Foto: Toy Box
Uhlíkovou stopu bohatých navyšuje cestování, chudých vytápění. Spočítejte si tu svoji
- Naprostá většina Čechů bere změnu klimatu vážně, 63 % navrhuje začít s jejím řešením hned. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu pro Český rozhlas.
- Obavy převládají ve všech společenských vrstvách. Výraznější rozdíly jsou zato v tom, v jaké míře a čím konkrétně členové různých tříd k emisím CO2 přispívají, a jak je můžou zasáhnout případná opatření.
- Porovnejte svoji uhlíkovou stopu s ostatními příslušníky stejné třídy v unikátní kalkulačce.
Sociologové z agentur PAQ Research, STEM a CVVM změřili v reprezentativním výzkumu pro Český rozhlas uhlíkovou stopu, kterou Češi a Češky vytvářejí spotřebou elektřiny, vytápěním, pozemní i leteckou dopravou a spotřebou jídla. Protože probíhal na stejném vzorku respondentů jako předloňský výzkum struktury české společnosti Rozděleni svobodou, odhalil mnoho podrobností: jak se liší typická velikost uhlíkové stopy členů různých společenských tříd, jak to souvisí s jejich postoji ke klimatické krizi a jakými způsoby mohou různé skupiny zátěž CO2 snižovat.
Ač se Česko řadí mezi menší státy, s 9,8 tunami CO2 na hlavu jsme v roce 2017 měli páté nejvyšší emise skleníkových plynů v Evropské unii a dvacáté na světě. Přibližně polovina z tohoto čísla leží mimo přímý vliv jednotlivců, tvoří ji emise z průmyslu, pracovišť a dalších oblastí, které výzkum nezkoumal. Zaměřil se hlavně na tu část, kterou lidé přímo ovlivňují svým spotřebním chováním a životním stylem.
Tu část své uhlíkové stopy, o které sami přímo rozhodujete, můžete přibližně vyčíslit díky unikátní kalkulačce. Spolu s výsledkem vám ukáže, jak si vedete ve srovnání se zbytkem společnosti i svými sousedy. Výpočet probíhá jen na vašem počítači a zadané informace se nikam neodesílají ani dál nezpracovávají.
Výzkum ukázal, že v otázce, zda se klima mění, jsou Češi jednotní: kladně odpovědělo 85 % dotázaných. Na tom, jak a zda vůbec situaci řešit, už ale mezi nimi taková shoda není: dopady klimatické změny na Česko vnímá jen pětina dotázaných. Konkrétně mluví o suchu, umírání lesů a proměnách krajiny.
Podle zapojených výzkumníků se navíc budou nálady obyvatel měnit podle toho, jakým způsobem a do jaké míry se jich dotknou případná politická opatření brzdící změny klimatu. Například ekologické daně, která by nerovnoměrně zatížily nejchudší, můžou vytvořit ve společnosti napětí.
Rozděleni svobodou
Výzkum uhlíkové stopy navazuje na předloňský projekt Rozděleni svobodu, který zkoumal uspořádání české porevoluční společnosti. V něm tým sociologů napříč institucemi definoval šest skupin obyvatel podle jejich příjmů, majetku a kontaktů. Pokud chcete vědět, do které ze sedmi současných společenských tříd by výzkumníci zařadili právě vás, zjistíte to v naší starší aplikaci.
Mírně skeptičtější jsou v současnosti lidé spadající do takzvané zajištěné střední třídy a pak nejchudší lidé ze strádající střídy. Naléhavě naopak klimatické změny vnímají lidé, které sociologové charakterizují jako nastupující kosmopolitní třídu. Tedy lidi mladší, vzdělané, s dobrým zaměstnáním, ale zatím ještě bez velkých majetků. Mezi zajištěnými je klimaskeptiků bezmála třetina, v nastupující kosmopolitní třídě ani ne pětina.
Mnohem výrazněji než svými postoji se jednotlivé společenské třídy liší samotnou uhlíkovou stopou. Dílčí rozdíly jsou v její velikosti, zásadní v její struktuře.
Nevětší zátěž představuje životní styl dvou nejlépe zajištěných společenských tříd, tedy už zmíněných střední i kosmopolitní nastupující (zástupců elitní třídy má Česko tak málo, že je výzkum Rozděleni svobodu nezachytil, pozn. red.).
„Jejich individuální uhlíková stopa ve zkoumaných oblastech se pohybuje kolem 5500 kg CO2 na osobu a rok. Ostatní třídy mají zatížení přibližně o 1000 kg nižší,“ říká sociolog Prokop. Oproti chudším třídám více emisí vyprodukují při cestování. Lidé z kosmopolitní třídy častěji létají, ti ze zajištěné střední zase více jezdí autem.
