Vyasfaltovaná ulice, nebo kostky pod stromy?
Teploty se liší až o 30 stupňů, ukazuje termokamera

Leží jen pár kroků od sebe, přesto jako by je dělilo klimatické pásmo. Měření serveru iROZHLAS.cz ukázalo, o kolik stupňů se v aktuálních vedrech liší teplota v ulicích chráněných stromy a v těch, kde vládne asfalt. Rozdíl dosáhl 30 stupňů Celsia.

Vlny veder navíc budou podle klimatologů silnější a delší. A Praha by se na to měla připravit, třeba sázením nových stromů. Jenže plány zůstávají zatím spíše na papíře, jak dokazují rozpálené ulice v centru metropole.

Server iROZHLAS.cz proto změřil s termokamerou na Vinohradech, jak velký je teplotní rozdíl mezi ulicí bez stromů, a naopak mezi stinnými „zelenými“ místy.

První zastávkou reportérů spolu s klimatologem Tomášem Halenkou z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy bylo náměstíčko za Divadlem na Vinohradech, k němuž přiléhá ulice Římská.

Asfalt se tam ve dvě hodiny odpoledne rozpálil až na 55,7 stupně Celsia. Na kostkách pak ukázala termokamera červená a žlutá horká místa. Přesněji: displej signalizoval teplotu 44,7 stupně Celsia.

„Na těchto kostkách, souvislém kameni, je větší vedení tepla, takže ho více odvedou od povrchu. Naopak asfalt se zahřívá více na povrchu. Běžně tak dosahuje 50 nebo 55 stupňů,“ vysvětlil na sálající ulici Halenka.

„Na povrch dopadá sluneční záření, které se zčásti odráží, část ale povrch absorbuje. Energie se pak v povrchu akumuluje. Termokamera umí měřit teplotu povrchu, která není totožná s teplotou vzduchu, již uvádějí meteorologové,“ dodává klimatolog.

Rozpálené nejsou jen ulice, ale také fasády přilehlých domů. „V ulici bez stromů se povrchy rozpálí na 45 nebo 50 stupňů. Fasády se pak rozpalují podobným způsobem, i když ale dostávají slunečního záření méně v závislosti na úhlu dopadu. Ve stromy zastíněné ulici se pak člověk cítí komfortněji,“ podotýká Halenka.

Z vyasfaltované Římské je to jen několik kroků za roh do ulice Anny Letenské, kterou po obou stranách lemují košaté stromy. A termokamera namířená na stejné kostky tady místo červené a žluté ukazuje barvu modrou. Na displeji bliká teplota 26,3 stupně.

„U stromů, podrostů či trávy dochází k výparu vody, který povrch ochlazuje. Proto jsou v porostu teploty nižší. Naopak na kamenném nebo asfaltovém povrchu, kde k výparu vody nedochází, jsou ty teploty vyšší,“ vysvětluje klimatolog.

Což vzápětí demonstruje měřením v nedalekém parku na náměstí Míru. Vysušený trávník na přímém slunci má teplotu 33 stupňů, ve stínu stromů ještě o 9 stupňů nižší.

Milion stromů na okrajích

A přitom klimatické modely varují, že nás čekají častější a delší vlny veder. Počasí v Praze bude do roku 2050 jako v gruzínském hlavním městě Tbilisi, jak vyplývá z modelu, který sestavili výzkumníci Crowtherovy laboratoře v Curychu.

Meteoroložka k oteplování: Pokud nic neuděláme, za 30 let tu bude počasí podobné severu Sahary

Číst článek

Průměrná roční teplota vyskočí podle výzkumu o 1,8 stupně Celsia, v nejchladnějším měsíci roku má oproti dnešní době stoupnout o 2,8 stupně, a v nejteplejším letním měsíci dokonce o 6,7 stupně Celsia. Podle Halenky se ale většinou uvádí, že oteplování má být vyšší v zimních měsících než v těch letních. A dodává:

„Tropických dnů a nocí bude i kvůli tepelnému ostrovu města přibývat. V souvislosti s klimatickou změnou se očekává nárůst takzvaných horkých vln – co do jejich intenzity i délky.“

A Praha by se na klimatickou změnu měla připravit. Současné vedení metropole se například v koaliční smlouvě zavázalo vysadit v příštích osmi letech milion nových stromů, které by měly snížit dopady horkého počasí na město.

„Stromy vždycky měly velký význam právě v tom, že tlumily následky počasí. Jsou to takové tlumiče extrémů. To je jejich hlavní význam. Jednak poskytují stín, jednak je okolo nich větší vlhkost než na betonu a zadržují svým způsobem i vodu a vytváří příjemnější klima pro člověka,“ vysvětlil před časem pro server iROZHLAS.cz arborista Jan Kaňák.

Praha jako Tbilisi, Londýn jako Barcelona. V roce 2050 se počasí v metropolích výrazně oteplí

Číst článek

Náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN), který má výsadbu na starost, už ale dříve pro server iROZHLAS.cz připustil, že většina z tohoto počtu stromů skončí na okraji Prahy.

„Všichni bychom samozřejmě nejraději viděli alejové stromy v ulicích, ale tam je to velký problém především kvůli sítím,“ uvedl.

Pod většinou ulic v centru Prahy jsou totiž vedeny inženýrské sítě, jako voda, plyn a elektřina, a kořeny stromů by tak neměly kam růst nebo by poškodily právě tyto rozvody.

