým podtextem, tak to začalo mít úplně jiné grády. A vlastně se přestalo mluvit o té zápasové minulosti, o té agresivní a místy až brutální hře Rangers. Všechno najednou směřuje k tomu jednomu, k tomu konfliktu mezi Kúdelou a Kamarou. Ale když jsi nakousla lingvistiku, já bych možná ještě dodal, že moc přesvědčivě nezní vlastně ani to Kúdelovo vysvětlení. Já si myslím, že to, co říká, že řekl Kamarovi, vlastně v angličtině ani moc neobstojí. Protože když vezmeme to hrubé vulgární slovo začínající na „ef“ a končící na „ing“ a za ním zařadíme úplně neutrální „guy“, což znamená chlapík, chlápek, kluk, člověk, cokoliv, tak to anglickému nebo potažmo angloamerickému uchu vůbec nezní. To, co Kúdela podle svých slov řekl, se používá v úplně jiném kontextu. Říkají si to přátelé, kdyby se to eufemisticky přeložilo do češtiny, tak třeba v případě: „Ty parchante jeden, ty máš takový štěstí, ty jsi vyhrál v loterii!“ Anebo se to říká v hněvivém tónu, ale potom spíš ve třetí osobě. Nikoliv „you are“, tedy „ty jsi“, ale „this“. A teď následují tahle dvě slovíčka, tedy „ten parchant“. Takže buď Kúdela skutečně není angličtinářsky zcela na výši anebo prostě vysvětluje něco, co je prostě z toho britského, anglofilního pohledu neúnosné. Neobstojí to, protože ten vulgarismus si přímo říká o nějakou nadávku. Já mám jeden paralelní příklad z historie anglického fotbalu. Týká se přímo tehdejšího kapitána Chelsea a národního mužstva Johna Terryho. Je z roku 2011. A John Terry tehdy údajně urazil hráče černé pleti při ligovém zápase proti Queens Park Rangers.

Ten kluk se jmenoval Anton Ferdinand, byl to mladší bratr pozdějšího také kapitána, černého kapitána anglického národního mužstva, Ria Ferdinanda. A tam právě, když už ilustruji ten lingvistický výklad, padlo něco mnohem ostřejšího. To slovo na „f“, pak následovalo „black“, tedy „ty černej“ nebo „černá“, a slovo, které v češtině začíná na „p“. Tehdy to dokonce zachytily i videokamery, takže John Terry se nemohl vymlouvat, že ta slova nevypustil z úst. Nicméně on při vyšetřování řekl, že ta slova sice použil, ale použil je v reakci na obvinění, že je řekl, takže vlastně jen citoval toho černého hráče.

Nicméně John Terry, pro něho to mělo velmi těžké následky. Dostal čtyřzápasový distanc a obrovskou pokutu, 220 000 liber, což je nějakých 6 milionů korun nebo šest a půl. A ještě potom následně přišel o kapitánskou pásku v anglickém národním mužstvu. Takže nevím, jestli odpovídám na tvou otázku, ale řekl bych, že tím, že se ten problém překlopil do úplně jiné roviny a má ohromnou publicitu a ohromnou podporu britských, to jest anglických a skotských fotbalových fanoušků. Takže ještě dlouho bude jednak v médiích znít a obávám se, že ještě dlouho bude Slavii škodit. Nejen v těch nadcházejících dvou zápasech Arsenalu se Slavií, jak jsem naznačoval. I když se ten případ dořeší na UEFA, myslím si, že neskončí potrestáním Ondřeje Kúdely, protože dojde k tomu, že to tvrzení proti tvrzení a nelze nic dokázat. Ale přece jen zůstane ta pachuť.

Funkcionáři Slavie teď hasí požár a po něm vždy zbyde spáleniště. A to, obávám se, možná i na léta zůstane spojené vlastně jako nálepka se jménem Slavie. Přitom víme, že Slavie už v roce 1892, když vznikala, tak podle stanov byla všem otevřená. Že je to všechno, jen ne nějaký rasově, nábožensky nebo jinak agresivní klub.

Z toho vyplývá z toho, že v ostrovním fotbale se problém rasismu řeší dlouhá léta a citlivost na něj je tam velmi vysoká. Jak velkou problematičnost rasismu přikládají kluby v Česku? Vracím se k té reakci, kterou to tady vyvolalo. Dá se říct, že české kluby, spolky, funkcionáři atd. dělají dost pro to, aby se rasistické projevy neobjevovaly? Protože ještě víme, že vzápětí po rozeběhnutí této kauzy skupinka z řad tzv. slávistických ultras zveřejnila na internetu fotku, kde drží transparent s otevřeně rasistickou urážkou na adresu hráče Rangers Glena Kamary.
Opravdu nic nemohlo Slavii uškodit víc než ta zveřejněná fotka na sociálních sítích. Ona už samozřejmě zmizela. V ohlasech, které mám, se ukazuje, že my jsme stále skotskými a anglickými fanoušky umísťováni kamsi na Balkán, kde je to prostředí velmi nekultivované. A já si myslím, že i tak si na to musíme dívat. Fotbal je jen jednou z výsečí společenského života a zrcadlí vlastně kulturní úroveň celé společnosti. A jestliže jsme tady měli v osobě pánů Pelty a především Berbra dvě kriminální figury, téměř z galerky, kteří tomu fotbalu vládli, tak si každý může udělat obrázek o tom, nakolik asi se dodržovala opatření, případně instrukce z FIFA nebo z UEFA. Nakolik vážně byly míněny všelijaké kampaně. Já jsem také slyšel na fotbalových stadionech různá hlášení stran rasismu. Viděl jsem protirasistické spoty v ČT a dalších sdělovacích prostředcích. Ale pak jsem jako sváteční fotbalový divák přišel před několika lety třeba na Slavii, kde se ze sektoru hostí z plna ozývalo ve stovkách těch hrdel „Jude, Jude Slavie.“ Myslel jsem si, že rozhodčí v tu ránu hvízdne do píšťalky a ukončí zápas. A řekne: „Jdeme domů, v takové atmosféře my nebudeme hrát.“ Ale byl jsem hrozně naivní. Pokud se na některém zápase hra přerušila a rozhodčí varoval fanoušky, tak možná s tím efektem, že hlasy byly utlumenější, ale ozývaly se dál. A vlastně všichni zavírali oči a uši a všichni jsme dělali, jakože se nic nestalo. Ale ono se samozřejmě děje.

Takže se dá říct, že v českém fotbalu je rozhodně co dohánět, co se týče debaty o rasismu a vůbec bránění tomu, aby rasistické poznámky zaznívaly ze strany fanoušků i na hřišti?
Určitě, a to nejen ze strany prevence. Ale já si myslím, že by se mělo víc dbát i na přísné postihy. Příliš nevěřím, že kluby mají upřímný zájem, nebo až dosud měly upřímný zájem, vytahovat prostřednictvím namontovaných videokamer konkrétní lidi, usvědčit je a především je exemplárně potrestat. Protože já si myslím, že pro ty ultras není tvrdšího trestu než třeba i doživotní zákaz vstupu na fotbalové stadiony. Dokonce ani trest vězení není pro ně tak tvrdý. Tím, co dělají, žijí celý týden a potom si své frustrace a svůj primitivismus jdou v sobotu nebo v neděli vylít, abych tak řekl, na fotbalový zápas. Takže to je potrestá mnohem víc. A myslím si, že ani v postizích se nedělá dost.