Změna klimatu
Od roku 1880 stoupla podle dat NASA průměrná teplota na Zemi o 1 °C a oteplování se stále zrychluje. Na vině jsou skleníkové plyny vypouštěné do atmosféry člověkem, zejména oxid uhličitý (CO2) a metan.
Teplota roste rychleji na souši a na severní polokouli, Česko se za posledních šedesát let ohřálo o 2 °C.
Víc energie v atmosféře přináší častější výkyvy v počasí, chladné i horké. Svět proto čelí suchu, neúrodě, migraci či vymírání živočišných druhů, což se dotýká i Česka.
Většina států se zavázala udržet nárůst teploty po 2 °C, cestou má být omezení spotřeby fosilních paliv a další reformy průmyslu, zemědělství i celé ekonomiky.
K omezení své uhlíkové stopy a v důsledku i zpomalení klimatické změny mají podle sociologů největší prostor právě ti nejlépe zajištění. „Na rozdíl od zbytku společnosti se mohou výrazněji omezit právě v létání i používání auta,“ vysvětluje Prokop.
Výrazně menší stopu mají přitom ti, kteří berou změnu klimatu velmi vážně – asi o 1000 kg CO2 na hlavu ročně ve srovnání s těmi, kteří o její vážnosti pochybují. „Neplatí klišé, že klima víc zatěžují lidé, kteří o něm víc mluví. Postoje se mezi třídami moc neliší, ale v rámci jednotlivých tříd se více uskrovňují ti, kteří se změn klimatu bojí. I když tato skutečnost může mít i opačnou příčinu – možná jsou lidé s vyšší uhlíkovou stopou méně ochotni připustit vliv člověka na změnu klimatu.“
Většinu uhlíkové stopy pěti nižších společenských tříd tvoří energie a vytápění, zejména u strádající třídy. „Patří do ní často chudší lidé žijící v nevyhovujících bytech a nezateplených domech, dále důchodci a předdůchodová generace, která často vytápí celý dům jen pro jednoho či dva lidi a často z nepříliš ekologických zdrojů,“ dodává Prokop. Ani vyšší uhlíková stopa způsobená topením a spotřebou elektřiny ale není tak vysoká, aby dorovnala „náskok“ bohatších tříd způsobený cestováním.
Sociolog zdůrazňuje, že chudší třídy nemohou svou stopu tak jednoduše ovlivnit. Na rekonstrukci domu nebo přestěhování do modernějšího bytu jim často schází peníze. „Zároveň právě na ně kvůli vyšší spotřebě tepla a elektřiny více dopadnou případné ekologické daně,“ upozorňuje.
S tím souhlasí i výzkumník Jan Vávra z Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity, na jehož dřívějším výzkumu koncept klimatické kalkulačky stojí. „Když bydlíte na venkově, není cesta do práce autem luxusem, ale nutností. A když k tomu máte ještě relativně nižší příjmy, je zdražení benzínu citelnou ránou do rodinného rozpočtu,“ varuje před nedomyšlenou ekologickou daní na pohonné hmoty.
Možné řešení Prokop vidí ve snížení daně z nižších příjmů, které by těmto skupinám ulevilo a daňovou zátěž rozložilo na celou společnost.
Uhlíková stopa se výrazně liší i podle věku respondentů – dvacátníci produkují výrazně více CO2 létáním, zato málo jezdí autem. To se po třicítce vymění. Nejvyšší zátěž mají respondenti ve věku 50 až 59 let. Po odchodu dětí z domácnosti relativně hodně cestují, jezdí autem a zároveň v přepočtu na osobu spotřebují hodně energií v domácnosti. V důchodovém věku pak uhlíková stopa znovu klesá, jak lidé přestávají dojíždět a omezují cestování.
„Zajímavé je, že sociální třídy ani věkové skupiny se v Česku příliš neliší stopou za jídlo. Zjednodušeně řečeno je to dané tím, že ani mladší lidé a kosmopolitnější třídy u nás zatím moc neredukují spotřebu hovězího a dalších více zatěžujících potravin. To je rozdíl oproti některým západním zemím,“ doplňuje Prokop.
Sami to nezvládneme
Ani asketický život jednotlivců by ovšem klima sám o sobě nespasil. „Velká individuální změna chování nadprůměrně zatěžujících by vedla k omezení individuální stopy v průměru asi o 1000 kilogramů CO2 na osobu,“ uvádí výzkumníci. Po zahrnutí institucí, firem, odpadového hospodářství, průmyslu či nákladní dopravy ale na jednoho Čecha či Češku připadá ročně 9,8 tisíc kilogramů. „Nutné jsou proto i systémové změny a změny ve zdrojích elektřiny, tepla a podobně,“ uzavírají autoři výzkumu.
