Některé azylové domy hlásí plný stav, propuštěným vězňům stelou alespoň na židlích
Azylová zařízení na Karvinsku přijímají první propuštěné vězně. Někde už mají plno, protože v zimě kapacitu zaplnili bezdomovci, a tak odsouzeným třeba poskytnou alespoň pár židlí, aby mohli přespat v teple.
Tak tomu bylo i v Slezské diakonii v Karviné. Noclehárnu už měli plnou a tak výjimečně otevřeli i denní centrum. Ve společnosti dalších chlapů tu v malé místnosti u stolu usedl i čerstvě propuštěný pětačtyřicetiletý Stanislav Liška.
„Protože jsem neměl kam jít. Já jsem zaprvé vůbec nečekal, že budu propuštěný,“ vysvětluje Liška. Možnost využít služeb diakonie mu prý doporučil kurátor. Moc jiných variant se mu nenabízelo, protože nemá vyřízený občanský průkaz.
Azylové zařízení je už tak plné, že tady kvůli amnestii museli trochu improvizovat.
„Zaznamenali jsme asi dva případy, kdy se vrátili z vězení a neměli kam jít s tím, že zas je zimní období a máme plno, tak jsme museli udělat takovou výjimečnou situaci, že jsme nechali otevřené denní centrum přes noc a nechali jsme je prozatímně tam, než se situace vyřeší, než třeba půjdou na azylový dům nebo na nějakou ubytovnu,“ říká Filip Švehelka ze Slezské diakonie.
Podle Švehelky je to lepší, než aby propuštění vězni museli venku přes noc mrznout. V diakonii počítají s tím, že teď budou přestupní stanicí pro lidi, kteří se ze světa za mřížemi nečekaně dostali na svobodu.
Stanislav Liška si v ostravské věznici Heřmanice odpykával desetiměsíční trest za drobné krádeže. Zdá se, že ani teď, když už sedí v teple azylového zařízení, mu úplně nedochází, co se v posledních dnech stalo. A hlavně co s ním teď bude.
„Každou chvíli to přeskakovalo, na koho se to vztahuje a na koho ne. Nikdo nevěděl. Já jsem třeba byl v těch Heřmanicích, tam prakticky do pěti hodin nebyl propuštěný nikdo, tam se to začalo propouštět v noci, já jsem se také dostal ven až v jednu hodinu v noci,“ říká Liška.
Po propuštění z Heřmanic odjel nejdříve za svým kurátorem. „Strávil jsem osm hodin u kurátora a potom mi pan kurátor pomáhal, řekl mi, kam má jít, jak se orientovat,“ popsal Liška.
Úřady na Karvinsku jsou připravené lidem jako je Stanislav Liška pomoci s vyřízením dokladů i dalších nezbytností.
