„Krátce před Vánoci se v Oberndorfu porouchaly varhany,“ vypráví příběh slavné písně Lubomír Tyllner z etnologického ústavu Akademie věd ČR.

Vše prý zavinila myš, která vlezla do varhan, takže se z nástroje linuly jen zborcené tóny. Nikdo si ale podle Tyllnera nedovedl představit, že by slavnostní vánoční mše byla bez jakékoli hudby. 

Pomocný kněz Josef Mohr se proto rychle sešel se svým přítelem Franzem Gruberem, aby se poradili, co udělají pro záchranu štědrovečerní mše.

„Josef Mohr si vzpomněl na to, že kdysi napsal idylickou básně o narození Ježíška. A jeho varhaník Franz Gruber vysypal z rukávu líbeznou melodii Tiché noci,“ upřesňuje.

Zároveň se domluvili, že ji budou zpívat při kytaře. Píseň začínající slovy „Tichá noc, svatá noc“ tak o štědrovečerní mši poprvé zazněla právě na tento hudební nástroj.

„Je to nesmírně jednoduchoučká, líbezná melodie, v podstatě stále na podobný motiv. A teprve v závěru se píseň zvedne k vysokým tónům a zase skončí idylicky na základním tónu,“ popisuje Tyllner.

Zázrak Tiché noci během války

Z kostela svatého Mikuláše v Oberndorfu u Salcburku se pak rozšířila do celého světa. 

„V Tyrolsku se pak písně chopila rodina, ve které byly tři dcery. A ty výborně zpívaly. Na trzích prodávaly rukavice a zřejmě aby přilákaly zákazníky, tak také zpívaly," přibližuje Tyllner.

„Poté dostaly nabídku vycestovat do Ameriky a tuto píseň vzaly s sebou. Také zpívaly na ruském carském dvoře,“ doplňuje.

Píseň Tichá noc také o prvních Vánocích první světové války v roce 1914 vyvolala pacifický zázrak. Vojáci na obou stranách fronty ve Flandrech odložili zbraně a přilby a zpívali.

Stille Nacht byla do dnešního dne přeložena do více než tří stovek jazyků a nářečí. Stala se také celosvětově nejoblíbenější vánoční písní. A Stille-Nacht-Kapelle, tedy Kaple Tiché noci, v Oberndorfu je dodnes turistickou atrakcí.

Jaroslav Skalický, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít