Množství saharského písku nad Českem bylo ojedinělým jevem, hlásí meteorologové
Množství saharského písku, které ovlivnilo kvalitu ovzduší v Česku, bylo ojedinělým jevem. Podle dosavadních zkušeností se prach obvykle pohyboval ve vyšších vrstvách atmosféry. Nebo byly přízemní koncentrace prachových částic v ovzduší výrazně nižší než tentokrát. Informoval o tom Ondřej Vlček, vedoucí oddělení modelování a expertiz Českého hydrometeorologického ústavu.
Přesnou příčinu toho, proč se prach dostal do nižších vrstev atmosféry a jeho koncentrace byly vysoké, budou meteorologové teprve analyzovat.
„Nicméně lze předpokládat, že velmi dobré rozptylové podmínky, stabilní proudění a související vertikální promíchávání vedlo k přenosu prachu z vyšších hladin do nižších,“ popsal Ondřej Vlček z Českého hydrometeorologického ústavu.
OVĚŘOVNA: Mohl písek ze Sahary překonat Alpy? ‚Částice se pohybují velmi vysoko,‘ říká meteorolog
Číst článek
Šlo o jev, který dosud pracoviště hydrometeorologického ústavu průběžně nesledovala. A meteorologové ani nemají v tomto případě vhodný mechanismus pro včasné informování veřejnosti.
Obvykle totiž při přenosu saharského prachu šlo z pohledu přízemních koncentrací o časově omezený jev, který zasahoval pouze část území Česka. Vlček také zmínil, že předpověď jednoho z modelů, který hydrometeorologický ústav využívá, predikoval několikanásobně nižší koncentrace.
I když meteorologové věděli o příchodu saharského prachu tři dny předem a ve veřejných zdrojích byly informace dostupné, směrem k veřejnosti se dostala až v sobotu informace o vyhlášení smogové situace. Ta se vydává v okamžiku, kdy dvanáctihodinové koncentrace prachových částic překročí hodnotu 100 mikrogramů na metr krychlový alespoň na polovině stanic pro danou oblast a je zřejmé, že v následujících 24 hodinách koncentrace neklesnou pod tuto hodnotu.
Nejistota budoucího vývoje
„Zpočátku byla situace v Česku nejhorší v jižní a východní části území, nicméně poměrně rychle byly vysoké koncentrace zaznamenány i na severu republiky, a to v Ústeckém, Libereckém, případně Královéhradeckém a Pardubickém kraji,“ popsal Vlček.
Písek z pouště v Česku? ‚V jarních měsících to bývá časté,‘ připomíná Brzezina z meteorologického ústavu
Číst článek
„Při predikci vývoje situace bylo podstatné, že se Česko nacházelo na západním okraji oblasti vysokých koncentrací prachových částic a z toho vyplývala i vyšší nejistota budoucího vývoje, případně zaznamenané poklesy a opětovné nárůsty koncentrací, například na Ostravsku,“ doplnil.
Z pohledu celkového počtu hodin, kdy průměrné hodinové koncentrace překročily hodnotu 150 mikrogramů na metr krychlový, byla situace nejhorší na severní Moravě. Na Ostravsku dosahovaly hodinové průměry koncentrací v pondělí i přes 200 mikrogramů na metr krychlový.
Zatímco například v jižních Čechách dosáhly koncentrace hodnot, které se nevyskytují ani v zimních měsících při špatných rozptylových podmínkách, na Ostravsku v tomto období mohou být naměřeny podobné koncentrace.
Vlček ale zdůraznil, že v zimě bývá toxicita prachu vyšší kvůli jeho původu. Zatímco nyní šlo o pouštní prach, v zimě jsou v něm spaliny z dopravy, průmyslu a lokálních topenišť, které obsahují řadu rakovinotvorných látek.
