Oasis v Berlíně? Všechno nasvědčuje oznámení evropské šňůry, věří publicista

Berlín 29. srpna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Je to tady, děje se to,“ napsala kapela Oasis na Twitter. Je to velký comeback a velká hudební událost tohoto léta. Proč zrovna teď, po 15 letech, se dávají dohromady bratři Gallagherovi? 
Zároveň napsali, že zbraně utichly, hvězdy se urovnaly a konečně nadešel ten správný čas. Každopádně existuje hodně teorií, proč se to stalo zrovna teď. Jedna z nich je, že zkrátka došly peníze. Ale podle mě je to spíš to, že si uvědomili, že chtějí zase stát spolu na pódiu, že to chtějí dát po letech dohromady. Podle mě si uvědomili, že se vztahy urovnaly natolik, že jsou schopni to teď konečně udělat.

Co bylo to zlomové? Když jdeme mimo linku těch peněz, které mohly dojít, tak byly třeba nějaké signály z poslední doby, že se tak skutečně stane? 
Mám pocit, že zvěsti existovaly v průběhu těch 15 let, co tu Oasis nebyli. Každý rok se ozval jeden z minulých členů, že je v kontaktu s Noelem nebo s Liamem a že možná k něčemu dojde. Takže fanoušci podle mě doufali celých 15 let. Nicméně opravdové signály se začaly objevovat spíš v posledních letech, kdy třeba Liam v různých talkshow, pořadech a podcastech mluvil o tom, že z jeho strany je všechno v pohodě. Že by se s Noelem chtěl zase postavit na pódium a že by Oasis mohli opět vystupovat. Podle dostupných informací to asi stálo na straně Noela. Měl pocit, že mu Liam absolutně nechybí a nepotřebuje s ním mít cokoliv společného. 

Taky říkal, že by Oasis vzkřísil jen za sto milionů liber. 
Přesně tak. 

Ty teď možná za koncerty dostanou…? 
Myslím, že ano. Pokud čtyřikrát vyprodají Wembley, tak sto milionů asi není úplně sci-fi. 

Letos je to taky třicet let od vydání jejich debutového Alba. To je trochu symbolika…?
Přesně tak, třicet let od vydání Definitely Maybe. To byla jedna ze zásadních desek britského rocku a v podstatě jedna z důležitých záležitostí a stavebních kamenů britpopu. Řekl bych, že to je album, které v 90. letech odpálilo novou éru britské populární hudby. 

Jak to v posledních dnech a týdnech ohlašovali? To nepřišlo z čista jasna, ne? 
Liam Gallagher uzavíral své koncerty písničkou Oasis, Half the World Away, kterou věnoval svému bratrovi. Jednou říkal, že to je pro jeho malého bratra. Jindy ji věnoval přímo Noelovi. Lidé tak začali spekulovat, jestli to k něčemu povede. A když to udělal naposledy, tak zároveň promítl magické datum s vizuály Oasis, s tím legendárním černým rámcem. To podle mě byl poslední velký signál. Jak Liam, tak Noel pak na svých twitterových účtech zveřejnili oficiální informaci. 

A spadla jim webová stránka. Proč je jejich návrat tak ostře sledovaný? Comebacky se v hudební branži běžně dějí. Asi ne nutně po 15 letech, to je trošku výjimka, ale i tak. 
Řekl bych, že v tom hraje roli těch 15 let a fakt, že pauza byla absolutní. Nevydali žádný single, ani jednou se nevrátili na pódium. To je důvod, proč na to fanoušci čekají a proč jsou všichni tak nadšení. Zároveň je dalším důvodem to, že Oasis patří ke klenotům britské kytarové hudby a k největším kapelám, co v posledních dekádách existovaly. Je to kapela, která vyprodávala obrovské stadiony. Myslím, že na zemi neexistuje člověk, který by neznal třeba megahit Wonderwall. 

Hity slavných rebelů

Jaký je tvůj oblíbený megahit od Oasis? 
Je jich hodně. Don't Look Back in Anger, ve kterém zpívá hlavně Noel, určitě patří mezi největší hity a zároveň mezi nejkrásnější momenty během koncertů Oasis. Myslím, že jde hlavně o hudbu a emoce. Refrén je tak notoricky známý, že ho v podstatě nejde nezpívat. Když jsem viděl Noela s kapelou High Flying Birds v Praze v Lucerně, tak jsem měl pocit, že se prostor změnil ve fotbalový stadion. Všichni broukali melodii a bylo to až dojemné. A myslím, že tohle jsou přesně ty momenty, které fanouškům ukázaly, že by bylo krásné mít Oasis aspoň na pár měsíců zase zpátky. 

O čem je Don't Look Back in Anger?
Myslím, že je to původně love song. Noel ji věnoval své bývalé přítelkyni, pokud se nepletu. Ale myslím, že symbolika toho, že bychom se neměli ohlížet a měli bychom se posunout dál, je velmi univerzální. Dá se promítnout do života skoro každého z posluchačů, což je podle mě i velká síla většiny textů Oasis. 

