Na problém nízkých penzí odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu upozornil v minulém roce signatář Charty 77 Jiří Gruntorád, když týden držel hladovku před Úřadem vlády.
„Když jsem četla poválečné zápisy města Karviná, tak jsem si uvědomila, jak jsou i dnes lidé stejní,“ vypráví autorka knižní série Šikmý kostel Karin Lednická v pořadu Host Lucie Výborné.
Krátké období, kdy neexistovala cenzura a knihy a časopisy svobodně vycházely, bylo v období pražského jara. Po okupaci Československa v srpnu 1968 se situace zásadně změnila.
Hudební program vzpomínkové Undergroundové pouti v českobudějovickém klubu Fabrika nabídl také koncerty kapel Umělá hmota, Universal Underground a Plastic People of the Universe.
Předák Klement Gottwald tehdy vyhlásil, že „socialistická zákonnost bude metodou vlády, základní politickou směrnicí podmíněnou konkrétní situací třídního boje“.
Hru Autoteatro – Problémoví spolužáci můžou diváci navštívit vždy dva vybrané dny v měsíci ve čtyřech různých časech. První den se hraje česky, druhý anglicky.
Odchod Alexandra Dubčeka a nástup Gustáva Husáka znamenal definitivní tečku za pokusem o uvolnění poměrů v zemi. Místo toho se Československo naplno vrhlo do takzvané „normalizace“.
Totalitní režimy si vždy uvědomovaly, jaký je u filmů propagandistický potenciál – a dělali to nacisté i komunisté. V českých zemích byla éra rozvoje zvukového filmu spojena s osobností Miloše Havla.
Vykreslit Závodského jako pozdější „oběť“ politických procesů by bylo nesprávné: většina akcí Státní bezpečnosti v letech 1948 až 1951 včetně mnoha provokací se děla za jeho aktivního přispění.
Režisér Petr Jančárek, producent Jiří Konečný a hudebník a exprezidentův přítel Michael Kocáb zachycovali, jak se Václav Havel snažil sžít s tím, že už není hlava státu.
Komunistická propaganda nám mnoho let „lila“ do hlav informace, podle kterých proti nacismu bojovali pouze neohrožení komunisté. Přitom právě komunisté měli zakázáno z Moskvy účastnit se odboje.
Když začaly přicházet další zprávy o konkrétních politických a ekonomických změnách nejen v Sovětském svazu, naděje, že to bude jen nějaká sovětská ideologická kampaň, skončila.
„Frakce Rudé armády je strašně přítomná v německé kolektivní pamětí. Němce prostě fascinuje,“ popsal v rozhovoru pro iROZHLAS.cz výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Jakub Eberle.
Výroba samizdatu ve Zlíně má své zvláštnosti: lidé, kteří se jí věnovali, nebyli až na výjimky spisovatelé nebo novináři, nešlo jim v první řadě o prezentaci vlastního díla, ale o šíření informací
Sci-fi, komedie a detektivka. Takový mix žánrů nabídne následujících osm nedělí nová série To se vysvětlí, soudruzi!. V rolích nesourodé dvojice vyšetřovatelů se představí Jiří Macháček a Jan Cina.
Jaroslav Šváb byl rehabilitován po téměř 58 letech od zásahu bezpečnostních složek. A to jak po zadržení a ostříhání při takzvané „akci Vlasatci“, tak i po zadržení během protestu v září 1966.
Ani jeden ze sedmi neprávem vězněných lidí z Viestova blízkého okolí se rehabilitačního verdiktu nedožil. „Je to přesto symbolické gesto, které jim vrací čest,“ vysvětluje historik Štambera.
Po čase Ročkovi pokračovali do Spojených států amerických. Všichni tři dospělí přežili holokaust: ghetto v Terezíně, deportaci do Osvětimi, pobyt v dalších nacistických lágrech.
Komunisté se s těmi, kteří s nimi nesouhlasili, nijak zvlášť „nepárali“. Někteří skončili na popravišti, někteří ve věznicích, další pod tlakem utíkali do exilu.
Když před speciálním Národním soudem měl stanout Jan Antonín Baťa, byla to velká událost. Cílem bylo především odsoudit kapitalistický liberální systém a také ho zdiskreditovat.
Krátce před polednem dne 11. února 1986 přešel Jaroslav Javorský přes Glienický most mezi Postupimí a Západním Berlínem. Stal se tak účastníkem první „veřejné výměny špionů“ mezi Východem a Západem.
Komunistické Československo nemělo žádnou vlastní politiku, de facto ani nebylo samostatným státem, protože nás řídili z Moskvy. A když něco nešlo „po dobrém“, muselo to jít „po zlém“.
„Rozdíl mezi domácími a zahraničními akcemi byl zásadní: v zahraniční museli vystupovat jako diplomaté a skrývat svou činnost. Doma to byl otevřený teror,“ popisuje badatel Radek Schovánek.
Samotný pohřeb proběhl na Olšanských hřbitovech, nad hrobem kázal evangelický farář Jakub S. Trojan. „Věřím, že konal z lásky k životu. Ač zemřel, ještě mluví,“ líčí farář.
Čin Jana Palacha sochaře Zoubku hluboce zasáhl. „Otec celý život bral čin Jana Palacha za čin národního hrdiny. A v naší rodině byl za národního hrdinu celý život považován,“ vzpomíná sochařova dcera.
Symbol plamene a vlastní oběti již 55 let fascinuje hlavně italskou krajní pravici a mnohé neofašistické proudy. Oslovení italští i čeští odborníci vysvětlují, proč tomu tak je.
Do emigrace během občanské války odešlo přes sto tisíc Řeků. Asi dvanáct tisíc jich dorazilo do Československa. Byli to komunisté a Československo jim poskytlo azyl.
Minkovice (Liberecko)||Adam Drda|Historie|Příběhy 20. století
Minkovice patřily k nejhorším československým kriminálům a případ dobře ukazuje, jak nedůsledně a vágně se český právní systém po pádu komunismu vyrovnával s režimisty.