Ovocné stromy letos rozkvetly o měsíc dřív než obvykle. „Ten aktuální stav je o něco málo horší, než byly průměrné výstupy globálních modelů,“ řekl pro Radiožurnál klimatolog Radim Tolasz.
Mládě se narodilo v pátek v noci. Třicetiletá Kijivu je babičkou samice Duni, která přivedla na svět gorilu Mobi 2. ledna letošního roku. Pavilon s gorilami je bězně otevřený.
„Klimatická změna je velký problém – poslední rok tady máme El Niño. Pěstování banánů proto začíná být velmi náročné. Museli jsme změnit některé naše farmářské postupy,“ popisuje Vincent Floirendo.
Tání ledovců například způsobuje vzestup mořské hladiny. Do roku 2100 by to podle odhadů mohlo být až o jeden metr, prognózy se ale v čase spíše dále zhoršují.
Mládě, které je podle odhadů staré tři až pět měsíců, zachytila minulý měsíc jedna ze 126 kamerových pastí v Národním parku Ujung Kulon na ostrově Jáva.
Průměrná globální teplota za posledních 12 měsíců je rovněž nejvyšší v historii měření. Byla o 0,70 stupně Celsia vyšší než průměr mezi lety 1991 až 2020.
Ornitologové se obávají kolize ptáků s nosnými lany i skleněnými plochami. Podle nich je poslední velké zimní nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě přímo v trase plánované lanovky.
V průměru ustoupilo 93 ledovců v uplynulém pozorovacím roce o 23,9 metru, což je třetí nejvyšší hodnota za 133 let měření. Všechny tři největší úbytky byly zaznamenány během posledních sedmi let.
„Klima se mění tak dramaticky a tak rychle, že se budeme muset připravit na to, že naše příroda, i způsob, kterým žijeme a jakým fungujeme, velmi utrpí,“ popsal klimatolog Aleš Farda.
Saharský prach se podle dosavadních zkušeností obvykle pohyboval ve vyšších vrstvách atmosféry. Nebo byly přízemní koncentrace prachových částic v ovzduší výrazně nižší než tentokrát.
Sucho se má v nadcházejících deseti dnech rozvinout především ve středních polohách a podhorských oblastech, vyplývá z predikcí modelů, které vědci prezentují na webu Intersucho.
„Bohužel tehdy Ministerstvo zemědělství nenastavilo minimální podíly listnáčů a jedlí moc vysoko, takže až do roku 2018 to lesům pomáhalo jen velmi zvolna,“ popisuje odborník hnutí DUHA Jaromír Bláha.
Snímky pichlavých savců, kteří se potulují po parcích, zahradách, lesích a polích, pořídí kamery a následně je vyfiltruje umělá inteligence vycvičená k rozlišování mezi volně žijícími zvířaty a lidmi.
„Zvykli jsme si věci dovážet. Svět se globalizuje a paradoxně je tak trošku postavený na hlavu, protože zatímco si naši předci vážili půdy nad zlato, my jí pohrdáme,“ upozorňuje Pešková.
Po kůrovcové těžbě se na pasekách objevují kriticky desítky chráněných živočichů a rostlin. Biologové to zjistili při monitoringu na pětačtyřiceti lokalitách v jižních Čechách.
Těžba ve velkolomu podle společnosti Sev.en skončí do dvou let. Pokud vláda návrh ministerstva schválí, půjde o v pořadí 15. národní přírodní památku v Ústeckém kraji.
Do hnědých popelnic se většinou nesmí házet živočišný odpad, jako třeba zbytky vařených potravin. Každý druh bioodpadu se totiž rozkládá jinak a v kompostárnách by to mohl být problém.
V neděli očekávají meteorologové srážky smíšené nebo sněhové už v polohách nad 600 metrů nad mořem. Maximální teploty přes den se dostanou na šest až deset stupňů Celsia.
Bobra evropského se podařilo do Česka vrátit natolik úspěšně, že jeho počty působí velké problémy. Bobři fatálně narušují protipovodňové nebo rybniční hráze a ucpávají koryta vodních toků.
„Poprvé v historii je v Česku přes 150 zubrů. Přitom 100 jedinců překonala česká populace teprve před šesti lety,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Podle správy parku byl letošní vrchol rozkvětu japonských třešní druhý nejčasnější za posledních 100 let. Nepřekonal ale rekord z roku 1990, kdy okrasné stromy rozkvetly už 15. března.