Antarktida se otepluje třikrát rychleji, tání přinese celosvětově nevratné změny, varuje klimatolog
Antarktické ledovce tají zřejmě mnohem rychleji, než vědci ještě před pár lety očekávali. I na základě osobního pozorování to potvrzuje výzkumník Kamil Láska, který působil na antarktické stanici J. G. Mendela: „V posledních pěti letech jsme v naší oblasti svědky enormního ztenčování ledovců i rychlého úbytku sněhové pokrývky, která se během zimy nestihne doplnit,“ řekl v Interview Plus.
Zatímco Východoantarktický ledový příkrov zůstává nadále relativně stabilní a k významnějšímu oteplování zde nedochází, tak oblast Antarktického poloostrova a západní část kontinentu se ohřívají dvakrát až třikrát rychleji než je celosvětový průměr. Ještě horší je situace v Arktidě na severní polokouli, kde je oteplování až čtyřikrát rychlejší.
Poslechněte si Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Kamil Láska, výzkumník se zkušenostmi z antarktické výzkumné stanice
„Důvod souvisí s mořským ledem a takzvanou pozitivní zpětnou vazbou. S úbytkem ledu výrazně klesá odrazivost a dopadající sluneční paprsky prohřívají větší část hladiny moře. To se rychleji ohřívá a důsledkem je další tání ledu,“ vysvětluje geograf a klimatolog.
Vliv na celosvětové klima
Donedávna se mělo za to, že fenoménu dobře popsaného z Arktidy se na jihu není důvod obávat. To ale platilo jen do roku 2016, zejména v okrajových částech Antarktidy už začíná led chybět: propad je na úrovni 10–15 procent.
„V sezoně 2022 jsme pozorovali enormní tání dvou ze čtyř ledovců, které monitorujeme. Úbytek ledu za zhruba jeden a půl měsíce byl okolo 80–90 centimetrů a to je skutečně velmi dramatické,“ přibližuje Láska.
Místo šesti týdnů jen sedmnáct dnů. Češi museli zkrátit bádání na Antarktidě, přesto hlásí úspěch
Číst článek
Zdůrazňuje, že tomu, co se nyní děje v Antarktidě, je třeba věnovat pozornost i v Evropě: „Je to daleko více alarmující záležitost, než jsme si ještě před 50 lety mysleli. V posledních 10 letech začínáme chápat význam Antarktidy v klimatickém systému, který vytváří stabilní cirkulaci vzduchu nejen na jižní polokouli, ale je propojený i s polokoulí severní.“
Zdvižený prst
V antarktických ledovcích je vázáno 90 procent zásob pitné vody na Zemi a celý kontinent funguje jako stabilizátor klimatu. Jakákoli větší změna znamená zprostředkované důsledky třeba i za desítky let.
Tání ledovců například způsobuje vzestup mořské hladiny. Do roku 2100 by to podle odhadů mohlo být až o jeden metr, prognózy se ale v čase spíše dále zhoršují. Pokud by roztál veškerý antarktický led, hladina by stoupla až o 60 metrů. Snížit by se také mohla schopnost oceánů absorbovat oxid uhličitý.
Prodej suvenýrů i sčítání tučňáků. Britská organizace nabízí práci na Antarktidě jako ,životní výzvu‘
Číst článek
To, k čemu nyní dochází v Antarktidě, Láska označuje za výzvu pro všechny – od států po jednotlivce – a pouhý střípek do mozaiky změn klimatu v různých částech světa, které se projevují vlnami sucha, veder i lijáků a záplav.
„Na Antarktidu se často zapomíná, ale je to stejný zdvižený prst. To, co se děje, může v měřítku stovek a jednotek tisíců let přinést významné změny, které můžou být nezvratné, alespoň z krátkého pohledu lidského života,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor výše.