Zpívají o běžných životních příbězích nás všech a každý se s tím může nějakým způsobem ztotožnit. 
Což je ostatně i hlavní důvod, proč Oasis na začátku 90. let vybuchli. Je to kapela z Manchesteru, z dělnické třídy, která zpívala pro lidi, kteří nevydělávali žádné veliké peníze, neměli žádnou nafintěnou práci, kouřili cigarety, pili alkohol, prostě jen chtěli jít na koncert a trošku rebelovat. Myslím, že právě to zapříčinilo, že se z Oasis stal ve Velké Británii fenomén. 

Rebelství je důležité v tom, co dělají, ať už je to hudba, nebo to, jak vystupují? Na to jsme nebyli zvyklí, i když tu byli v roce 1997 v Česku.
Myslím, že to je určitě jedna z hlavních věcí, která lidi v souvislosti s Oasis napadne. To rebelství, to frackovství.

Nevybíravé způsoby…
Ano. Pokud se třeba v 60. letech mluvilo o rivalství Beatles a Rolling Stones – o tom, že Beatles byli vlastně hodní kluci a Rolling Stones rebelové – tak něco podobného se opakovalo v 90. letech, kdy jsme tu měli Blur a Oasis. To byla velká bitva britpopu, aspoň v Británii. Oasis rozhodně byli ti zlí kluci, kteří si moc nebrali servítky. A existuje spousta historek o tom, co všechno prožívali. Třeba když jeli na svůj první koncert do Amsterdamu – jeli lodí z Británie do Nizozemska – tak došlo k nějaké potyčce s fotbalovými fanoušky West Ham. Trajekt se musel otočit a Oasis se vrátil do Británie, takže na svůj první zahraniční koncert ani nedojeli. A takových věcí byla spousta. Častokrát tam figuroval alkohol, někdy i drogy. 

Proč byli v roce 1997 v Česku poprvé a naposledy?
To je dobrá otázka. Víme třeba to, že když Oasis po koncertu předstoupili před české novináře, tak se redaktorka jedné televizní stanice Noela Gallaghera napřímo zeptala, jestli jsou skutečně takoví idioti, jak se o nich říká. 

To se opravdu zeptala?
To se zeptala. Noel Gallagher se usmál, ale vzápětí se otočil a odešel. To byl moment, kdy jsme tu oba bratry Gallagherovy viděli naposledy. Společně. 

Takže to možná byl ten důvod. 
Bylo by super, kdyby jedna redaktorka takhle ukončila českou stopu Oasis.

Hořkosladký vztah

Kdy to začalo skřípat? 
Myslím, že to skřípalo vždycky. Jejich bratrský vztah sebou přinášel lásku i nenávist. Obojí najednou. Vždycky mluvili o tom, že jejich vztah je hodně hořkosladký a hodně intenzivní. O tom, že měli nějaké potyčky nebo bitky, se mluvilo už od jejich dětství. Vzpomínají na to třeba v dokumentu Supersonic. Takže myslím, že napětí tam bylo asi vždycky. Nicméně vyústilo to v roce 2009 na festivalu ve Francii Rock en Seine. 

Jak dlouho v tu dobu byli na scéně? 
Mohlo to být třeba 16 let, pokud správně počítám. 

To není málo. Ve Francii tedy spory vyvrcholily?
Vyvrcholilo to potyčkou před koncertem, kdy mezi bratry Gallagherovými došlo až k násilí. Památný je moment, kdy Liam vzal Noelovu kytaru. Držel ji nad hlavou jako sekeru a chtěl zasáhnout svého bratra. Koncert nakonec neabsolvovali. Zrušili ho ještě dřív, než nastoupili na pódium a Noel Gallagher pak zveřejnil informaci, že už to nevydrží ani o den déle a že už se svým bratrem není schopný koexistovat.

V ten večer tedy Oasis prakticky přestali existovat…?
Byl to rok 2009 a ano, tenhle večer to ukončil. Byla to poslední tečka, poslední hřebíček do rakve. Je paradoxní, že je spousta lidí, kteří si dneska budou kupovat lístky na nové blížící se koncerty Oasis, ale kapelu třeba ani nezažili, nebo se o ní dozvěděli až potom, co se rozpadla. 

Říkal jsi, že Oasis za těch 15 let nikdy společně nevystoupili. To je samozřejmě pravda, ale neznamená to, že by se jejich písně nehrály. Oba bratři na svých koncertech tu a tam zavzpomínali a zahráli je. 
Přesně tak. Myslím, že píseň Live Forever, kde zpívá Liam, je na místě. Hudba Oasis vážně žila, žije a asi i žít bude. Stačí se projít po jakémkoliv baru v Dublinu nebo třeba i anglickém městě a patrně z nějakého baru uslyšíte Wonderwall nebo Don't Look Back in Anger. Liam Gallagher nejprve vystupoval s kapelou Beady Eye, od roku 2017 už sólově jako Liam Gallagher. Noel měl kapelu Noel Gallagher’s High Flying Birds. Oba do svých koncertních setlistů zařazovali písně a velké hity Oasis. V případě Liama to bylo právě třeba Live Forever nebo Supersonic, v případě Noela pak například Don't Look Back in Anger a další, kde zase zpívá on. Zkrátka hlavně ty písně, kde zpívají oni sami. 

