„Duby se vysazují hlavně pro brouka páchníka hnědého, aby měl kde být za pár desítek let. Ptačí třešně se sem dávají, aby měli potravu i jiní živočichové,“ vysvětluje lesní hospodář Lešák.
Silničáři sice minulý rok vysázeli téměř za každý pokácený strom jeden nový, třetinu z nich ale na jiných místech než v původních alejích podél silnic.
Výsadba stromů se stala jedním z předvolebních témat ve Velké Británii. Patří mezi opatření spojená s bojem proti klimatickým změnám, které patří mezi velká témata.
Myslivci kvůli paroží střílejí častěji samce jelenů než laně. Mají totiž vysoké náklady na honitby, řekl pro Mf Dnes myslivec Jiří Janota. Více v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
Německo hodlá do lesů masivně investovat. Třeba Braniborsko zasadí i dvanáct milionů sazenic. Borovic ale bude jen malý zlomek – přednost dostanou listnaté stromy, které lépe vzdorují horku.
Ochránci přírody i ministryně zemědělství se shodují, že jde o celonárodní problém. Lesy ostatně zabírají celou třetinu německé rozlohy, a jejich vymírání se za poslední léta zrychlilo.
Leží pár kroků od sebe, jako by je ale dělilo klimatické pásmo. Měření iROZHLAS.cz ukázalo, jak moc se liší teplota v ulicích chráněných stromy a v těch, kde vládne asfalt. Rozdíl byl 30 stupňů.
Až o 177 hektarů mohou letos tuzemští vinaři rozšířit plochu svých vinic. O povolení na novou výsadbu mohou žádat do konce března. Zájem je především o tradiční odrůdy, vinaři ale často zkoušejí i ty, které mají být odolné vůči chorobám nebo mrazům.
Do Jeseníků se pomalu vrací jeřáb jedlý. Strom je v nejvyšším moravském pohoří doma, na počátku 19. století ho tu vyšlechtili místní rolníci. Je totiž velmi odolný. První jeřáby rostly u Ostružné a Petříkova.
Těsně po 20. hodině večer, 5. července 2012, se lesy východně od Hradce Králové prohnala větrná smršť. Napáchala milionové škody na majetku a jen zázrakem nikoho vážněji nezranila. Velké škody napáchal vítr, který měl v nárazech 220 kilometrů za hodinu také na královéhradeckých městských lesích.