„Opakované nedostatky vody, když bude stav El Niňo – a tohle nebylo zvlášť veliké – budou nastávat vždy. Lidem se voda sebrat nedá, takže bude potřeba omezit lodní dopravu,“ odhaduje Jan Hollan.
Ovocné stromy letos rozkvetly o měsíc dřív než obvykle. „Ten aktuální stav je o něco málo horší, než byly průměrné výstupy globálních modelů,“ řekl pro Radiožurnál klimatolog Radim Tolasz.
„Klima se mění tak dramaticky a tak rychle, že se budeme muset připravit na to, že naše příroda, i způsob, kterým žijeme a jakým fungujeme, velmi utrpí,“ popsal klimatolog Aleš Farda.
Teploty v Česku během posledních týdnů atakují historické rekordy. Horké dny navíc častěji střídají ty chladnější. „Extrémy jsou častější, vyšší a intenzivnější,“ přibližuje klimatolog Radim Tolasz.
Klimatická změna se projevuje i v letošní sezoně, zejména v nížinách začínají fenologické fáze u rostlin o tři týdny dříve, což je činí zranitelné vůči pozdním mrazům.
Sněženky kvetou už déle než dva týdny, raší i lísky nebo olše. Alergici začínají pociťovat první příznaky. Na řadě míst to už vypadá jako na jaře. Byla letošní zima opravdu extrémně teplá?
Hladina světového oceánu stoupne podle nejpesimističtějších scénářů do konce století až o metr. Pro některé ostrovní země to znamená existenční hrozbu.
„I když v posledních letech, zejména díky pandemii covidu a celkovému ochlazení ekonomiky, jsme zažili i meziroční mírné snížení emise, stál se drží podstatně výš, než by bylo potřeba,“ tvrdí Trnka.
Klimatologovi, zaměstnanci Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu, hrozí výpověď za to, že se odmítl narychlo vrátit do Německa letadlem ze Šalamounových ostrovů, kde dokončil výzkum v terénu.
„Jako smysl vystupování v médiích vidím ne alarmovat, že tohle je nejhorší, co nás může potkat, ale spíš říkat, že je to ukázka možných situací a je potřeba se jim postavit čelem,“ říká Trnka.
„Dá se vypočítat riziko jeho vzniku, ale rozumně to jde udělat tak den před tím, než se tornádo objeví. Tornáda jako taková trvají poměrně krátce,“ uvádí klimatolog.
V první fázi vědci sestaví nové scénáře vývoje klimatu pro Českou republiku. Dále budou předpovídat dopady na rozložení srážek, stav podzemních vod, lesy, půdu a další sféry české krajiny.
Podle klimatologa Zahradníčka se na sucho můžeme připravit. První opatření je zachytávání vody v krajině tak, aby se dostávala do hlubších vrstev. Jako další je lepší zacházení s vodou všech obyvatel.
„Začal jsem pochybovat o tom, jestli ještě nějaké vědecké informace o změně klimatu můžou pomoct. Víme toho už dost a víme to dlouho. Lidstvo ale nedokáže jednat a nebere ty informace dost vážně.“
„Mimo jiné ve zprávě najdete neuvěřitelné číslo, že zemědělství, lesnictví a vůbec to, co hospodaří na půdě, globálně spotřebovává 70 procent vodních zdrojů,“ upozorňuje klimatolog Radim Tolasz.
Leží pár kroků od sebe, jako by je ale dělilo klimatické pásmo. Měření iROZHLAS.cz ukázalo, jak moc se liší teplota v ulicích chráněných stromy a v těch, kde vládne asfalt. Rozdíl byl 30 stupňů.
„Pokud bude panovat normální počasí, nebo bude dokonce méně srážek, než je dlouhodobý průměr, voda v půdě dojde již během května či června,“ uvedl Trnka.
Praha||Marie Bastlová|Příroda|DVACET MINUT RADIOŽURNÁLU
