Středočeský kraj:
prestižní volební kolbiště s nejbohatšími regiony i ‚vnitřními Sudety‘

Na jedné straně bohatý a životem pulzující prstenec obcí kolem Prahy, na druhé straně pozapomenutá periferie potýkající se s horší dopravní dostupností nebo třeba s nedostatkem zubařů. I takové jsou střední Čechy, největší, nejlidnatější a vnitřně velmi různorodý kraj. Jak vyplývá z analýzy iROZHLAS.cz a Radiožurnálu, tato rozrůzněnost je vidět také na volebních výsledcích. Kde se daří, tam lidé častěji volí současné vládní strany, a naopak.

Praha 2. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Pokud byste se vydali z Krtů na Rakovnicku do Čáslavi, bude vám cesta napříč Středočeským krajem trvat dva dny chůze. Jako jedna homogenní část země vám to ale určitě nepřijde.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vyřešení dopravní dostupnosti je pro Středočeský kraj klíčové, ovlivňuje preference voličů, říká politolog. Poslechněte si celý předvolební Speciál

Středočeský kraj je vnitřně mimořádně rozdělený a plný rozporů. „Na jedné straně máme bohaté a rychle se rozvíjející obce kolem Prahy a na druhé straně ukázkové vnitřní periferie na hranicích kraje, odkud to mají lidé daleko do Prahy i do jiných velkých měst,“ popisuje politolog Jakub Lysek z Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého, který se zabývá datovou analýzou, lokální a regionální politikou a volebním chováním.

První část třináctidílného předvolebního seriálu Kraje 2024 se věnuje právě středním Čechám, které jsou rozlohou i počtem obyvatel největším českým krajem. Žije v něm bezmála milion a půl obyvatel. Vlivem stěhování lidí k Praze i z Prahy ale nadále roste a jeho pozice nejlidnatějšího regionu tak bude dále sílit.

Pro kraj je hlavní město na každodenní bázi klíčovým partnerem a zároveň i soupeřem. Praha je totiž jeho správním centrem, středočeský krajský úřad sídlí na pražském Smíchově, funguje ale samostatně.

Hranici mezi středními Čechami a Prahou každodenně oběma směry překračují statisíce lidí a právě bezprostřední okolí hlavního města symbolizuje rychlý rozvoj středních Čech.

„V okolí Prahy sledujeme proces suburbanizace. Bohatší a vzdělanější lidi se stěhují do okolí Prahy a často tam zakládají rodiny,“ vysvětluje politolog Lysek. Tento bohatý prstenec obepínající Prahu je mimořádně dynamická a rostoucí část republiky, která potřebuje neustálé investice do infrastruktury, aby dokázala přírůstky obyvatel obsluhovat.

„Podpora stran dnešní vládní pětikoalice dosahuje nejvyšších hodnot v zázemí jader metropolitních regionů, v tomto případě Prahy. Jedná se o tzv. překotně rostoucí ORP (obce s rozšířenou působností), primárně demograficky, co do výstavby i podílem lidí s vysokoškolským vzděláním,“ popsal sociální geograf Ondřej Slach z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity.

‚Vnitřní Sudety‘

Toť jedna tvář Středočeského kraje, pro jeho plné pochopení je ale třeba zamířit i na jeho vnější okraje. „V těchto místech jsou často malá města, kterými když projíždíte, tak vypadají podobně zanedbaně jako třeba na Jesenicku,“ přibližuje Lysek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ve Zruči nad Sázavou se po pěti letech povedlo sehnat nové zubaře, otevřeli hned tři ordinace. Informace přináší reportérka Věra Hájková

Tyto „vnitřní Sudety“ jsou řidčeji osídlenou krajinou menších měst a vesnic, často hůře dopravně dostupné a s chybějící či nedostatečnou infrastrukturou.

V těchto opomenutých periferních regionech tak chybí třeba zubaři. V pětitisícové Zruči nad Sázavou na pomezí Středočeského kraje a Vysočiny čekali místní pět let na náhradu za zubaře, kteří odešli do důchodu.

Město ordinace zrekonstruovalo za deset milionů korun, radnice by za přilákání stomatologů dala i mnohem více. Podobně tak město hledalo i pediatra, hlásila v loňském roce reportérka Českého rozhlasu Věra Hájková.

