Tkáně rostlin spolu komunikují pomocí chemických látek. Zachycení signálů, kterými reagují na stres, by mohlo farmářům pomoci s předstihem zjistit, zda není ohrožená úroda.
Po kůrovcové těžbě se na pasekách objevují kriticky desítky chráněných živočichů a rostlin. Biologové to zjistili při monitoringu na pětačtyřiceti lokalitách v jižních Čechách.
Vitrína se skládá z dřevěných desek a skla. Je to nejen designérský kousek, ale uvnitř se skrývá i chytrý a soběstačný systém. Správné prostředí pro růst rostlin hlídá několik čidel.
Kriminalistiký ústav má odborné pracoviště Speciální biologie. Vědci tam dokáží určit dobu úmrtí nebo odhalit stopy tělesných tekutin. Pomáhá jim k tomu modré světlo nebo dokonce hmyz a rostliny.
K odchytu své oběti láčkovky využívají unikátní vodní skluzavku. „Mají speciálně kluzký a různě tvarovaný povrch,“ vysvětluje rostlinná ekoložka Jitka Klimešová.
Pavilon pokrývá přes dvanáct tisíc rostlin. Ekologicky šetrná budova propojuje moderní technologie s přírodou. Stavba pavilonu začala před dvěma lety a včetně vybavení stála 300 milionů korun.
V novém prostředí mají invazní druhy škodlivé účinky od vytlačování původních volně žijících živočichů přes poškozování infrastruktury až po ohrožování lidského zdraví a živobytí.
Naočkovat rovnou semena se ukázalo jako velmi praktické, protože rostlina s houbou symbioticky žije. Jaký přesně efekt to bude mít na hmyz, se podle autorů studie teprve ukáže.
„Jakmile se květina otevře, do 48 hodin odkvete. Takže je to velmi, velmi krátkodobý květ, ale je docela velkolepý,“ řekl kurátor Huntingtonské knihovny Dunn.
„Tím, že je to vědecký výzkum, tak máme chmelnice ze všech úhlů pohledu pod dohledem. Srovnáváme to pak s chmelnicí vedle, kde pěstujeme chmel konvenčně,“ dodává manažer udržitelnosti.
Už pět let pracují botanici na fotografickém atlasu, který má popsat všechny druhy rostlin v České republice. Potřebovat na něj budou celkem pět až sedm milionů korun.
„Rostlina využívá dva druhy výživy. Jeden je parazitický a druhým je vlastní fotosyntéza. Je to zelená rostlina, která čerpá oxid uhličitý a přeměňuje ho na organické látky, “ říká botanik.
Invazní nepůvodní rostliny či zvířata se obecně díky svým vlastnostem a nepřítomnosti predátorů rychle šíří, vytlačují původní druhy a jsou schopné místa svého výskytu zcela změnit.
Americké výzkumy přišly na souvislost mezi velikostí organismu a šancí na přežití v přírodě. „Nejvíc tady ale máme bakterií a organismů, které nevidíme,“ upozorňuje bioinformatik Jan Pačes.
Mechanická ochrana rostlin může pomoci při uchovávání. Zahradník Eduard Chvosta v rozhovoru radí, jak si poradit v květnu, kdy rostliny vyžadují nejvíce péče.
Poznat pachatele podle lidské DNA už dnes není pro kriminalisty nic výjimečného. Věda je zavedla ještě dál. Při odhalování zločinu nově používají i DNA rostlin a zvířat.
Korálové útesy jsou významné třeba pro vývoj léků na rakovinu a jsou zdrojem obživy pro stamiliony lidí. Kvůli změně klimatu, znečištění a nadměrnému průmyslovému rybolovu ale ve velkém umírají.
„Jako indikátor je to velice užitečné. Naše metoda nám umožňuje odebrat 300 vzorků a vytipovat si místa, kde se potom vyplatí udělat návrty těžkou mechanizací,“ vyzdvihuje vědec Pavel Hrabák.
Pivo je to nejlepší, co můžete za horka nabídnout nejen návštěvě, ale také pšenici na poli. Vyplývá to z nového výzkumu, podle kterého alkohol pomáhá rostlinám se zvládáním sucha a vysokých teplot.
Las Vegas je nejsušší město v nejsušším americkém státě. Bylo to tak tady v Mohavské poušti odjakživa, jenže teď s klimatickou krizí a s řekou Colorado je to podstatně horší.
Britští badatelé popsali, co pomohlo před 500 miliony let rostlinám přejít z vody na souš. Zjistili, že díky mutaci ve 218 genech se rostliny naučily regulovat vnitřní tok vody a výměnu plynů.
Láčkovka stydlivá byla vědci objevena už před deseti lety. Studii autoři ovšem publikovali až nyní. Časovou prodlevu způsobila jak vzdálenost Indonésie, tak složité podmínky pro výzkum i pandemie.
Stroj lze použít dvěma způsoby. Buď postříká vše kromě dané kulturní plodiny a zahubí to, nebo naopak hnojivo nebo postřik zacílí právě jen na danou kulturní plodinu.