Jak ožívá les po kůrovcové kalamitě. Na holinách se objevují desítky chráněných druhů hmyzu i rostlin
Kůrovcová kalamita může prospět přírodě. Po těžbě dřeva se na vzniklých holinách často objevují desítky chráněných živočichů a rostlin. Biologové to zjistili při monitoringu na pětačtyřiceti lokalitách na Českobudějovicku, Jihlavsku a v Nízkém Jeseníku na Moravě. „Žádná velká krása to není, ale ten les se celkově velmi prosvětlil,“ vyzdvihl pro Český rozhlas České Budějovice entomolog Lukáš Čížek.
„Toto je poměrně rozsáhlý lesní porost, který ale v posledním desetiletí dostal velkou ťafku od kůrovce,“ rozhlíží se kolem sebe entomolog Lukáš Čížek.
„Tady jsme na pasece, kterou se i těžko prochází, a můžeme si všimnout, že je tady hodně maliníku, ostružiníku, občas černý bez. Žádná velká krása to není, ale ten les se celkově velmi prosvětlil,“ prodírá se mezi náletovými dřevinami a vysokou trávou nedaleko Libníče na Českobudějovicku entomolog Čížek.
Vědci zjistili, že tento prostor obývají i noví živočichové a rostliny.
„Z těch zhruba 200 druhů brouků vázaných na mrtvé dřevo asi čtvrtina figuruje v červeném seznamu, to znamená, že jde o ohrožené druhy. K nejvýznamnějším patří třeba potemník Corticeus fraxini, zdobenec zelenavý, pýchavkovník červcový,“ uvádí entomolog.
„Tady na Českobudějovicku byla velmi podstatná část zajímavých druhů dřevních brouků vázaná na listnaté stromy, protože na pasekách zůstala spousta solitérních dubů a dalších listnatých dřevin,“ doplňuje.
Na Vysočině je situace trochu jiná. „Na Vysočině nebylo v lese vtroušeno zdaleka tolik listnatých stromů, tím pádem tam nebylo tolik brouků vázaných na zbylé stromy. Přesto tam bylo pořád hodně ohrožených druhů, které využívaly právě mrtvé smrky,“ srovnává Lukáš Čížek.
Návrat motýlů
Zarostlé paseky osídlily také čtyři stovky druhů motýlů.
Obnovu holin po kůrovci komplikuje i velké množství drobných vlastníků lesů. Ti to zkouší v praxi poprvé
Číst článek
„Třeba okáč strdivkový, který místy dominoval na Vysočině, dokáže osidlovat tato místa. Nebo místa mokřadnější – to je drobná, leč hezká můrka světlopáska stříbřitá,“ vyjmenovává entomolog Martin Konvička.
„Nás ale zaujaly i druhy, které nejsou vyloženě ohrožené, přesto z krajiny nápadně ustoupily. A na těchto stanovištích byly masivně zaznamenány. Byly to třeba atraktivní bourovec trávový nebo možná ještě atraktivnější a známý přástevník medvědí. To býval hojný organismus vyskytující se všude, dnes je zjevně zatlačován a na kůrovcových holinách si našel perfektní biotop,“ upozorňuje Konvička.
Výsledky monitoringu dokazují přínos přirozené obnovy lesa po kůrovcové těžbě. Proto ji biologové lesníkům doporučují.
Podle ředitele Krajského školního hospodářství Jihočeského kraje Petra Stehlíka se tento způsob zalesnění používá už řadu let.
„Následné porosty jsou stabilnější. Je to pro nás levnější způsob hospodaření a druhová pestrost zajišťuje odolnost porostů proti kůrovci,“ komentuje.
Na pasekách zůstávají také pařezy a větve, které vytváří vhodné prostředí pro živočichy i rostliny.