Voličské chování

Vnitřní rozštěpení kraje se odráží ve volebním chování Středočechů a je měřitelné například indexy destabilizující chudoby a socioekonomického znevýhodnění. Destabilizující chudoba se projevuje exekucemi, bytovou nouzí rodin a životem v sociálně vyloučeném prostředí. Socioekonomické znevýhodnění nižším vzděláním a nezaměstnaností.

Zisky stran současné vládní pětikoalice (ODS, STAN, TOP 09, Piráti a KDU-ČSL) a opozice (ANO, ČSSD/SOCDEM, KSČM a SPD) v krajských volbách 2020 ve Středočeském kraji s těmito indexy korelují. Čím vyšší hodnoty chudoby a znevýhodnění, tím větší podíl hlasů pro současné opoziční síly. Naopak čím se regionu daří lépe, tím spíše volí současné vládní strany.

„Korelace mezi demografickým, sociálním a ekonomickým staven a podporou/nepodporou opozice/pětikoalice je silná. Existující vzorce naznačují, že ‚geografie nespokojenosti‘ má relevanci pro kontext Česka a neměla by být opomíjena,“ upozorňuje sociální geograf Slach.

A tak v mikroregionech kolem Černošic, Říčan a Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi získaly před čtyřmi lety strany dnešní vládní pětikoalice dohromady přes 70 procent hlasů. Naopak nejslabších zisků dosáhly ve vnitřních periferiích: v Čáslavi, Rakovníku, Hořovicích a Slaném. I v těch ale součet jejich podpory neklesl pod 50 procent.

Nejlepší a nejslabší výsledky bloku ANO, ČSSD, KSČM a SPD pak byly opačné, nejnižší kolem Prahy a nejvyšší na vnějších hranicích Středočeského kraje.

STAN, ODS, ANO a ti další

Vyhrát a řídit největší a nejlidnatější kraj bylo vždy pro politické strany prestižní záležitostí. Že to však nemusí dopadnout vždy nejlépe, ví dobře David Rath, který ani nedokončil své čtyřleté období v čele kraje a v květnu 2012 byl i se sedmimilionovým úplatkem v krabici od vína zatčen a jeho politická kariéra tím de facto skončila.

Zatím poslední krajské volby ve středních Čechách před čtyřmi lety vyhráli Starostové před druhou ODS a třetím ANO. Krajskou radu v čele s hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) složili s občanskými demokraty, Piráty a Spojenci (TOP 09, Hlas a Zelení). V opozici zůstalo jediné hnutí ANO.

Pro Starosty jsou střední Čechy tradiční baštou, jde o domovský region lídra Starostů Víta Rakušana, ve volbách 2016 zde byli druzí, v roce 2020 zvítězili.

Pecková prestižní post středočeské hejtmanky obhajuje a dle loňského šetření agentury STEM/MARK patřila mezi nejlépe hodnocené hejtmany. Tři procenta respondentů hodnotilo vedení kraje velmi dobře a dalších 44 procent spíše dobře.

Zároveň patřila mezi nejméně známé hejtmany. Že ji zná, odpovědělo 44 procent respondentů.

„Kraj je pro některé lidi imaginární jednotka, která pro ně není tak uchopitelná jako obec, okres či stát. Některým se například špatně posuzují hranice takového území či pravomoci krajských představitelů. Ne příliš vysoká je dlouhodobě také účast v krajských volbách,“ osvětlil pozadí průzkumu Jan Burianec ze STEM/MARK.

Středočeský kraj je jedním ze čtyř, kde se podařilo ODS, TOP 09 a KDU-ČSL vytvořit trojkoalici Spolu. Vede ji místopředseda Sněmovny Jan Skopeček, který přitom na výkonné radě ODS před evropskými volbami hlasoval proti společnému postupu.

V letech 2016–2020 kraj vedla Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), která ale jako hejtmanka čelila kritice za to, že dala služební auto do užívání svému manželovi, dávala nestandardní odměny „VIP úředníkům“ nebo podala trestní oznámení na záchranářku, která kritizovala nedostatek roušek.

Letos tato novopečená europoslankyně kandiduje ze šestého místa kandidátky, lídrem je poslanec ANO Tomáš Helebrant a na posledním místě kandidátky i stínový premiér Karel Havlíček.