Prokop spolu s kolegou Tomášem Dvořákem a konzultanty z řad výzkumníků životního prostředí, jako je Jan Vávra, zkusili modelovat oba typy změn, tedy omezení spotřeby nadprůměrně zatěžujících i reformy energetiky a dopravy. V prvním simulovali pokles uhlíkové stopy v případě, že by lidé s největší stopou alespoň částečně změnili své chování. Množství vyprodukovaného uhlíku by kleslo asi o pětinu.
V druhém modelu by se 85 % energie vyrábělo z bezemisních zdrojů, což je cíl Evropské unie do roku 2050. Teplo by pocházelo z nejekologičtějších zdrojů a polovina automobilové dopravy by přešla do hromadné. Pak by uhlíková stopa na osobu klesla o rovnou polovinu, tedy asi o 2,4 tuny ročně. Navíc by taková transformace přinesla další redukci mimo domácnosti – v již zmiňované produkci CO2 na pracovištích, v průmyslu atd.
„Celkově je v individuálním omezení spotřeby menší potenciál než v systémových změnách zdrojů energie a způsobů dopravy,“ porovnává Prokop. Jak ale vzápětí dodává, celospolečenské změny mohou jít v ruku v ruce s tím, jak své chování upraví jednotlivci. „Lidé, kteří spotřebu omezují, také častěji podporují systematické změny ve společnosti,“ uzavírá.
Jak jsme počítali uhlíkovou stopu
Spotřeba energií v domácnosti zahrnuje teplo i elektřinu. U domácností odhadujeme jejich pravděpodobnou spotřebu podle toho, v jakém žijí bytě nebo domě, jakou má rozlohu, jak vytápějí a na co používají elektřinu, zda mají zateplení a snaží se šetřit a podobně. Odhad opíráme o reprezentativní výzkum Energo Českého statistického úřadu. Model implicitně zahrnuje i to, že některé typy domácností jsou svým charakterem úspornější (např. domácnosti s dražším zdrojem obecně výrazněji optimalizují). V části energií tak v kalkulačce nelze simulovat úspory přechodem na jiné vytápění. Slouží k přibližnému odhadu reálného stavu.
Uhlíková stopa jídla je daná spotřebou různých typů potravin, které mají odlišnou zátěž. Typicky jde o maso, mléčné výrobky a zastoupení vegetariánské a veganské stravy.
Uhlíková stopa dopravy a cestování se odvíjí od toho, jak často a na jaké vdzálenosti lidé používají různé dopravní prostředky (veřejnou dopravu, auto, letadlo).
Celková uhlíková zátěž je pak součet všech kategorií vyjádřený jako počet kilogramů CO2 za rok na jednu osobu. Zohledňujeme, zda člověk většinou jezdí v autě sám či ve dvou, či zda vytápí dům nebo byt jen pro sebe, nebo pro větší domácnost.
Výpočet uhlíkové stopy nezahrnuje další dílčí oblasti, jako jsou nákupy spotřební zboží nebo produkce domácího odpadu, které nejsou pro porovnání uhlíkové stopy jednotlivých tříd společnosti rozhodující. Proto ovšem může být výsledek z kalkulačky nižší, než jaký ukazují jiné podobné aplikace.
Při konstrukci kalkulačky se sociologové inspirovali metodikou Jana Vávry a projektu GILDED a v případě jídla projektem CI2. Kalkulačka je zjednodušená, aby ji respondenti v reprezentativním výzkumu byli schopni vyplnit za 5 minut a nemuseli vyhledávat informace např. o platbách za elektřinu.
Výzkum vznikl v průběhu roku 2020 na vzorku 2 239 osob jako reprezentativní pro populaci ČR ve věku 18-75 let a pro Český rozhlas ho připravil tým sociologů z agentur PAQ Research (Daniel Prokop, Tomáš Dvořák), STEM (Martin Buchtík, Jitka Uhrová) a CVVM Sociologického ústavu AV ČR (Paulína Tabery, Matouš Pilnáček). Šetření realizovaly agentury STEM/MARK a MEDIAN. Výsledná zpráva je ke stažení ZDE.
Související témata: klima, změna klimatu, sociologie, Rozděleni svobodou, výzkum, kalkulačka, rozděleni klimatem, Datová žurnalistika, interaktivní
