Proč se poslanec Ondráček nehodí ke kontrole GIBS
Někomu by se mohla zdát volba komunistického poslance Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů neškodná, nepodstatná nebo dokonce i vhodná. Takový člověk by mohl lehce argumentovat třeba následujícím způsobem.
Poslanec Ondráček nebyl vždy poslancem. Než obohatil řady dolní komory českého parlamentu, byl policistou. A to ne ledasjakým. Dalo by se říct, že dokonce elitním. Až do října roku 2011 totiž pracoval coby vyšetřovatel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality.
Další argument, který by podporovatelé poslance Ondráčka mohli použít, se týká jeho pozdějšího angažmá. Coby poslanec se pilně věnoval záležitostem policejních sborů, navrhoval lepší neprůstřelné vesty strážců pořádku, horoval pro zvyšování počtu policistů i jejich platů. V minulosti také vedl sněmovně komisi pro kontrolu Bezpečnostní informační služby.
Poslanec Ondráček má také bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné. Získat ji není žádná sranda. V neposlední řadě by mohl zastánce poslance Ondráčka zmínit nepopiratelnou pravdu, že se jedná o člověka, který v demokratických volbách obdržel mandát voličů.
Vše výše zmíněné je pravda. Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček je bývalý policista profesionál, demokraticky zvolený zástupce lidu a úředně prověřený člověk s přístupem k tajným informacím. Přesto ale do čela sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) nepatří.
Bil obuškem dívku
Ona totiž GIBS je zde především proto, aby nás občany chránila před zvůlí policistů. Před těmi několika černými ovcemi, které se mohou vyskytnout i v počestném sboru strážců zákona.
GIBS nás má také ochránit před těmi, kteří se místo zdravého rozumu řídí slepě příkazy a nařízeními a sahají k trestu i tam, kde by stačila domluva. GIBS má sloužit pro kontrolu bezpečnostních složek, aby se nedopustily zvůle na občanech. Alespoň v to vše doufám.
Komunisté odmítli žádost ANO. Trvají na nominaci Ondráčka do čela výboru dohlížejícího na GIBS
Číst článek
Poslanec Ondráček ale svým dosavadním životem prokázal něco jiného. Své chlapství a schopnost soucitu například dokázal před listopadem 1989 coby člen Pohotovostního pluku. A ještě se bezelstně přiznal, že je takový hrdina, že obuškem bil i třeba dívku, která na něj prý plivla a dala mu facku při demonstraci.
Prosazoval takzvaný náhubkový zákon pro média, bil se jako lev za zákon na ochranu jména prezidenta. Pokud by si tedy prezident jako správný demokratický politik nedokázal získat respekt svým jednáním, ti, kdo by ho demokraticky kritizovali, by mohli jít i do vězení.
Poslanec Ondráček by tedy klidně mohl být v komisi kontrolující zlepšování podmínek policistů. Mohl by dohlížet na novou policejní techniku, kterou zná z praxe. Ale zdá se jako člověk, který by měl spíše pochopení pro bývalé kolegy než pro občany, kteří by třeba mohli trpět policejní zvůlí. A je otázka, jak by se díval na aktivity GIBS vyšetřující případný příklon kolegů policistů k temné straně společenské síly.
Ruské diváky připravují na jaderný popel místo Evropy
Alexandr Mitrofanov
Pro Babiše je přijatelnější Konečná než Okamurův slepenec
Kateřina Perknerová
Čeká nás záplava čínských aut?
Luboš Kreč
Mezi Wilsonem a Trumpem
Ondřej Vaculík