Teploty se blíží rekordům. Takové výkyvy v jednom týdnu jsou zvláštní, říká klimatolog k počasí v Česku
Teploty v Česku během posledních týdnů mnohdy atakují historické rekordy. Nezvykle teplé dny navíc častěji střídají ty chladnější. V neděli také padl nový březnový rekord za více než 170 let měření teplot. „Extrémy jsou častější, vyšší a intenzivnější než před dvaceti nebo čtyřiceti lety. To je důsledek globálního oteplování,“ přibližuje pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.
Po prvním „letním“ dni v pondělí bude teď o deset stupňů méně. Dá se vysvětlit, proč nyní nastávají takové teplotní skoky?
Jednoduché vysvětlení to nemá. V minulosti se teplotní skoky také vyskytovaly. Zaprvé ale nebyly tak časté. A zadruhé teploty v únoru nebo březnu nebyly tak blízko historickým rekordům jako nyní.
Nejde o to, že někdy naměříme vyšší teplotu, než jsme naměřili kdysi, ale měli jsme hodně dní, kdy jsme se blížili k historickým rekordům. A to je na výkyvech aktuálně to zvláštní. Těch dnů, kdy jsou teploty o dost vyšší, a pak najednou o dost nižší, je podstatně více, než jich bylo v minulosti.
Česko zažívá teplotní skok. Po prvním letním dni bude o deset stupňů méně, potom se opět oteplí
Číst článek
Když jsme sledovali saharský písek, tak jsme si říkali, že teploty jsou nižší, než by byly bez něj. Ale úplně nám uniklo, že jsme v březnu překonali zatím nejvyšší průměrnou denní teplotu. Byla 18,9 stupně naměřená v Mělníku a teď v Bohumíně a Frýdku-Místku jsme v neděli naměřili 19,8 stupně. Průměrná denní teplota se nám tak v březnovém rekordu zvýšila téměř o jeden stupeň Celsia.
I když se objevil saharský písek, tak byly teploty mimořádně vysoké. Ne v extrémech, ale v trvání jak během dne, tak během několika dní po sobě. To bylo zajímavé.
Po jak dlouhé době byl tento rekord překonán?
Je to historicky naměřený rekord. Na severní Moravě máme měření od předminulého století, někdy od roku 1850.
Takovéto výkyvy tedy nejsou obvyklé?
Není, hlavně tedy ne v únoru a březnu. V únoru jsme měli několik dní mimořádně vysoké teploty. A v březnu to bylo také tak. Měli jsme několikrát za sebou teploty o dost vyšší než průměr. Nejsou to jednorázové výkyvy, které se běžně ve střední Evropě stávají. Tři nebo čtyři dny za sebou je hodně vysoká teplota, která sice nepřekonává maximálně naměřené teploty, ale trvá několik dní za sebou. A to je nezvyklé.
Česko má za sebou nejteplejší březen od roku 1961. Teploty byly 3,8 stupně nad průměrem
Číst článek
Pokud o víkendu očekáváme až 27 stupňů Celsia, jak horko může být letos v létě? Dá se očekávat posun teplot?
Musíme si uvědomit, že máme duben, a to už bývají horké i tropické dny. Může být teplota 30 stupňů Celsia a více. Bývá to až ve druhé polovině dubna, ale 27 stupňů pro duben není mimořádná teplota.
Mimořádné ale je, že v průběhu jednoho týdne máme v pondělí 26 stupňů, teď jsme najednou o 10 stupňů dole, vydrží to dva nebo tři dny a potom se zase začne oteplovat. V průběhu jednoho týdne budeme mít tento zvrat jak nahoru, tak dolů. To je zvláštní. Že se přiblížíme v dubnu ke 30 stupňům, zase až tak zvláštní v posledních desetiletích není. A usuzovat z toho, jak bude v létě, nelze.
Vyšší a ještě vyšší teploty
Říkal jste, že teplotní skoky nemají jednoduché vysvětlení. Může mít vliv třeba klimatický jev El Niño nebo jiné jevy?
Za výkyvy, které teď zaznamenáváme, bych El Niño nehledal. Tento jev ovlivňuje hlavně jižní polokouli a tropy nebo subtropy v Tichém oceánu, což je druhá strana zeměkoule. Nemůžeme říct, že přímo ovlivňuje průběh počasí ve střední Evropě.
V Česku opět padaly teplotní rekordy. Místy bylo i přes 25 stupňů, tedy letní den, uvádí meteorologové
Číst článek
Pravdou ale je, že teplota je globálně o něco málo vyšší, než když je opačný stav La Niña. A že je globálně vyšší teplota, samozřejmě ovlivňuje i počasí ve střední Evropě. Ale je to komplikovanější tím, že v posledních desetiletích máme obecně vyšší teplotu. A to, že se ještě zvýší o desetinku nebo dvě tím, že je El Niño, není až tak zaznamenatelné.
Stejně když přejdeme do fáze La Niña a mělo by se globálně ochladit, tak tím, že jsme ve stoupající tendenci vyšších a ještě vyšších teplot, tak globální ochlazení nezaznamenáme. Maximálně se zvyšování teploty na několik měsíců mírně zpomalí.
Není tedy jasné, proč nastávají takové výkyvy teplot v jednom týdnu?
Musíme si uvědomit, že jsme v době, kdy máme vyšší teploty. Když je vyšší teplota, tak je v atmosféře větší energie. A tím, že je tam více energie, tak máme větší extremitu. Častěji se tedy střídají vyšší a nižší teploty. To je přímý důsledek toho, že zaznamenáváme vyšší globální teploty. Nemám na mysli tento týden, ale v těchto desetiletích.
Důsledkem toho je to, co říkáme už třicet let, že se bude zvyšovat extremita klimatu a počasí. A zaznamenáváme, že to tak je. Extrémy jsou častější, vyšší a intenzivnější než před dvaceti nebo čtyřiceti lety. To je důsledek globálního oteplování, o kterém se mluví už hodně dlouho.
Meteosenzitivní lidé
Jaké mohou být důsledky takového střídání teplot, kdy je jednou deset stupňů a záhy 25 stupňů?
Mohou být lidé, kteří to těžce nesou. To jsou takzvaně meteosenzitivní lidé. Bývají to starší lidé nebo lidé s chronickým onemocněním. Mohou pociťovat, že je jim v těchto dnech hůř.
OVĚŘOVNA: Mohl písek ze Sahary překonat Alpy? ‚Částice se pohybují velmi vysoko,‘ říká meteorolog
Číst článek
Ohledně krajiny nebo zemědělství, tak pokud to nejsou výkyvy přes nulu, že by se často střídaly mrazy s teplejšími dny, což v tomto případě není, krajině to zase až tak nevadí. Pokud je to doprovázeno tím, že sem tam zaprší. V okamžiku, kdy nejsme v suchém období a krajina není zdravotně nalomena, což v těchto měsících nemáme, tak si s tím krajina poradí.
Zmiňoval jste meteosenzitivní lidi. Mohou něco udělat pro to, aby se těmto výkyvům lépe přizpůsobili?
Pokud o sobě někdo ví, že je citlivý na změny počasí, tak by měl zmírnit své aktivity. Pokud vím, že mi to nedělá dobře, tak nepůjdu běhat nebo nepůjdu v Beskydech na Lysou horu, abych si dokázal, že tam ještě vylezu. Pokud jsem zdravý, tak se omezovat nemusím.