Říkal jsi, že mnoho lidí, kteří teď půjdou na koncerty Oasis, je společně nezažili. Má kapela dnes své místo na hudební scéně? Nebo je už prostě překonaná a půjde čistě o nostalgii? Můžou v nich mladí, kteří Oasis nezažili, najít něco inspirativního? 
Podle mě můžou. Sdělení jejich textů je asi stále aktuální, bez ohledu na dobu a čas. Každopádně kontext, ve kterém se teď Oasis nachází, tedy vracející se obrovská kapela 90. let, jejich hudbě podle mě dává trošku jiný význam. Už to nejsou kluci z Manchesteru, ale jsou to obrovské hudební hvězdy, které vydělávají miliony dolarů za své nahrávky a koncerty. Zároveň se extrémně změnila hudební scéna, na světě i ve Velké Británii. Místo rockových kapel se poslouchá hlavně grime a rap. Myslím, že nějakou zprávou pro dělnickou třídu teď nesou někteří rapeři. Napadá mě třeba Aitch, který je přímo z Manchesteru, stejně jako Oasis. Ten k textům přistupuje podobným způsobem, i když jsou tam samozřejmě pozlátka rapové lyriky a estetiky. 

A dokáže podle tebe líp oslovovat právě mladší publikum, než by to dnes byli schopní právě bratři Gallagherovi? 
Myslím si, že ano. Je to samozřejmě i tím, že je o generaci mladší, nebo že do své hudby lépe promítá aktuální trendy. Raperů je v Británii samozřejmě velká spousta, ať už je to Central Cee, Stormzy, Headie One a další. Hudební scéna se od doby, co tu byli Oasis, hodně změnila. Nic to ale nemění na tom, že jejich písně podle mě stále můžou přitáhnout nové posluchače, protože 90. léta a začátek milénia se v popkultuře hodně vrací, ať už se bavíme o hudbě nebo třeba o módě. 

Jednorázový comeback?

Dominantně ale asi budou kupovat lístky právě ti, kteří na Oasis ve velmi dobrém vzpomínají. Kdy můžou fanoušci a fanynky slyšet bratry Gallagherovy opět pospolu, na jednom pódiu? 
Turné, které prozatím ohlásili, začne 4. července 2025 v Cardiffu. Potom navštíví Manchester, Edinburgh, Dublin a především Londýn, kde mají oznámené zatím čtyři koncerty na stadionu Wembley. Podle dostupných informací si rezervovali dokonce deset termínů, takže pokud by se stalo, že se Wembley čtyřikrát vyprodá, tak je velká pravděpodobnost, že přidají další termíny. Dosavadní rekord, shodou okolností z letošního roku, drží Taylor Swift, která Wembley vyprodala osmkrát. Pokud by to Oasis překonali, tak se do historie zapíšou úplně novým způsobem. 

Pro kolik lidí je stadion ve Wembley? 
Je to, pokud se nepletu, devadesát tisíc lidí. Rekordů co se týče Oasis už teď postupně přibývá. Jejich poslechovost na Spotify se zvedla o 160 procent ještě předtím, než vůbec koncerty oznámily. Takže už teď se dá mluvit o tom, že to je úspěšný comeback. 

Zahrají v kontinentální Evropě?
Očekává se, že po tom, co na konci tohoto týdne půjdou do prodeje lístky, tak se asi oznámí i evropská šňůra. Zatím to není potvrzeno, ale vlastně tomu všechno nasvědčuje. Předpokládám, že se podívají i do velkých evropských měst, jako je Paříž nebo Berlín a podobně. 

Není to teda jednorázový comeback? Očekává se, že budou spolu hrát dál?
To je podle mě věc, se kterou si teď lámou hlavu všichni fanoušci. Jak jsem tak koukal na sociálních sítích, tak většina lidí je skeptických a myslí si, že by to Oasis asi nemělo moc dlouho vydržet. Vztahy mezi nimi jsou vážně napjaté, nebo vždycky byly. Nicméně opět je tady otázka toho, jak se změnily čas a doba. Oběma bratrům Gallagherovým je okolo padesáti let, takže by člověk věřil, že dokážou mít při rozhodování chladnější hlavu. Uvidíme, jestli jim to vydrží. Zatím jde jenom o léto 2025. 

Měli by si zpívat Don't Look Back in Anger. 
Přesně tak. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, TN.cz, facebooový účet časopisu Headliner, youtubové kanály Oasis Absolute Radio, TODAY, Sky News Australia, The Jonathan Ross Show a strangedaysindeed9.

Použité ukázky písní:
Oasis. (1994). Live Forever. On Definitely Maybe. Creation Records.
Oasis. (1995). Don’t Look Back In Anger. On (What's the Story) Morning Glory. Creation Records.
Oasis. (1995). Wanderwall. On (What's the Story) Morning Glory. Creation Records
Oasis. (1995). Champagne Supernova. On (What's the Story) Morning Glory. Creation Records