'Jsou to teroristé placení Sorosem.' Ruská propaganda se snaží zdiskreditovat syrské Bílé přilby

Dobrovolníci pomáhající obětem syrské občanské války, známí také jako Bílé přilby, se stali terčem netradiční dezinformační kampaně, která je označuje za spolupracovníky teroristické organizace Al-Káida. Informuje o tom deník Guardian, který prý odkryl, jak přesně toto internetové tažení probíhá. Podporu mu podle britského listu poskytuje ruská vláda, která dlouhodobě drží u moci režim syrského prezidenta Bašára Asada.

Damašek Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demonstranti v syrském Idlíbu drží cedule s portréty sedmi členů Bilých přileb, které zastřelili neznámí útočníci. Maskovaní ozbrojenci pak zmizeli s vysílačkami a dalším zabaveným vybavením svých obětí. 13. srpna 2017.

Demonstranti v syrském Idlíbu drží cedule s portréty sedmi členů Bilých přileb, které zastřelili neznámí útočníci. Maskovaní ozbrojenci pak zmizeli s vysílačkami a dalším zabaveným vybavením svých obětí. 13. srpna 2017. | Foto: Mohammed Karkas / Anadolu Agency | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Bílé přilby, oficiálním názvem Syrská civilní obrana, je humanitární organizace, kterou tvoří asi 3400 dobrovolníků – bývalých učitelů, inženýrů, hasičů, kteří vytahují z domů civilisty po náletech a bombových útocích.

Během občanské války v Sýrii už tito lidé zachránili tisíce životů. Zároveň se jim povedlo odhalit a zachytit na video válečné zločiny včetně dubnového chemického útoku. Jejich práce byla zaznamenána v dokumentu, který získal Oscara, a byli už dvakrát nominováni na Nobelovu cenu míru. 

Bílé přilby (2016), trailer: 

Navzdory tomuto mezinárodnímu uznání však existuje opačný popis jejich práce, který šíří alternativní média. Tento pohled podporuje postoj syrské a ruské vlády a přitahuje velké množství čtenářů. Zároveň je propagován na mnoha twitterových účtech i ruské státní televizi.

Jak vysvětluje David Patrikarakos, autor knihy Válka ve 140 znacích aneb jak sociální média mění konflikt ve 21. století: „Jde o základ ruské propagandy. Dřív se snažili vykreslit Sovětský svaz jako ukázkovou společnost. Teď chtějí vytvořit zmatek kolem důležitých témat, vytvořit co nejvíc protikladných výkladů situace, aby lidé nepoznali, co je skutečně pravda.“ 

Platforma pro krajní aktivisty

Kampaň, která má Bílé přilby zdiskreditovat, začala ve stejnou dobu jako ruská intervence v Sýrii, tedy v září 2015. Rusko, které se tak postavilo za vládu Bašára Asada a jeho armádu, začalo okamžitě lživě tvrdit, že jediným terčem ruských náletů je takzvaný Islámský stát, a zpochybňovalo tvrzení, že zasahováni jsou i civilisté a infrastruktura.

Putin se v Soči sešel s Asadem. Řešili podobu Sýrie po porážce Islámského státu

Číst článek

Ruská státní média jako televizní stanice RT nebo server Sputnik, také vytvořily platformu pro krajní protiamerické blogery a aktivisty, kteří věří, že Bílé přilby jsou teroristé. Není jasné, zda tito lidé vědomě šiří dezinformace, jejich příběhy jsou nicméně velmi nedostatečně zdrojované. 

Scott Lucas, profesor mezinárodní politiky na Birminghamské univerzitě, vysvětluje, že takováto agitační propaganda může být velmi účinná: „Nejefektivnější propaganda je, když najdete někoho, kdo tomu skutečně věří a dáte mu potřebné prostředky. Nemusíte ji tak vytvářet od základu."