Strom vs. klimatizace

Dobrým příkladem, jak hlavní město vylepšuje život ve vedrech, je podle mluvčího magistrátu Tadeáše Provazníka pražská Stromovka. „Stromovka je dlouhodobě upravovaným prostranstvím, kde dochází průběžně k nové výsadbě stromů a dalším úpravám například rybníků,“ vyjmenovává.

Kromě toho se podle něj loni podařila také obnova okolí libeňského nádraží. „V okolí nádraží Libeň bylo vysázeno nové stromořadí, čímž se zlepšily zásaky vody, což pomohlo také k ochlazení okolního prostředí,“ doplňuje.

Jenže vedle dobrých příkladů najdeme i řadu zásahů, jimiž se město chlubit nemůže. Ekologické sdružení Arnika připomíná aktuální případ. Odehrál se letos v červnu rovněž na pražských Vinohradech mezi ulicemi Italská a Na Smetance, kde lidé kritizovali kácení vzrostlých javorů.

„Kácení zdravých vzrostlých stromů nebo zeleně ve městě je vždy nesmyslné a kontraproduktivní. Není divu, že pokácení dvou javorů kvůli výstavbě hřiště Na Smetance v Praze 2 vyvolalo mezi místními obrovskou vlnu nevole,“ popisuje mluvčí Arniky Jiří Kaňa.

Jak upozorňuje Kaňa, stromy jsou v ochlazování mnohem výkonnější než klimatizace v luxusních hotelích. „Podle odborníků jediný strom během letního dne odpaří sto litrů vody a tím své okolí ochladí o 70 kWh a průměrně během deseti hodin chladí výkonem 7 kW. Pro srovnání, klimatizační zařízení v luxusních hotelích mají výkon 2 kW, mrazničky a ledničky o více než řád nižší,“ nabízí srovnání.

Stromy na magistrále?

Důležité jsou pak ale podle klimatologa Halenky také druhy stromů, které se Praha rozhodne vysadit. Velké a košaté, pod kterými by byl rozlehlý stín, se totiž nehodí do všech ulic. A někde mohou dokonce škodit.

„Stromy v ulici jsou dobrá věc. Pokud se ale bavíme o frekventovaných ulicích, kde je značná doprava s množstvím výfukových plynů, tak tam nevhodně zvolené stromy se zapojenými korunami můžou významným způsobem snížit cirkulaci vzduchu a zvýšit koncentraci znečištění. Dá se to vyřešit tím, že mají například řidší koruny,“ vysvětluje.

Ze slibovaného milionu vysázených stromů jich v ulicích Prahy skončí jen tisíce. Zbytek bude na okraji

Číst článek

Vedra v Praze mohou lidem pomoct překonat také třeba vodní prvky jako pítka nebo fontány.

„Lidé se mohou u pítek osvěžit, doplnit tekutiny. Jinou funkci ale nemají. Komfort ale mohou zvyšovat větší fontány nebo vodní plochy. Stejně tak mohou pomoci i kropicí vozy. Když ale projedou jednou za určitou dobu, tak to může pomoci na chvíli, ale dlouhodobě to poměry nezmění,“ přibližuje Halenka.

Snižovat teploty v Praze ale mohou pomoci třeba stále populárnější zelené střechy.

„Zelená střecha funguje stejně jako trávník na zemi. Může tam být třeba 26 stupňů, aby se ale mohla zchlazovat, musí tam být vláha. Kdyby byly všechny střechy zelené, tak by podstatná část povrchu města byla na úplně jiné úrovni, než když tam nejsou,“ popisuje klimatolog. Zároveň ale dodává, že v historickém centru Prahy nejsou zelené střechy možné.

Lepší využití dešťové vody

Ve městech by také mohlo pomoct lepší hospodaření s dešťovou vodou. Například na parkovištích by se hodily propustné povrchy – štěrk či dlažba s otvory.

„Když zaprší, tak asfalt svede vodu do kanalizace, ale díky těmto povrchům se může vláha vsáknout do země,“ připomněl Halenka v tematickém rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Touto cestou se před časem vydali třeba ve Strakonicích. Na parkovišti u nového dopravního terminálu jsou v obrubnících mezery a povrch je upravený tak, aby všechny srážky odtékaly přímo ke stromům v zelených pásech. Inspirovali se švédským městem Malmö.

Zhruba po půl roce je podle Ondřeje Kofroně z odboru životního prostředí vidět, že to stromům prospívá. „Stromy v zádlažbě trpěly na přísušek, takže k nim musely být umístěny závlahové vaky. Naopak u stromů, které jsou v průlezích, kam odtéká voda z parkoviště, nebylo nutné vaky umisťovat,“ popsal pro Český rozhlas České Budějovice Kofroň.

Voda tak nekončí jen v kanalizaci, ale může se znovu vypařovat a ochlazovat okolí. Kvůli parkovišti ale ve Strakonicích zmizel i menší háj, celkem vykáceli na 25 stromů. Nicméně podle Kofroně jich na oplátku mnohem více zasadili.

„Stavba, která vznikla z dotace, musela být co nejblíže železniční stanici. Vysázeli 65 kusů dřevin, pokáceli jich zhruba 25,“ uvedl s tím, že město si hlídá poměr dva vysazené stromy za jeden poražený.

Před třemi lety datoví novináři serveru iROZHLAS.cz popsali, jak je rozpálená Praha při pohledu ze satelitů.

Anna Jadrná

Související témata: počasí, extrémní počasí, teplé počasí, tropické počasí, klima, klimatická změna, klimatolog, klimatologie, Tomáš Halenka, léto, vedro, horko, Praha, strom, stromy, výsadba, vysoké teploty, zeleň, ochlazení, kácení stromů, Sucho, termokamera, termokamery