Výrok bude podle experta rezonovat v proruských pátých kolonách v některých zemích. Budou poukazovat na to, že Rusko je vlastně mírumilovný stát, míní Lukáš Dyčka.
Podle deníku El País se zástupci členských zemí při jednáních, jež se uskutečnila tento týden v Bruselu, nedohodli na prodloužení mise po 18. květnu, kdy její mandát končí.
Koudelka nepřeháněl, když o současné situaci mluvil jako o nejhorší od 2. světové války. Politici by neměli podobná hodnocení odbývat prohlášeními, že se nás hrozby daleko za hranicemi netýkají.
Členové sítě chtěli podle ABW uspořádat v EU proruské iniciativy a mediální kampaně s cílem prosazovat oficiální ruskou zahraniční politiku, včetně oslabení pozice Polska na mezinárodní scéně.
„Zničíme letadlo, stejně jako dnes ničíme tanky, obrněná vozidla a další vybavení včetně salvových raketometů,“ citovala Putina agentura TASS. Letouny budou pro ruskou armádu legitimním cílem.
„Pokud se mluví o možnosti vyslání vojsk na Ukrajinu jménem některých členských států NATO, je to opravdu nebezpečné, protože nechceme čelit hrozbě,“ řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Mluvčí charkovské městské rady Jurij Sydorenko řekl, že počet obětí není konečný, protože zranění nebo mrtví se mohou nacházet v bytech, do kterých se záchranářům ještě nepodařilo dostat.
Ministerstvo zahraničí uvedlo, že počet dělostřelecké munice, která má Ukrajině pomoci, není konečný. Původně plán počítal s nákupem 800 000 dělostřeleckých granátů.
Rusko je stát s velkou tradiční muslimskou menšinou, jejíž historie sahá stovky let zpátky. Podle ruského oficiálního názoru je islám, druhé nejčastější vyznání, jednou z tradičních konfesí země.
Sankce mají zasáhnout proruskou síť, která se v Česku pokoušela rozvíjet vlivovou operaci. Ta mohla potenciálně mít dopad na bezpečnost ČR a Evropské unie, řekl Petr Fiala.
Za sloupy sovětského památníku z roku 1945 je nyní k vidění Navalnyj v obleku a kravatě při soudním přelíčení před zhruba deseti lety a také vyobrazení politika předvádějícího rukama symbol srdce.
Doporučení ministerstvo vzneslo po teroristickém útoku, ze kterého jsou obviněni migranti ze Střední Asie. Útok ještě více vyostřil panující nálady v Rusku proti přistěhovalcům.
„Kancléř Olaf Scholz není jediný, kdo má obavy, že se Německo zapojí do přímých bojů s Ruskem na ukrajinské půdě,“ poukazuje pro iROZHLAS.cz Markus Kaim, odborník na německou obrannou politiku.
Oblečení a další detaily ukazují na spojitost mezi čtyřmi zadrženými, a muži, kteří provedli masakr v koncertní síni v ruském Krasnogorsku, píše The New York Times ve své analýze.
Ruské úřady informovaly, že v souvislosti s pátečním masakrem zadržely 11 lidí, včetně čtyř mužů, kteří se podle vyšetřovatelů bezprostředně účastnili útoku.
„Tento útok také svědčí o tom, že přes všechny investice, které Rusko dává do vnitřního bezpečí, tak to nepřináší výsledek. Proto se také dá uvažovat o dalším zvyšováním kontroly,“ míní historička.
Šéf Bezpečnostní informační služby Koudelka také uvedl, že by bylo chybou považovat konflikty na Ukrajině či v Gaze za něco, co se Česka týká jen okrajově, případně vůbec.
Podle bělgorodského gubernátora Vjačeslava Gladkova ve vsi Dubovoje dva lidé utrpěli zranění a při ostřelování utrpěly škody dvě desítky obytných domů a hospodářské stavení.