Koaliční schůzka o zdravotnictví trvala tři hodiny. Vyvolala ji ČSSD. Podle ní kvůli nedostatku peněz chybí v nemocnicích personál, zdravotníci jsou přepracovaní a prodlužují se čekací lhůty na vyšetření či operace. Předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček minulý týden uvedl, že některé „velké i regionální nemocnice jsou před kolapsem“.

Do zdravotnictví má příští rok ze zdravotního pojištění plynout 346 miliard korun. Je to zhruba o 26 miliard korun víc než letos. Odboráři a další organizace zdravotníků a pacientů ale požadují přidání o 45 miliard. Peníze na navýšení by vzali právě z rezerv zdravotních pojišťoven. Předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková mluví o navýšení o 9 procent objemu financí vzhledem k HDP. 

„Odbory říkají – rozpusťme rezervy a bude ráj na zemi. Nebude. Pokud takto rozpustíte rezervy v jednom roce, tak raketově stoupne objem úhrad i do dalších let,“ řekl Radiožurnálu Vojtěch. Podle něj je možné debatovat o použití několika miliard korun. 

Podle něj se koaliční strany v pondělí shodly na tom, že zdravotnictví v krizi není, ale „má individuální problémy“. 

Navýšení peněz má podle předsedy Sdružení praktických lékařů pro dospělé Petra Šonky jít například na péči o pacienty s prediabetem. „To je onemocnění, které předchází cukrovce, kdy je stav pacientů ještě dobře ovlivnitelný,“ vysvětlil. Dalšími příklady jsou záchyt pacientů s demencí, dostupnost zubní péče či fungování záchranné služby. 

Problémy v nemocnicích

Sociální demokraté poukazují na neutěšenou situaci v některých nemocnicích. Expertka ČSSD na zdravotnictví, bývalá náměstkyně ministerstva zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová jmenovala zařízení v Rumburku či v Sušici.

Podle Tesky Arnoštové mají pojišťovny na účtech nyní 55 miliard korun. Zhruba 16 miliard je rezerva, 22 miliard v základním fondu či 15 miliard v ostatních fondech. „Chtěli bychom, aby ze základního fondu, kde je v současné době 22 miliard korun, peníze putovaly k pacientům,“ řekla stranická expertka.

O tom, kolik miliard by mohlo příští rok do zdravotnictví ještě přitéct, bude koalice dál jednat. Částka zatím nepadla. Promítnout by se pak měla do takzvané úhradové vyhlášky, podle níž se péče nemocnic, praktiků, specialistů a dalších zdravotníků proplácí. Předpis musí být hotový do konce října. Sociální demokraté by byli pro, aby se část peněz využila na řešení krizových situací v nemocnicích v potížích.

Podle Eurostatu vydává Česko na zdravotnictví kolem sedmi procent HDP. V roce 2016 to bylo 7,1 procenta. V EU výdaje dosahovaly v průměru 9,9 procenta HDP. Nejvyšší byly ve Francii, a to 11,5 procenta HDP. Na druhém konci žebříčku bylo Rumunsko s pěti procenty. Podobně jako ČR na tom bylo Slovensko, o málo lépe pak Irsko, Maďarsko a Chorvatsko.

Loňská analýza Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické ukázala, že český systém zdravotního pojištění není připraven na zhoršení ekonomické situace a případnou další hospodářskou krizi. Nemá dostatečné rezervy. Výdaje rostou výrazně rychleji než příjmy. Loni rezervy sedmi pojišťovnám stačily na devět až 37 dní. Vojtěch podotkl, že zatímco se nyní počítá s růstem výdajů z pojištění o 26 miliard, příjmy budou vyšší jen o 19 miliard.