„ANO doplňuje relativně nevýrazného lídra známějšími tvářemi. Havlíček určitě nekandiduje s cílem stanout v čele kraje, stát se hejtmanem nebo náměstkem. Dá se předpokládat, že jeho celostátní známost povede k tomu, že se prokroužkuje na vyšší místo. Tím ale pomůže celé kandidátce,“ popsal tuto taktiku politolog z Metropolitní univerzity Petr Just.

Zástupci současné krajské koalice opakují, že chtějí ve spolupráci na půdorysu celostátní vlády pokračovat, a to přestože to mezi Starosty a ODS skřípalo i kvůli zakázkám na údržbu silnic, jak v minulých měsících popisovaly iROZHLAS.cz a Radiožurnál.

Politolog z Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček ale upozorňuje, že se dá čekat, že do krajských zastupitelstev letos pronikne více subjektů, i kvůli tomu, že letos na spojování do předvolebních koalic vsadily vládní, opoziční i mimoparlamentní partaje.

„Pravděpodobně uvidíme mimořádně pestrou podobu krajských zastupitelstev. Vznik koaliční většiny tak bude v roztříštěné mozaice těžký, což povede k tomu, že politicky to bude někdy napříč linií vláda-opozice,“ popsal.

Mladoboleslavská škodovka

Velká vnitřní rozrůzněnost největšího českého kraje je vidět i na tom, v jakém sektoru hospodářství jsou Středočeši zaměstnaní. V tom primárním – zemědělském – v kraji vyniká jižní a jihovýchodní část kraje hraničící s jižními Čechami a Vysočinou.

V sekundárním sektoru, tedy průmyslu či stavebnictví, jednoznačně dominuje Mladá Boleslav a Mnichovo Hradiště. V sektoru služeb a znalostní ekonomice pak bohatší regiony kolem Prahy.

Voličské tendence Středočechů se přes sociodemografické změny nijak zásadně neproměňují. Praha a její zázemí je dlouhodobě baštou pravice a liberálnějších stran, zatímco oblasti na okraji středních Čech vždy volily spíše levicověji.

Západně a severozápadně od Prahy, na Rakovnicku či ve Slaném a v okolí, historicky bodovali Sládkovi krajně pravicoví republikáni nebo komunisté, dnes ANO a SPD. Starostové jsou v kraji tradičně nejsilnější na Kolínsku, kde byl starostou jejich předseda Vít Rakušan. Pokud někde získávají podporu lidovci, bylo to v zemědělských oblastech na jihu a jihovýchodě kraje při hranicích s Jihočeským krajem a Vysočinou.

Na Mladoboleslavsku pak v letošních evropských volbách nadprůměrně bodovala koalice Přísahy a Motoristů, jejíž hlavní programový bod byl boj proti zákazu aut se spalovacími motory. Ta v minulých volbách ještě nekandidovala.

Podle politologa Lyska je tento region příkladem toho, že vysoké příjmy nevylučují volbu populistických stran. „Mladoboleslavsko ve statistikách vypadá dobře, je tam vysoké HDP, vysoké platy, ale neprojevuje se to v měkkých nebo subjektivních socioekonomických ukazatelích jako je životní spokojenost nebo kvalita života,“ popsal.

V mladoboleslavské škodovce pracuje dle výroční zprávy bezmála 27 tisíc zaměstnanců a zcela dominuje trhu práce v okolí. Průměrný měsíční výdělek zaměstnanců Škody Auto ve výrobě a na dalších pozicích ohodnocených podle tarifů loni dosáhl bezmála 70 tisíc korun. Své zaměstnance si tak má problém udržet tamní státní správa, ředitelé škol i další.

„Stále se tady po restauracích hledají lidé. Kuchaři do Škodovky odchází vařit, nebo pracovat na linku, protože mají volné soboty a neděle a platy mají možná ještě větší než v restauracích,“ popsal před několika lety pro Český rozhlas situaci v regionu podnikatel v pohostinství Milan Hofmann.

Jakub Grim, Jan Boček, Petr Kočí a mst

Související témata: Petra Pecková, STAN, ODS, koalice Spolu, ANO 2011, Piráti, SPD, Jaroslava Pokorná Jermanová, Tomáš Helebrant, Jan Skopeček, Středočeský kraj, Krajské volby 2024, Kraje 2024, Krajské a senátní volby 2024