'Naaranžovali to'

Bílé přilby plní v Sýrii dvě základní funkce. Jednak zachraňují civilisty, poskytují zdravotní asistenci a pomáhají jako hasiči – zvláště v oblastech, kde byla infrastruktura úplně zničena. A jednak také dokumentují, co se v postižených oblastech děje pomocí kamer připevněných na přilbách. A právě to Asadovi a Putinovi vadí, říká pro Guardian Kristyan Benedict z organizace Amnesty International.

Právě skupiny jako Amnesty nebo Syrská organizace pro spravedlnost a odpovědnost tyto videozáznamy používají spolu se svědectvími, které od lidí v Sýrii dostávají, aby ověřily, kdo je terčem leteckých úderů, i jak probíhají. Benedict k tomu dodává, že „právě to ruská a syrská tvrzení nejvíce ohrožuje“. Záběry pořízené Bílými přilbami totiž například dokumentují dubnové chemické útoky, které zabily 83 lidí, třetinu z nich tvořily děti. 

Jak teroristé přicházejí o iluze. Stále více se jich kvůli brutalitě a korupci vrací ze Sýrie domů

Číst článek

Vyšetřování OSN později došlo k závěru, že za útok je zodpovědný syrský režim, který se tak dopustil válečného zločinu proti vlastním lidem. Ruská státní média a síť alternativních stránek ale dál tento verdikt zpochybňují a tvrdí, že je „nelogický“ a že záběry jsou schválně naaranžované.

Ultrapravicový americký server Infowars sdílel tuto konspirační teorii a napsal, že útok byl zinscenovaný Bílými přilbami, o kterých tvrdí, že mají vazby na Al-Káidu a jsou sponzorovány Georgem Sorosem. Jak upozorňuje Guardian, Soros ani žádná jeho organizace nikdy Bílé přilby finančně nepodpořili. 

Mezi nejhlasitější skeptiky, kteří závěry OSN kritizují, patří Vanessa Beeleyová, dcera bývalého britského diplomata, která Sýrii poprvé navštívila v červenci 2016; Timothy Anderson, akademik z Univerzity v Sydney, který chemické útoky označuje za „hoax“; nebo Eva Bartlettová, kanadská spisovatelka a aktivistka, která tvrdí, že Bílé přilby záchranu zinscenovaly za pomoci již dříve „použitých obětí“. Toto tvrzení bylo odhaleno a vyvráceno serverem Snopes a britskou televizí Channel 4. 

Propaganda online

Rusko zatím bylo velmi úspěšné ve vytváření a směrování online diskuze o Bílých přilbách. I státní organizace, jako je například ruská ambasáda v Británii, sdílejí na svých sociálních sítích příspěvky, které práci Bílých přileb diskreditují.

Sam Woolley, který studuje online propagandu na Oxfordské univerzitě, vysvětluje, jak proces vypadá: „Pokud se začtete do tweetů o Bílých přilbách, zjistíte, že každá druhá konverzace o nich mluví jako o teroristech a srovnává je s radikálními islamisty. Vypadá to, že oni jsou ti špatní. Je to celé součástí procesu, který chce delegitimovat snahu Západu o uklidnění situace v Sýrii,“ dodává Woolley. 

I mezi samotnými Bílými přilbami jsou občas jedinci, kteří jsou využíváni k diskreditaci organizace. Jeden bývalý člen byl například propuštěn poté, co byl nafilmován, jak milicím pomáhá zbavit se těla jednoho z Asadových vojáků, zatímco jiní byli vyfotografováni se zbraněmi, ačkoliv organizace tvrdí, že není ozbrojená.

Jak vysvětluje Sálih, jeden z vedoucích Bílých přileb, jedná se jen o ojedinělé případy na úrovni dobrovolníků a prý „nikdy nebyl zaznamenán podobný případ, který by se týkal někoho z vedení“. Snahy Bílé přilby zdiskreditovat nicméně dál pokračují, konstatuje Guardian.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.  

Dominika Perlínová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme